https://www.wikifood.cz/api.php?action=feedcontributions&user=Editor&feedformat=atomWikiFood Recepty - Příspěvky [cs]2024-03-28T23:14:29ZPříspěvkyMediaWiki 1.41.0https://www.wikifood.cz/index.php?title=Houska&diff=47404Houska2024-03-27T19:12:55Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>'''Houska''' (též žemle, oblastně bandur/bandor) je druh jemného [[pečivo|pečiva]], nejčastěji z pšeničné [[mouky]], oválného tvaru. Původně vznikaly splétáním z několika pruhů těsta. Jednotlivé pruhy (prameny) tak vytvářejí typickou strukturu na povrchu housky. Tento typ housky se nazývá pletýnka/pletynka. Dnes se housky častěji vyrábějí lisováním, při kterém se zmíněná struktura napodobuje (taková houska se nazývá raženka). Oba typy bývají obvykle posypány solí a kořením, například [[mák|mákem]], kmínem či sezamem.<br />
<br />
[[Category:Pečivo a chléb]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Veka&diff=47403Veka2024-03-27T19:11:38Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>'''Veka''' je [[bílé pečivo]] z pšeničné [[mouky]], zpravidla oválného tvaru podobného tvaru [[rohlík|rohlíku]]. Je však celkově větší (do šířky i délky) a nadýchanější. Příčně nakrájená se používá v Česku zejména k tvorbě obložených chlebíčků.<br />
<br />
[[Category:Pečivo a chléb]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Strouhanka&diff=47402Strouhanka2024-03-27T19:10:32Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>'''Strouhanka''' se vyrábí strouháním či mletím suchého neochuceného [[pečivo|pečiva]], zejména [[Rohlík|rohlíků]] a housek. V kombinaci s [[moukou]] a rozšlehanými [[vejci]] tvoří trojobal, který slouží jako obalovací prostředek pro smažení masa, zeleniny, sýra a jiných pokrmů. Orestovaná strouhanka se přidává k pokrmům z chřestu. Ze strouhankového těsta lze připravovat smaženky.<br />
<br />
[[Category:Pečivo a chléb]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Americk%C3%A9_brambory&diff=47401Americké brambory2024-03-21T22:11:43Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>== Příprava ==<br />
<br />
* Brambory omyjeme a důkladně očistíme kartáčkem nebo hrubou stranou houbičky a pokrájíme na měsíčky. <br />
* Troubu si předehřejeme cca na 200 °C. <br />
* Na plech nalijeme olej a poklademe čtvrtky [[Brambory|brambor]] tak, aby se nedotýkaly. <br />
* Posypeme kořením. Potom každou bramboru obrátíme a opět posypeme kořením. <br />
* Plech vložíme do trouby a americké brambory pečeme 20 - 30 minut, dokud brambory nezměknou.<br />
<br />
[[Category:Brambory]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Zeleninov%C3%BD_sprej&diff=47400Zeleninový sprej2024-03-21T22:09:51Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Olej ve spreji s česnekovou či jinou příchutí je řepkový olej ochucený extraktem koření. Řepkový olej je vhodný ke každodennímu užití především díky příznivému složení mastných kyselin, konkrétně vysokému obsahu omega-3 nenasycených mastných kyselin. Aplikací pomocí spreje olej rovnoměrně rozprostřete po celém jídle a i ostatní 2 polohy střiku (kapka, proud) vám skvěle usnadní vaření.<br />
<br />
[[Category:Salátové ingredience]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=S%C3%B3jov%C3%A9_kl%C3%AD%C4%8Dky&diff=47399Sójové klíčky2024-03-21T22:08:39Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Sojové klíčky se získávají ze sojového bobu, který naklíčí. Mají bílou barvu, jsou krátké, s malými zelenými lístky na konci klíčku. Jsou velmi zdravé, obsahují vitamín C, vlákninu, bílkoviny, zlepšují trávení a napomáhají odvádění cizorodých odpadních látek z těla.<br />
<br />
V kuchyni se hodí především do pokrmů asijské kuchyně, jako jsou různé masové, rýžové, těstovinové, zeleninové, rybí a nudlové směsi. Přidávají se také do salátů, na pizzu, chleba s máslem, do buchet a jakýchkoliv pokrmů, které obsahují sóju.<br />
<br />
[[Category:Salátové ingredience]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Sezamov%C3%A1_semena&diff=47398Sezamová semena2024-03-21T22:07:21Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Trio minerálů, a to vápník, hořčík a fosfor, činí ze sezamového semínka nekorunovaného krále ve své kategorii. Jde o plod Sezamu indického, který kromě této asijské země roste i na mnoha dalších místech. Když tato titěrná semínka držíte v dlani, jen těžko lze uvěřit tomu, jak prospěšná mohou být pro naše zdraví. Přitom je to jedno z nejstarších a nejpoužívanějších koření na světě.<br />
<br />
== Proč právě sezamové semínko? ==<br />
<br />
Největší podíl tvoří zdravé tuky omega 3 a omega 6. Ve 100 gramech je jich celkem 38 gramů. Dále následují sacharidy s 23 gramy, bílkoviny, to je 19 gramů, vláknina má 16 gramů.<br />
<br />
Nechybí důležité vitamíny, jako je A, B1, B2, B3, B6, kyselina pantotenová a kyselina listová.<br />
I minerálů je tu hodně, jmenujme vápník, hořčík, fosfor, draslík, železo, měď, mangan, selen a sodík.<br />
<br />
[[Category:Salátové ingredience]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Poup%C4%9B_r%C5%AF%C5%BEe&diff=47397Poupě růže2024-03-21T22:05:40Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>== KVĚT RŮŽE - POUPATA ==<br />
Sušená poupata růže stolisté jsou perfektní volbou pro ty, kdo chtějí zpestřit své kulinářské výtvory nebo nápoje jemnou nasládlou vůní a chutí. Květy této růže jsou pěstovány šetrným způsobem bez pesticidů a herbicidů.<br />
<br />
Jsou jedlé a můžete je bez obav použít například k přípravě lahodného růžového čaje. Jsou také ideální pro zdobení dezertů, [[Dort Malakoff|dortů]] a drinků, ať už se jedná o speciální příležitosti nebo každodenní radosti. Používají se také v kosmetickém průmyslu, zejména v pleťových vodách, vonných olejích, mastech a parfémech.<br />
<br />
== JAK POUŽÍT KVĚTY RŮŽE V KUCHYNI ==<br />
Pokud toužíte po tom, aby vaše dezerty působily nejen lahodně na chuťové buňky, ale i nádherně na pohled, pak volba jedlých květů je tím pravým krokem. Tyto květy s sebou nesou nejen krásnou barvu, ale také specifickou chuť a vůni, která zpříjemní každé sousto. Jsou ideální pro zdobení čokoládových, krémových i marcipánových dezertů, a většina profesionálních cukrářů je zařazuje mezi své oblíbené ozdoby.<br />
<br />
Jedlé květy jsou již mnoho let populární v gastronomii a mezi cukráři, a nyní máte jedinečnou příležitost povýšit své domácí dezerty na mistrovská díla. Oslňte své hosty nejen chutí, ale i estetickou krásou, kterou vám tyto jedinečné květy umožní dosáhnout. Buďte hrdými tvůrci svých dezertů a překvapte své blízké na každé oslavě.<br />
<br />
[[Category:Salátové ingredience]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=D%C3%BD%C5%88ov%C3%A1_sem%C3%ADnka&diff=47396Dýňová semínka2024-03-21T22:00:19Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Dýňová semínka jsou jedlá, plochá [[Semena dýně|semena]] oválného tvaru, která se nacházejí ve středu plodu dýně.<br />
<br />
Mají dlouhou historii, která sahá až do Mexika a je stará více než 7 500 let. V mnoha kulturách bylo dýňové semínko používáno jako lidový lék k léčbě infekce močových cest a močového měchýře, vysokého krevního tlaku a krevního cukru.<br />
<br />
Moderní věda potvrzuje, že dýňová semínka mají působivý nutriční profil, který prospívá mnoha aspektům našeho zdraví. Jsou bohatým zdrojem bílkovin, nenasycených mastných kyselin, vitamínů a minerálů, které snižují rizikové faktory chronických onemocnění, včetně rakoviny.<br />
<br />
[[Category:Salátové ingredience]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Olej&diff=47371Olej2022-08-22T07:24:30Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Olej.jpg|náhled|Olej]]<br />
'''Olej''' je prostředek, který hladce propojí [[majonézu]] se [[zeleninou]], saláty a [[vejci]]. Italové přikápnou trochu oleje do polévky, na [[těstoviny]], saláty a prakticky všude. Vazkost olejů saláty ochucuje, zvláště když se smíchají ještě s [[octem]] a [[citronovou šťávou]]. Vznikne tak příjemně nakyslá pikantní zálivka. Pekaři používají olej k povzbuzení kynutého chlebového těsta a k vymazání forem na pečení. Kuchaři potírají olejem maso před pečením nebo grilováním a opákají brambory na některém z mnoha olejů, které trh nabízí. Zdrojem oleje jsou na Středním východě [[sezamová semena]], v Evropě [[mák]] a na Krétě a v Palestině [[olivy]].<br />
<br />
Zatímco naši předkové používali nerafinované oleje v přírodním stavu, moderní zemědělství a potravinářství přispělo k nabídce olejů. Slunečnice, kterou původně pěstovali američtí Indiáni, byla dovezena do Evropy v 16. století a průmyslově se začala zpracovávat na olej ve 30. letech minulého století v Rusku. Také [[kukuřice]], [[semena bavlníku]], [[sóji]], řepky a [[arašídů]] jsou zdroji kvalitního oleje a podstatně předstihly ve výnosnosti [[mák]], [[olivy]] a [[mandle]].<br />
<br />
=== Druhy oleje ===<br />
Každý olej má své specifické vlastnosti, barvu a kulinární či chemické určení. Některé oleje jsou přirozeně tmavé a stářím ještě tmavnou. Ale protože spotřebitelé dávají přednost světlým olejům, oleje se zesvětlují - až na [[olivový olej]], který je zelený nebo tmavě žlutý.<br />
<br />
Většina olejů má dvě hlavní vlastnosti: během smažení mají sklon k přepalování a v chladném počasí nebo v chladničce tuhnou v láhvi a stávají se neprůhlednými. První výrobci průmyslové [[majonézy]] záhy zjistili, že jejich výrobky se při nízkých teplotách snadno rozkládají, neboť olej v nich postupně tuhl. Anglický výraz ''winterizing'' znamená umělé zmrazení oleje na teplotu, při které se vyloučí pevné složky. Zbylý olej se potom označuje jako salátový.<br />
<br />
Některé typy oleje jsou nestálé, za vyšších teplot se rozkládají a nepříjemně páchnou. Saflorový olej (ze světlice), [[slunečnicový olej]] a [[sójový olej]] je cítit po rybách, a proto většina olejů se dnes během výroby tzv. stabilizuje technikou zvanou jako hydrogenace.<br />
<br />
Rozeznáváme tři hlavní typy tuků: saturované, nesaturované a polynesaturované. Saturované tuky se považují za příčinu zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, zatímco polynesaturované mastné kyseliny obsažené v oleji lisovaném např. ze semen a plodů safloru, slunečnice a kukuřice se doporučují při určité dietě. Do oleje je přidávají také emulzifikátory (k přírodním patří např. lecitin). Je to důležitý přídavek do olejů užívaných na vaření a smažení, protože zabraňuje připalování jídla na pánev a stříkání oleje při smažení.<br />
<br />
Při smažení je třeba udržovat správnou stálou teplotu oleje, aby se předešlo jeho přílišnému vsakování do pokrmu. Teplota by neměla být příliš vysoká - od 162 °C do 195 °C, záleží na typu pokrmu. Pokud je olej příliš zahřátý, tmavne a pokrm se na povrchu přepaluje, zatímco uvnitř zůstává polosyrový.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Anýzový olej]]<br><br />
* [[Arašídový olej]]<br><br />
* [[Arganový olej]]<br><br />
* [[Bodlákový olej]]<br><br />
* [[Dýňový olej]]<br><br />
* [[Kokosový olej]]<br><br />
* [[Konopný olej]]<br><br />
* [[Lněný olej]]<br><br />
* [[Makový olej]]<br><br />
* [[Mandlový olej]]<br><br />
* [[Olivový olej]]<br><br />
* [[Palmový olej]]<br><br />
* [[Rostlinný olej]]<br><br />
* [[Řepkový olej]]<br><br />
* [[Sezamový olej]]<br><br />
* [[Skořicový olej]]<br><br />
* [[Slunečnicový olej]]<br><br />
* [[Sójový olej]]<br><br />
* [[Spermový olej]]<br />
<br />
[[Category:Olej]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Houby&diff=47370Houby2022-08-22T07:23:40Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>'''Houby''' se sbírají v přírodě, několik málo druhů se pěstuje v umělých podmínkách. Prodávají se čerstvé, konzervované, nakládané nebo sušené. Připravují se z nich omáčky, kečupy a nejrůznější pokrmy ve většině zemí celého světa. Obsahují asi 80 % [[vody]], 8 % [[cukrů]] a 1 % [[tuku]]. Jsou také zdrojem bílkovin, vitamínů, riboflavinu, tiaminu a minerálních látek, jako je železo, měď, draslík a fosfor. <br />
<br />
=== Sběr hub ===<br />
Sběr hub je "sportem" oblíbeným v mnoha zemích, třebaže nálezy jsou různě velké a různě kvalitní. Např. v Americe roste kolem padesáti jedlých druhů hub, další jsou nejedlé. Určité druhy rodu ''Amanita'' jsou smrtelně jedovaté, ''Amanita phalloides'' ([[muchomůrka hlíznatá]]) je známá jako "kalich smrti" nebo - ještě malebněji - "anděl smrti". Druhy rodu ''Psilocybe'', rostoucí v Mexiku, jsou halucinogenní, Indiáni je kdysi považovali za posvátné. Amatérští houbaři by měli sbírat jen ty houby, které dobře znají a snadno určí, jako je smrž, považovaný za nejskvělejší ze všech hub, pýchavka a další. Existují i různé mykologické poradny, ve kterých houbařům poradí odborníci. Případně jsou k dispozici aplikace pro mobilní telefony, které mohou pomoci s určením druhu houby.<br />
<br />
Sbíráme jen houby, které bezpečně známe a hned je připravujeme, protože rychle podléhají zkáze. Houby očistíme a opláchneme, pokud jsou v celku, pak je krájíme. Houby obvykle nespařujeme, pouze např. lišky nebo václavky krátce povaříme a vodu slijeme, neboť do ní se vyluhují jejich dráždivě nebo nepříjemně chutnající látky. Pokrmy z hub mnoho nemastíme, neboť houby jsou již samy o sobě tíže stravitelné.<br />
<br />
=== Pěstování hub ===<br />
Neznalost podmínek růstu a životního cyklu hub byla všeobecně rozšířena až do roku 1678, kdy francouzský botanik Marchant dokázal, že houby jsou tzv. plodnice vyrůstající z podhoubí, vláknitého mycelia, které roste těstě pod povrchem půdy. Pařížští obchodníci se zeleninou pohotově převedli teorii do praxe a přenesli podhoubí z přírody do pařeniště s koňským hnojem. Položili tak základy pozoruhodně úspěšně se rozvíjejícího obchodu.<br />
<br />
V 90. letech minulého století francouzští vědci upevnili dlouhodobý francouzský monopol v obchodování s houbami, neboť vyvinuli tzv. pasterizované podhoubí, a tím zaručili spolehlivější úrodu plodnic. Američtí zelináři, kteří začali s pěstováním hub v New Yorku, převzali francouzskou metodu koncem 19. století. Dnes průmyslová výroba hub vzkvétá nejvíce v Evropě, ve Spojených státech, Austrálii a v Jižní Americe.<br />
<br />
Jinde ve světě, hlavně v Číně a Japonsku je pěstování hub závislé na místní produkci jen v menším měřítku. V Evropě je trh s houbami stabilizovaný. [[Ryzec pravý]] (''Lactarius deliciosus'') se sbírá v jehličnatých lesích a prodává se sušený podobně jako hřiby a lišky ve Francii, Itálii, Polsku a Německu. V těchto zemích se prodává přes tři sta druhů jedlých hub. V současné době se uměle pěstuje pět různých druhů hub: [[žampiony]], [[francouzské lanýže]], [[italské lanýže]], [[kukmák]], [[bolcovitka]] a [[japonský houževnatec]], u nás [[hlíva ústřičná]]. [[Čirůvka matsutake]] z Japonska se sice nepěstuje, ale běžně se sbírá v přírodě a vyváží.<br />
<br />
== Houby v kuchyni ==<br />
Některé houby, např. lišky jsou tužší a musejí se před konečnou úpravou předvařit. Velké plodnice se krájejí na plátky, obalují ve vajíčku a strouhance a smaží se na tuku, mladé plodnice žampionů jsou výborné nakrájené syrové do salátu. Sušené houby jsou chutné a pohotové přísady a vydrží déle než rok. Houby se suší na drátěné podložce v proudu vzduchu při teplotě 54 °C. Nemusí se loupak, ani když je jejich pokožka tuhá a vybledlá. Otřete klouboučky vlhkou utěrkou nebo papírovým ubrouskem. Jsou-li velmi zněčištěné od jehličí nebo od písku a je-li třeba je omýt, udělejte to rychle, aby příliš nenasákly vodou. Houby přinesené z přírody je třeba pečlivě přebrat a prohlédnout, nejsou-li v nich červi a drobné nečistoty. Tepelně je zpracováváme co nejdříve. Suché houby se před použitím máčejí asi 15 minut v teplé vodě nebo v mléku aby změkly. Čerstvé houby se ukládají do chladničky volně, ne v uzavřeném igelitovém sáčku. Vydrží tak čtyři až pět dní. Asi 85 g sušených hub představuje hodnotu 450 g čerstvých hub.<br />
<br />
Pokrmy z hub spotřebujeme čerstvě uvařené, neohříváme je.<br />
<br />
Houby upravujeme opékané na roštu, smažené ve vaječném těstě, smažené ve strouhané housce, gratinované s vejci s bílou omáčkou a sýrem, jako guláš, dušené se smetanou, s rýží, zapečené s těstovinami a děláme z nich krokety, karbanátky i lívance. K přípravě pokrmů využíváme i tržních žampiónů nebo hlív.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* (doplnit seznam hub)<br />
<br />
[[Category:Houby (suroviny)]]<br />
[[Category:Nedokončeno]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Vla%C5%A1sk%C3%BD_o%C5%99ech&diff=47369Vlašský ořech2022-08-22T07:22:14Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Vlassky-orech.jpg|náhled|Vlašský ořech]]<br />
'''Vlašský ořech''' je druh [[ořechu]] (v podstatě pecka plodu ořešáku), plod ořešáku královského (''Juglans regia L.''), který se skládá z poživatelného jádra obklopeného pevnou dřevnatou skořápkou(slupkou). Vlašské ořechy rostou na ořešáku přibližně od čtvrtého roku u roubovanců a od 12 let u semenáčů. Plody jsou na stromě obaleny do ochranné vrstvy, ve které dozrávají. Ze začátku je toto pouzdro zelené a během dozrávání tmavne a praská. Když je ořech zralý, vypadne z ochranného pouzdra na zem nebo spadne i s pouzdrem. Ořechy dozrávají od srpna do září.<br />
<br />
Vlašské ořechy jsou velmi starou a tradiční potravinou, která je nejspíše konzumována již od neolitu, jak dokládají archeologické nálezy z oblasti Périgordu ve Francii.<br />
<br />
Jádro vlašského ořechu je atypické tvarem a barvou, která se může měnit jádro od jádra. Často bývá od velmi světlé až po tmavě žlutou barvu, přes zlatavou až po hnědou, jsou i odrůdy s jádrem červeným (u čerstvým ořechů rumělkově rudým, u suchých vínové - tmavší nafialověle červené barvy). Tyto červené ořechy pomaleji žluknou a je možno je skladovat několik let. Po sklizni se ořechy suší, buď samovolně nebo za pomoci horkého suchého vzduchu. Tímto procesem dochází k poklesu vlhkosti na požadovaných 8 %, což zaručuje, že ořechy nebudou snadno napadány plísněmi.<br />
<br />
Obecně se vlašské ořešáky rozlišují podle kvality skořápky na "papíráky", "polopapíráky" a "kameňáky". Tzv. kameňáky mají tvrdou skořápku zarůstající do jádra a špatně se luští. Jsou považovány za křížence s ořešákem královským. Naproti tomu tzv. papíráky jsou poškozovány ptáky a protože mají často nedorostlou nebo děravou skořápku, napadají je při skladování moli.<br />
<br />
Vybrané klony se rozmnožují jako kultivary roubováním. Kritérii výběru jsou: chuť jádra, plodnost, kvalita skořápky, poměr váhy skořápky a jádra, doba rašení, vzrůstnost. Způsob roubování se velmi liší od roubování ovocných dřevin. Roubuje se obvykle "za zelena" ve skleníku.<br />
<br />
== Složení ==<br />
'''Vlašské ořechy''', které ořešák produkuje, jsou velice výživné, neboť obsahují v průměru 70 % tuků, obsahujících zejména velice zdravé nenasycené mastné kyseliny, 18 % proteinů (bílkovin) a přibližně 3 % sacharidů (cukrů). Z mastných kyselin se jedná převážně o omega-3-mastnou kyselinu, která pozitivně působí proti riziku aterosklerózy a jiných kardiovaskulárních chorob a podporuje u dětí rozvoj mozku. Ořechy jsou energeticky bohatým zdrojem. Vyjma mastných kyselin obsahují také bohaté zdroje vitaminu E, B1 či B6. Dále pak sůl, kyselinu listovou, minerály jako hořčík, měď a zinek. Celkově obsažené živiny působí pozitivně na lidskou psychiku, jsou cenné pro zdravé vlasy, pokožku, nehty i sexuální potenci.<br />
<br />
Uvádí se, že konzumace ořechů má protizánětlivé vlastnosti, které se projevují hlavně u srdečních a cévních chorob. Pomáhají regulovat krevní tlak a udržovat nízkou hladinu cholesterolu. Mají antioxidační účinky, působí proti astmatu a posilují střeva.<br />
<br />
== Skladování ==<br />
Ořechy se skladují buď usušené v tvrdé slupce nebo vyloupané. Ve skořápce by se měly ořechy umístit na suché a větrané místo, čímž se sníží riziko pronikání plísní a plesnivění plodů. U vyloupaných plodů se doporučuje skladovat je v mrazáku po dobu maximálně 1 roku, v ledničce okolo 4 až 6 měsíců. V některých případech se vlašská jádra skladují i naložená v medu.<br />
<br />
== Využití ==<br />
Vlašské ořechy se využívají převážně v potravinářském průmyslu, a to v pekařství a cukrářství, kde se využívají jako dochucující nebo dekorační prvek.<br />
<br />
Z ořechů se lisuje olej či se vyrábí alkoholický nápoj, tzv. ořechovka.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Naložené vlašské ořechy]]<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlašský_ořech Vlašský ořech] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Ovoce]]<br />
[[Category:Ořechy]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Arganov%C3%BD_olej&diff=47368Arganový olej2022-08-22T07:21:13Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>'''Arganový olej''' je rostlinný olej z plodů argánie trnité (latinsky ''Argania spinosa''). Nejčastěji bývá ve složení uveden jako Argania Spinosa kernel oil, česky odborně označovaný jako hydrogenovaný olej z jader [[argánie trnité]].<br />
<br />
Je hojně používán v tradiční kuchyni jihozápadního Maroka. Je bohatý na tokoferoly, karoten, esenciální mastné kyseliny, využívá se i pro kosmetické účely. V současnosti je arganový olej jedním z nejdražších a nejcennějších olejů používaných v kosmetickém průmyslu.<br />
<br />
== Původ ==<br />
Arganový olej je jedním z nejvzácnějších olejů na světě vzhledem k velmi omezené oblasti rozšíření argánie. Tento strom roste v polopouštích, kde je díky hlubokému kořenovému systému chráněn před vlivem eroze a slouží jako přirozená bariéra proti dezertifikaci. Různé odrůdy argánie kdysi rostly po celé severní Africe, nyní jsou ohrožené a pod ochranou UNESCO. Organizace prohlásila oblast na jihozápadě Maroka mezi Atlantským oceánem a pohořími Atlas a Antiatlas o rozloze 25 687,8 km² za biosférickou rezervaci.<br />
<br />
== Výroba ==<br />
Arganový olej se vyrábí z plodů stromu Argania Spinosa, který roste pouze v jihozápadní části Maroka. Plody Arganie jsou stále ještě tradičním postupem vytloukány na kamenných mlýncích berberskými ženami. Tento proces je velmi časově a finančně náročný. Na jeden litr arganového oleje je potřeba až 30 kg plodů arganie, což odpovídá zhruba 4-5 stromům. Výroba jednoho litru arganového oleje zabere až 20 hodin. Pro srovnání výroba jednoho litru olivového oleje spotřebuje jen 5 kg oliv.<br />
<br />
Arganové plody se sbírají třemi různými metodami. První metoda spočívá v tom, že zemědělci vyčkají až plody uzrají a samy spadnou ze stromu. Jiní zemědělci shazují plody Arganie na zem pomocí dlouhých tyčí. Třetí metodou je sběr plodů pomocí koz, které se plody Arganie živí a vybírají se poté z jejich trusu. Tato metoda je nezvyklá, nicméně není pro plody škodlivá. Často si tak na stromech Arganie můžete všimnout koz, které po nich poskakují.<br />
<br />
== Použití v kuchyni a kosmetice ==<br />
Existují dva druhy arganového oleje, potravinářský a kosmetický. Potravinářský olej má tmavou barvu a výraznější aroma. Tento olej se běžně používá při vaření. Je velmi výživný a používá se k výrobě amlou, krému určeného k natírání na chléb. Tato pasta, skládající se z arganového oleje, drcených mandlí a medu, je častou součástí marocké snídaně.<br />
<br />
Arganový olej je v kulinářském umění cenný díky svým organoleptickým vlastnostem. Chuť mandlí a ořechů, získaná slabým pražením plodů argánie (jež je příčinou tmavšího zabarvení oleje) obohacuje pokrmy jako kuskus, ryby a omáčky. Při použití arganového oleje je pozorována stabilizace hladiny cholesterolu v krvi.<br />
<br />
V kosmetickém průmyslu je arganový olej využíván pro vysoké procento účinných látek (tokoferoly, karoten, esenciální mastné kyseliny vitamín A, E a F). Vitamín A podporuje oběhový cévní systém. Vitamín E je silný protizánětlivý antioxidant který chrání buňky před UV zářením. Tím zabraňuje jejich degradaci a zpomaluje jejich stárnutí. Vitamín F hydratuje pokožku a zpomaluje proces stárnutí buněk pokožky. Vysoký obsah tokoferolů chrání pokožku a vlasy před volnými radikály, přičemž aktivně zpomalují proces stárnutí. Arganový olej je používán při léčbě kožních onemocněních, ekzémech, akné, popáleninách. Arganový olej zmírňuje svědění vlasové pokožky, snižuje suchost pokožky a vlasům dává vitalitu, sílu, lesk a hebkost.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Anýzový olej]]<br><br />
* [[Arašídový olej]]<br><br />
* [[Arganový olej]]<br><br />
* [[Bodlákový olej]]<br><br />
* [[Dýňový olej]]<br><br />
* [[Kokosový olej]]<br><br />
* [[Konopný olej]]<br><br />
* [[Lněný olej]]<br><br />
* [[Makový olej]]<br><br />
* [[Mandlový olej]]<br><br />
* [[Olivový olej]]<br><br />
* [[Palmový olej]]<br><br />
* [[Rostlinný olej]]<br><br />
* [[Řepkový olej]]<br><br />
* [[Sezamový olej]]<br><br />
* [[Skořicový olej]]<br><br />
* [[Slunečnicový olej]]<br><br />
* [[Sójový olej]]<br><br />
* [[Spermový olej]]<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Arganový_olej Arganový olej] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Olej]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Olivov%C3%BD_olej&diff=47367Olivový olej2022-08-22T07:19:06Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>'''Olivový olej''' je rostlinný [[olej]] získaný z [[oliv]] (''Olea europaea'') lisováním či jinými mechanickými postupy. Vyrábí se hlavně v Řecku (obecně ve středomoří), ve Francii, Itálii a ve Španělsku. Prodávají se dva typy; olej vyrobený z prvního lisování za studena a čistý olivový olej. První typ se získává jen z dřeně prvotřídních, čerstvě dozrálých plodů; čistý olivový olej se lisuje ze dřeně a pecek plodů horší jakosti. Dobrý olivový olej je světle zelený a bez vůně; světle žlutý olej (z druhého lisování za tepla) není obvykle až tak kvalitní. <br />
<br />
Olivový olej je typickou součástí středomořské kuchyně. Konzumace olivového oleje je považována za zdraví prospěšnou, protože obsahuje mononenasycené mastné kyseliny a vitamin E.<br />
<br />
== Dělení olivových olejů ==<br />
Olivové oleje se obecně dělí na panenské, rafinované a směsi obou skupin.<br />
<br />
* '''Panenské oleje''' – jsou lisované přímo z celých plodů za studena (do 50 °C)<br />
** '''Extra panenský olej (Extra virgin)''' – Panenský olivový olej s volnou kyselostí méně než 0,8 g na 100 g včetně, získaný přímo z plodů olivovníku, při jehož výrobě byly použity pouze mechanické postupy. Nejvyšší kvalitu mají oleje lisované bez pecek - denocciolato.<br />
** '''Panenský olej (Virgin)''' – Panenský olivový olej s volnou kyselostí méně než 2,0 g na 100 g včetně, získaný přímo z plodů olivovníku, při jehož výrobě byly použity pouze mechanické postupy.<br />
** '''Obyčejný panenský olej''' – Panenský olivový olej s volnou kyselostí méně než 3,3 g na 100 g včetně.<br />
* '''Rafinované oleje''' – je lisován za vysokých teplot a tlaků. Produkt bývá následně chemicky upraven.<br />
** '''Rafinovaný olej''' – Olivový olej získaný rafinováním panenského olivového oleje s volnou kyselostí méně než 0,5 g na 100 g včetně<br />
** '''Rafinovaný olej z pokrutin''' – Olej získaný rafinováním surového olivového oleje z pokrutin s volnou kyselostí méně než 0,5 g na 100 g včetně<br />
* '''Směsi'''<br />
** '''Olivový olej''' – Olivový olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje a panenského olivového oleje, jiného než lampantového, s volnou kyselostí méně než 1,5 g na 100 g včetně.<br />
** '''Olej z pokrutin''' – Olej získaný smícháním rafinovaného olivového oleje z pokrutin a panenského olivového oleje, jiného než lampantovaného, s obsahem volných kyselin méně než 1,5 g na 100 g včetně<br />
<br />
== Filtrace olivových olejů ==<br />
* '''Filtrovaný olivový olej''' - kvalitnější varianta extra panenského olivového oleje, vhodná především na studenou kuchyň, není vhodný na tepelnou úpravu (vaření, pečení, smažení). Olivový olej nesnáší teploty vyšší než 180° C.[zdroj?]<br />
* '''Nefiltrovaný olivový olej''' - méně kvalitní varianta extra panenského olivového oleje, není vhodná na tepelnou úpravu, protože se částečky dužiny a slupek při vyšší teplotě přepalují.[zdroj?]<br />
<br />
== Vliv na lidské tělo ==<br />
Olivový olej má pomáhat snižovat riziko vzniku závažných kardiovaskulárních chorob, tedy onemocnění srdce. Obsahuje antioxidanty a vitamíny (např. skupiny A, D, E a K). Má pomáhat snižovat hladinu tzv. špatného cholesterolu, podporovat trávení, absorpci vápníku a zpomalovat stárnutí. Má prospívat pleti i vlasům.<br />
<br />
Panel EFSA však v jistých ohledech nenachází příčinnou souvislost. FDA také upozorňuje na nejednoznačné vědecké závěry. Navíc u kojenců zevní použití oleje snižuje obranyschopnost kůže a může stát za rozmachem dermatitidy.<br />
<br />
Přírodní léčitelství jej považuje za velmi dobré laxativum.<br />
<br />
Léčivé účinky olivového oleje uznával již Starý zákon, který radil mimo jiné jím očišťovat malomocné. Také Hippokratés jej doporučoval na léčení vředů. Pragmatičtí Angličané také znali jeho léčivou sílu a vždy prodávali olivový olej v lékárnách.<br />
<br />
Olivový olej patří mezi pět zdraví nejprospěšnějších surovin na světě. Má celou řadu blahodárných a léčivých účinků na lidský organismus. Od účinné prevence proti rakovině, přes podporu metabolismu cukrů a tuků, až po ošetření popraskané kůže a jizev. Olivový olej je také mimo jiné součástí redukčních diet a jednou z jeho nejznámějších předností je snižování hladiny cholesterolu v krvi.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Anýzový olej]]<br><br />
* [[Arašídový olej]]<br><br />
* [[Arganový olej]]<br><br />
* [[Bodlákový olej]]<br><br />
* [[Dýňový olej]]<br><br />
* [[Kokosový olej]]<br><br />
* [[Konopný olej]]<br><br />
* [[Lněný olej]]<br><br />
* [[Makový olej]]<br><br />
* [[Mandlový olej]]<br><br />
* [[Olivový olej]]<br><br />
* [[Palmový olej]]<br><br />
* [[Rostlinný olej]]<br><br />
* [[Řepkový olej]]<br><br />
* [[Sezamový olej]]<br><br />
* [[Skořicový olej]]<br><br />
* [[Slunečnicový olej]]<br><br />
* [[Sójový olej]]<br><br />
* [[Spermový olej]]<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Olivový_olej Olivový olej] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Olej]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Brambor%C3%A1k&diff=47366Bramborák2022-08-22T06:51:41Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>== Ingredience pro 4 osoby ==<br />
* 6 velkých [[brambor]]<br />
* 1 šálek [[mléka]]<br />
* 1 až 2 [[vejce]]<br />
* 3 stroužky [[česneku]]<br />
* 1 rovná lžička rozdrcené [[majoránky]]<br />
* na špičku nože [[pepře]]<br />
* plná lžička [[soli]]<br />
* 6 lžic [[hladké mouky]]<br />
* [[tuk]] na pečení<br />
<br />
== Postup ==<br />
# Omyté, oloupané brambory ustrouháme, vodu z nich vylouženou nesléváme, povrch brambor polijeme šálkem horkého mléka, aby nečernaly. Přimícháme předem připravený se solí utřený česnek, majoránku, pepř, vejce a zamícháme mouku. <br />
# Pečeme na vymaštěném lívanečníku nebo na pánvích. Nenaléváme na celou pánev, ale děláme dvě podlouhlé placky, aby měly víc kůrek. Pečeme zvolna, aby se bramborák dobře propekl do křupava.<br />
<br />
[[Category:Brambory]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Brambor%C3%A1k&diff=47365Bramborák2022-08-22T06:51:19Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>== Ingredience pro 4 osoby ==<br />
* 6 velkých [[brambor]]<br />
* 1 šálek [[mléka]]<br />
* 1 až 2 [[vejce]]<br />
* 3 stroužky [[česneku]]<br />
* 1 rovná lžička rozdrcené [[majoránky]]<br />
* na špičku nože [[pepře]]<br />
* plná lžička [[soli]]<br />
* 6 lžic [[hladké mouky]]<br />
* [[tuk]] na pečení<br />
<br />
== Postup ==<br />
# Omyté, oloupané brambory ustrouháme, vodu z nich vylouženou nesléváme, povrch brambor polijeme šálkem horkého mléka, aby nečernaly. Přimícháme předem připravený se solí utřený česnek, majoránku, pepř, vejce a zamícháme mouku. <br />
Pečeme na vymaštěném lívanečníku nebo na pánvích. Nenaléváme na celou pánev, ale děláme dvě podlouhlé placky, aby měly víc kůrek. Pečeme zvolna, aby se bramborák dobře propekl do křupava.<br />
<br />
[[Category:Brambory]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Dom%C3%A1c%C3%AD_v%C3%BDroba_s%C3%BDr%C5%AF&diff=21042Domácí výroba sýrů2022-03-07T20:27:09Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Syry-vyroba.jpg|náhled|Výroba sýrů]]<br />
'''Domácí výroba sýrů je zcela běžná va Francii nebo v Holandsku. Také u nás byla kdysi samozřejmostí a je potěšitelné, že v poslední době u nás zájem o domácí výrobu sýra narůstá. Pokud začínáte, je dobré zkusit nejprve výrobu jednoduchého sýra, později si můžeete troufnout i na sýry složitější, třeba oblíbený sýr čedar. První dva návody jsou připraveny pro zpracování 4 litrů mléka.'''<br />
<br />
* '''''Čerstvý sýr'''''<br />
<br />
Syrové mléko tepelně ošetříme zahřátím na 72-74 °C, zchladíme na 30 °C a zaočkujeme 2 lžičkami smetanové sušené kultury LAKTOFLORA. Řádně promícháme a necháme asi 30 minut stát. Opět důkladně promícháme a necháme v klidu stát při pokojové teplotě po dobu asi 2 hodin. Srážení probíhá pozvolna. Zhruba po hodině dojde k vyvločkování mléčné bílkoviny a již asi po 2 hodinách tužší sýřeninu lehce pokrájíme asi na 3 centimetrové čtverce. Počkáme asi 30 minut až 60 minut, až vystoupí na povrch syrovátka, a pak naběračkou naplníme uzavíratelnou nádobu s víčkem o obsahu 3 litry (doma určitě máte nějaký vhodný "výrobník" po ruce, nezapomeňte však nádobu pořádně vymýt), kterou proděravíme asi 1 mm otvory, vzálenými od sebe asi 2,5 až 3 cm (na spodku nádoby i méně). Naplněnou nádobu umístíme na podstavec (nejlépe skleničku nebo hrnek) vložený do většího hrnce, kam necháme po dobu 24 hodin odkapávat uvolňující se syrovátku. Během této doby výrobník několikrát obrátíme, aby docházelo k lepšímu uvoňování syrovátky (první den obracíme 2-4x, druhý den 2x) a sýr získal úhledný tvar. Obracení výrobníku vyžaduje určitou zručnost, aby se sýřenina rovnoměrně překlopila a tvar sýru se neporušil. Hotový sýr na povrchu, z obou stran i boku osolíme, zabalíme (např. do alobalu) a uložíme do chladničky. Sůl do sýru rovnoměrně pronikne a hned následující den ho můžeme konzumovat.<br />
<br />
* '''''Camembert'''''<br />
<br />
Postup výroby je stejný jako při výrobě sýra čerstvého. Pouze v okamžiku, kdy přidáváme smetanovou kulturu, přidáme současně kulturu camembertskou (1 lžička na 4 litry mléka). Dále pokračujeme až k solení jako při výrobě čerstvého sýra. Po nasolení sýra ho ovšem musíme uložit do uzavřené nádoby (např. hrnce s pokličkou) nejlépe na mříškovou podložku tak, aby k sýru měl i ze spodní strany přístup vzduch. Takto uložený sýr přemístíme do místnosti se stálou teplotou 14-15 °C. Sýr musíme denně obracet. Zraje 10 až 14 dní. Zralý sýr uložíme do chladničky při teplotě 4 až 6 °C.<br />
<br />
* '''''Čedar'''''<br />
<br />
Pasterizované mléko ochladíme na teplotu 30 °C a nalijeme do kádě. Přidáme fermentační bakterie - smetanovou kulturu (rovněž ji dostanete v závodě LAKTOFLORA), vypěstované buď v mléce nebo v syrovátce. Ty přemění laktˇozu (mléčný cukr) na kyselinu mléčnou, která sýr nejen chrání, ale rovněž dochucuje. Mléko necháme 30-60 minut odpočívat. Během této doby se bakterie rozmnoží. Do mléka zamícháme syřidlo, které mléko srazí. Vzniklou hmotu krájíme a pomalu zahříváme. Asi po hodině, když se syřenina usadí, syrovátku vypustíme. Syřenina se krájí na čtvercové bloky, které se pro zvýšení kyselosti musejí nejméně půl hodiny otáčet. Poté se znovu rovnají tak, aby si víc sedly. Dále se sýřenina krájí na malé kousky (na ochranu proti nežádoucím mikroorganismům s přidává sůl), balí se do jemného plátna a ukládá do forem, které musí být z pevného materiálu (ze dřeva nebo oceli), aby vydrželi velký tlak při lisování (šroubový lis apod.). Lisováním se ze sýru vytlačuje tekutina a sýr se stlačuje. Během lisování sýry otáčíme a měníme plátno. Na konci lisování by poslední plátno mělo zůstat suché, protože veškerou vodu jsme už vytlačili. Aby sýr získal svou typickou chuť, musíme ho nejméně dva měsíce skladovat při teplotě 6 až 10 °C. Každý den ho otáčíme. Zrání je nezbytné u všech druhů tvrdých sýrů, gloucesterský kupříkladu zraje asi 8 týdnů, čedar ovšm až 12 měsíců. Zrání pálivého čedaru může trvat až dva roky.<br />
<br />
* '''''Domácí sýr bez syřidla'''''<br />
<br />
Návod na výrobu domácího sýra z kravského nebo kozího mléka je zvláštní tím, že k jeho výrobě nepotřebuje syřidlo. Dáme svařit 2 litry mléka, a když začne vřít, tak za szálého míchání přidáváme (stříkáme) citrónku tak dlouho, dokud se neutvoří sraženina a syrovátka nezežloutne. Pak ihned nalejeme do sítka s plenou, podle chuti osolíme (na sraženinu ze 2 litrů mléka asi 3 kávové lžičky), můžeme přidat rovněž pažitku apod. Pak pořádně zamícháme a necháme cca 1,5 hodiny odkapat. Bochánek pak uchováváme v mikrotenovém sáčku v lednici.<br />
<br />
* '''Laktoflora'''<br />
jogurtová, smetanová, acidofilní, kefírová pro přípravu mléčných kysaných výrobků.<br />
<br />
* '''Syřidlový preparát'''<br />
pro výrobu sýrů.<br />
<br />
* '''Vinné kvasinky Vinflora'''<br />
pro zpracování ovoce a hroznového vína.<br />
<br />
[[Category:Výroba sýrů]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Syry-vyroba.jpg&diff=21041Soubor:Syry-vyroba.jpg2022-03-07T20:27:04Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Výroba sýrů</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Raj%C4%8Data&diff=21040Rajčata2022-03-07T20:25:33Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Rajcata.jpg|náhled]]<br />
'''Rajče''', též ''lilek rajče'' (Solanum lycopersicum L., 1753) pochází z Jižní Ameriky a kdysi se mu říkalo "jablko lásky". Rajče je příbuzné [[bramboru]], plod je bobule. Různé tvary a velikosti těchto atraktivních plodů zahrnují odrůdy zelené, švestkové, masité a třešňové. Rajčata jsou k dostání po celý rok, čerstvá nebo konzervovaná, konzumují se syrová nebo vařená. Z červených rajčat se dělá šťáva, protlak nebo [[kečup]], zelená rajčata se nakládají do octa a připravuje se z nich [[chutney]].<br />
<br />
Rajčata jsou zeleninou velmi cennou, neboť obsahují několik druhů vitamínů (C, karotenu i skupiny B) a mnoho důležitých minerálních látek. Dnes si nedovedeme bez rajčat představit ani teplou, ani studenou kuchyni. i když dáváme přednost rajčatům syrovým, připravujeme z nich i mnoho chutných teplých pokrmů, jak ze samotných, tak ve spojení s jinými druhy zeleniny a s masem.<br />
<br />
Rajčata zralá se dají snadno loupat, proto pro většinu pokrmů je loupeme. Nezralá je nutno s cedníkem ponořit na několik vteřin do horké vody. Hned je zchladíme a loupeme.<br />
<br />
== Charakteristika ==<br />
Vytrvalá rostlina bylinného charakteru pěstovaná jako jednoletka pro dužnaté bobule. Není příliš náročná, dobře odolává chladu, lze proto pěstovat i v mírném podnebí, kde ovšem dosahuje menšího vzrůstu. Oblíbené je tedy i na českých zahrádkách.<br />
<br />
Nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu. Ty zralé jsou naopak bohaté na '''Beta-karoten''' a '''vitamín C''', v trochu menší míře obsahuje také '''vitamín B''', '''lykopeny'''. Poslouží i jako zdroj '''chromu''' a '''draslíku'''. Z více než 90 % tvoří '''voda''', cca 5 % sacharidů a 2,5 % bílkovin. Má vysoký podíl '''vláknin''', naopak '''tuk''' neobsahuje téměř žádný.<br />
<br />
== Gastronomie ==<br />
Rajčata jsou velmi vhodná jako základ zdravé nebo doplněk či příloha běžné stravy. Vhodná jsou i na různé redukční a očistné diety, neboť mají antioxidační účinky. Podle některých studií působí blahodárně i na problémy s '''prostatou'''. Dále jsou rajčata vhodná ve stravě osob s '''nemocemi srdce''', '''krevního''' oběhu a poruchami látkové výměny.<br />
<br />
Rajčata jsou základem pro výrobu mnoha druhů kečupů, kterým dodává jak barvu, tak charakteristickou chuť a proto jsou řazena i mezi koření.<br />
<br />
Šlechtění moderních odolných odrůd však vedlo ke ztrátě chuti plodů.<br />
<br />
== Léčebné využití ==<br />
Zdroj antioxidantů, zejména karotenoidů (provitamín A), zejm. '''lykopenu'''<br />
Zdroj dalších látek, například - tyraminu, '''niacinu''' a '''biotinu'''<br />
Zmenšuje dráždivé účinky česneku nebo velkých dávek vitamínu C na trávicí soustavu<br />
Má vliv na řízení hladiny krevního cukru, zmírňuje nespavost a deprese<br />
<br />
== Ovoce, či zelenina? ==<br />
Z botanického hlediska je rajče plod víceleté kulturní rostliny, takže je považováno spíše za ovoce.<br />
<br />
V usnesení Evropského parlamentu z roku 2011 je rajče také řazeno mezi ovoce.<br />
<br />
V roce 1893 rozhodoval Nejvyšší soud Spojených států ve sporu Nix vs. Hedden, zda je rajče '''ovoce''', nebo '''zelenina'''. Na ovoce se tehdy nevztahovala dovozní cla, kdežto na zeleninu ano. Soud vynesl rozsudek, že rajče je zelenina. Rajče bylo ustanoveno státní zeleninou v New Jersey, zato v Arkansasu je zároveň státním ovocem i zeleninou. Tímto spor o tom, zda se jedná o ovoce, nebo zeleninu, neskončil. Další případ se objevil opět v USA v roce 2005, od té doby ho například v amerických státech Tennessee a Ohio vedou jako ovoce.<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Rajčata Rajčata] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Plodová zelenina]]<br />
[[Category:Ovoce]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Rajcata.jpg&diff=21039Soubor:Rajcata.jpg2022-03-07T20:25:29Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Rajčata</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Pudink&diff=21038Pudink2022-03-07T20:24:02Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Pudink.jpg|náhled]]<br />
'''Pudink''' (též puding, z anglického pudding) je sladký zákusek, který se připravuje z mléka, cukru a pudinkového prášku (který se skládá hlavně ze škrobu). Škrob se používá buď bramborový nebo kukuřičný. Nejkvalitnější pudingy jsou ty, které obsahují pouze kukuřičný škrob. Jelikož puding neobsahuje lepek, je vhodný pro bezlepkovou dietu. Existuje také tzv. puding bez vaření, který se nevaří, ale pudingový prášek se pouze vyšlehá s mlékem a může se konzumovat. Nejčastějšími příchutěmi pudinku jsou vanilkový a kakaový, existuje ale také jahodový, banánový, třešňový, mandlový nebo karamelový. Teplý pudink se ihned lije na talíře nebo do formiček. Pudink se může servírovat samostatně – vyklopený na talířek a pokrytý třeba šlehačkou a ovocem. Často se také kombinuje s piškoty, likérem, sirupem nebo se z něj dělá krém do dortů. Dokonce existuje i vánoční cukroví, do kterého se přidává pudinkový prášek.<br />
<br />
== Anglický pudink ==<br />
V Anglii má slovo "puding" stejný význam jako v Česku dezert. Může být sladký či slaný a může být v podobě koláče, dortu či krému.<br />
<br />
Nejtypičtější anglickou vánoční pochoutkou je typický anglický Vánoční puding. Ten se od českého výrazně liší, je nejčastěji vyrobený z oříšků, hrozinek, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronů a švestek. Podává se s koňakem nebo punčem. Puding se polévá vanilkovou polevou (anglicky Custard). Puding se vyrábí dlouho před Vánocemi a je velmi trvanlivý.<br />
<br />
== Vývoj ==<br />
Název pudink pochází z francouzského slova boudin, což znamená jelito nebo párek a je odvozeno z latinského botullus, tedy jelito či klobása. Původně byl jako pudink označován masný výrobek polotuhé konzistence naditý ve střívku, dosud je součástí tradiční anglické, irské i skotské snídaně (full breakfast) white pudding (klobása podobná jitrnici, bez krve) a black pudding (obdoba jelita s krví). Black pudding byl oblíbeným jídlem anglického krále Jindřicha VIII. Z této tradice také vychází skotský pokrm haggis nebo steak and kidney pudding z ledvinek a mletého hovězího masa. Odlišným, ale také slaným pokrmem je yorkshirský pudink, druh svítku z vajec, mouky, mléka a hovězího loje, který se peče v troubě a podává jako tradiční příloha k rostbífu. Podobá se mu židovský kugel: těstoviny nebo brambory zapečené s vejcem a upravené na slano i na sladko.<br />
<br />
Mimo britské ostrovy však pudink představuje zpravdila sladké jídlo. K jeho rozšíření po světě přispěl vynález instantního pudinkového prášku, který ušetřil dlouhé a pracné míchání surovin ve vodní lázni. Podle místních podmínek se může vyrábět také z rýže, manioku nebo kokosového mléka. Pudink zahuštěný krupicí se nazývá flameri. Slaný pudink je mimo britské ostrovy pokrm z vajec, mletého masa, ryby či zeleniny a sněhu z bílků, vařený v páře. Pro lehkou stravitelnost se někdy uplatňuje v léčebných dietách.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Aşure]]<br><br />
* [[Crème brûlée]]<br><br />
* [[Kysel]]<br><br />
* [[Panna cotta]]<br><br />
* [[Pudink]]<br><br />
* [[Vla]]<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pudink Pudink] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Co je to...]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Pudink.jpg&diff=21037Soubor:Pudink.jpg2022-03-07T20:23:56Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Pudink</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Citron&diff=21036Citron2022-03-06T07:08:35Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Citron.jpg|náhled|Citron]]<br />
'''Citron''' (nebo citrón) je plod citronovníku (''Citrus limon''). Plody citronů jsou tzv. hesperidia a jsou vejcovitého tvaru, velikosti slepičího vejce či menší. Citron je nepatrně větší než [[limetka]].<br />
<br />
Mohou být od tmavě, přes světle zelené až do žluta. Citron má výrazně kyselou chuť.<br />
<br />
Pochází z Indie a běžně se pěstuje ve Středozemí. Citrony jsou univerzální citrusové plody. Třebaže se pro silně kyselou chuť nekonzumují jako [[ovoce]], mají nejrůznější kulinární použití při pečení a jako přísada do cukrovinekm uplatní se při přípravě citronové šťávy a ochuceného cukru pro limonádu. Několik kapek citronu zjemní chuť ryb a drůbeže, krémů a pájí, zabrání také hnědnutí nakrájeného ovoce. Šťávou se ochucují ovocné a zeleninové saláty.<br />
<br />
== Obsah ==<br />
Citrony obsahují velké množství [[kyseliny askorbové]] a [[kyseliny citronové]] (3,5-8,0 g/100 g), mají přibližně kolem 87 % vody. Proto se využívají jako přírodní okyselovadlo do řady pokrmů, nebo se z nich mačká kyselá šťáva. Dále obsahují bioflavonoidy, pektin, vonné silice, provitamin A, vitamin B, cca 3 % sacharidů. Je též zdrojem vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku, železa, zinku a dalších.<br />
<br />
== Původ ==<br />
Citrony údajně pochází z jihovýchodní Asie.<br />
<br />
Citrusy z řad citroníků pochází ze subtropů, ale citrus lze pěstovat i v Česku v mírném pásmu, a to ve sklenících či doma při pokojových teplotách. Ideální jsou slunné, závětrné balkony. Ve velké míře se průmyslově pěstuje v Itálii.<br />
<br />
== Citronovník jako strom ==<br />
Vzrostlý strom může v závislosti na druhu a lokalitě rodit ročně něco mezi 200 až 1 500 citrony.<br />
<br />
== Jak zbavit citrón jedu? ==<br />
Na jedné straně kůra z citronu obsahuje několikanásobně více vitaminů než jejih dužnina (příklad: 125 mg vitamínu C v kůře citronu oproti pouhým 30 mg v dužnině), na druhé straně musíme kůru z běžných plodů zakoupených v obchodě ke kuchyňskému použití odmítat, protože je chemicky ošetřena. <br />
<br />
Je to veliká škoda, neboť kromě vyššího obsahu vitamínů a minerálů kůra obsahuje také více vlákniny než vnitřky plodů. To, co platí o chemicky ošetřených citronech, se vztahuje i na pomeranče a další citrusové plody (třeba limetky), jejichž aromatická kůra se v kuchyni také užívá. Nezbývá proto, než si v obchodě zakoupit čistou krájenou citronovou kůru nebo se chemických látek, které ulpívají v povrchové vrstvě ovocné kůry, aby bránily jejímu zplesnivění během přepravy a skladování, nějak sami zbavit. Postupujeme při tom takto: <br />
<br />
* Nejdříve povrch celých citrusových plodů dobře omyjeme proudem tekoucí vody. <br />
* Připravíme si octový roztok ze 4 dílů vody a 1 dílu 8% kvasného lihového octa. <br />
* Plody v octovém roztoku dobře vydrhneme kartáčkem nebo houbičkou. Povrch plodů ubrouskem otřeme a necháme asi 15 minut oschnout. <br />
* Nakonec ostrou škrabkou na brambory povrchovou vrstvu tence oloupeme a vyhodíme. <br />
* Po oschnutí můžeme už bez obav nastrouhat zbytek čerstvé kůry zbavené chemikálií přímo do salátu, dresinku (zálivky) nebo do těsta. <br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Limetka]]<br><br />
* [[Citron]]<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Citron Citron] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Citrusové plody]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Citron.jpg&diff=21035Soubor:Citron.jpg2022-03-06T07:08:31Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Citron</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Olej&diff=21034Olej2022-03-06T07:07:42Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Olej.jpg|náhled|Olej]]<br />
'''Olej''' je prostředek, který hladce propojí [[majonézu]] se [[zeleninou]], saláty a [[vejci]]. Italové přikápnou trochu oleje do polévky, na [[těstoviny]], saláty a prakticky všude. Vazkost olejů saláty ochucuje, zvláště když se smíchají ještě s [[octem]] a [[citronovou šťávou]]. Vznikne tak příjemně nakyslá pikantní zálivka. Pekaři používají olej k povzbuzení kynutého chlebového těsta a k vymazání forem na pečení. Kuchaři potírají olejem maso před pečením nebo grilováním a opákají brambory na některém z mnoha olejů, které trh nabízí. Zdrojem oleje jsou na Středním východě [[sezamová semena]], v Evropě [[mák]] a na Krétě a v Palestině [[olivy]].<br />
<br />
Zatímco naši předkové používali nerafinované oleje v přírodním stavu, moderní zemědělství a potravinářství přispělo k nabídce olejů. Slunečnice, kterou původně pěstovali američtí Indiáni, byla dovezena do Evropy v 16. století a průmyslově se začala zpracovávat na olej ve 30. letech minulého století v Rusku. Také [[kukuřice]], semena bavlníku, [[sóji]], řepky a [[arašídů]] jsou zdroji kvalitního oleje a podstatně předstihly ve výnosnosti [[mák]], [[olivy]] a [[mandle]].<br />
<br />
=== Druhy oleje ===<br />
Každý olej má své specifické vlastnosti, barvu a kulinární určení. Některé oleje jsou přirozeně tmavé a stářím ještě tmavnou. Ale protože spotřebitelé dávají přednost světlým olejům, oleje se zesvětlují - až na [[olivový olej]], který je zelený nebo tmavě žlutý.<br />
<br />
Většina olejů má dvě hlavní vlastnosti: během smažení mají sklon k přepalování a v chladném počasí nebo v chladničce tuhnou v láhvi a stávají se neprůhlednými. První výrobci průmyslové [[majonézy]] záhy zjistili, že jejich výrobky se při nízkých teplotách snadno rozkládají, neboť olej v nich postupně tuhl. Anglický výraz ''winterizing'' znamená umělé zmrazení oleje na teplotu, při které se vyloučí pevné složky. Zbylý olej se potom označuje jako salátový.<br />
<br />
Některé typy oleje jsou nestálé, za vyšších teplot se rozkládají a nepříjemně páchnou. Saflorový olej (ze světlice), [[slunečnicový olej]] a [[sójový olej]] je cítit po rybách, a proto většina olejů se dnes během výroby tzv. stabilizuje technikou zvanou jako hydrogenace.<br />
<br />
Rozeznáváme tři hlavní typy tuků: saturované, nesaturované a polynesaturované. Saturované tuky se považují za příčinu zvyšování hladiny cholesterolu v krvi, zatímco polynesaturované mastné kyseliny obsažené v oleji lisovaném např. ze semen a plodů safloru, slunečnice a kukuřice se doporučují při určité dietě. Do oleje je přidávají také emulzifikátory (k přírodním patří např. lecitin). Je to důležitý přídavek do olejů užívaných na vaření a smažení, protože zabraňuje připalování jídla na pánev a stříkání oleje při smažení.<br />
<br />
Při smažení je třeba udržovat správnou stálou teplotu oleje, aby se předešlo jeho přílišnému vsakování do pokrmu. Teplota by neměla být příliš vysoká - od 162 °C do 195 °C, záleží na typu pokrmu. Pokud je olej příliš zahřátý, tmavne a pokrm se na povrchu přepaluje, zatímco uvnitř zůstává polosyrový.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Anýzový olej]]<br><br />
* [[Arašídový olej]]<br><br />
* [[Arganový olej]]<br><br />
* [[Bodlákový olej]]<br><br />
* [[Dýňový olej]]<br><br />
* [[Kokosový olej]]<br><br />
* [[Konopný olej]]<br><br />
* [[Lněný olej]]<br><br />
* [[Makový olej]]<br><br />
* [[Mandlový olej]]<br><br />
* [[Olivový olej]]<br><br />
* [[Palmový olej]]<br><br />
* [[Rostlinný olej]]<br><br />
* [[Řepkový olej]]<br><br />
* [[Sezamový olej]]<br><br />
* [[Skořicový olej]]<br><br />
* [[Slunečnicový olej]]<br><br />
* [[Sójový olej]]<br><br />
* [[Spermový olej]]<br />
<br />
[[Category:Olej]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Olej.jpg&diff=21033Soubor:Olej.jpg2022-03-06T07:07:38Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Olej</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=%C4%8Cokol%C3%A1da&diff=21032Čokoláda2022-03-06T07:06:46Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Cokolada.jpg|náhled|Čokoláda]]<br />
'''Čokoláda''' je obvyklá součást nejrůznějších druhů sladkostí a patří bezesporu k nejpopulárnějším na světě. Slovo čokoláda má původ v aztéckém výrazu xocolātl (čteno [šokolatl]), jenž má význam hořké pití.<br />
<br />
Čokoláda se vyrábí z kvašených, pražených a mletých zrnek tropického kakaového stromu ''Theobroma cacao''. Zrna pocházejí z kakaových tobolek – bobů. Výsledný produkt je známý jako „'''čokoláda'''“ (intenzivně ochucená hořká potravina – to je definice čokolády v mnoha slovnících). Tento produkt je definován v mnoha zemích jako [[kakao]]. V americkém čokoládovém průmyslu je [[kakao]] definováno jako sušina kakaových zrn, [[kakaové máslo]] je definováno jako tuková složka, a čokoláda je kombinací sušiny a tuku. Tato směs je obvykle oslazena [[cukrem]] a jinými přísadami a zpracována do čokoládových tabulek (jejichž jádro se též označuje jako čokoláda), nebo do nápoje (zvaného kakao nebo horká čokoláda).<br />
<br />
Existují tři typy kakaových zrn užívaných v čokoládách. Nejvíce ceněná, vzácná a drahá jsou zrna Criollo z mayské oblasti (Mexiko a Střední Amerika). Tato zrna jsou méně hořká a aromatičtější než ostatní. Dělá se z nich jen asi 10 % čokolády. Kakaová zrna v 80 % čokolády jsou typu Forastero. Stromy Forastero jsou značně robustnější než stromy Criollo a kakaová zrna z nich jsou levnější. Trinitario, hybrid zrn Criollo a Forastero, se používá asi v 10 % čokolády.<br />
<br />
Do prodeje přichází čokoláda ponejvíce ve formě tabulek nebo jiných geometrických tvarů, často bývá též tvarována do malých figurek (obvykle zvířat, lidí nebo rostlin). Mnohdy se tyto tvary přímo vztahují k určitým svátkům, jako např. velikonoční zajíci nebo vejce, případně vánoční či mikulášské figurky anebo tvary vhodné pro den svatého Valentina. Dalším populárním tvarem jsou tzv. čokoládové „pusy“.<br />
<br />
Navíc čokoláda často tvoří hlavní složku nebo přísadu v potravinách jako zmrzlina, koláče, sušenky, buchty a v jiných dezertech.<br />
<br />
== Typy čokolády ==<br />
Čokoláda je velmi populární pochutina a je dostupná v mnoha typech. Různé formy a chutě čokolády se vyrábějí obměňováním množství přísad.<br />
<br />
=== Neslazená čokoláda ===<br />
<br />
Čistý čokoládový nápoj, též znám jako hořká nebo čokoláda na vaření. Je to nesmíšená čokoláda: mletá pražená čokoládová zrna bez přísad dávají silnou, hlubokou čokoládovou chuť do všech sladkostí, do kterých jsou přidána. I s přidaným cukrem jsou používané jako základ vrstvových dortů, koláčků, cukroví, keksů atd.<br />
<br />
=== Hořká čokoláda ===<br />
<br />
Čokoláda bez mléka jako přísady, někdy zvaná jako prostá čokoláda. V USA se oficiálně nazývá „sladká čokoláda“ a vyžaduje 15% koncentraci čokoládového moku. Evropské normy specifikují minimálně 35 % kakaové sušiny.<br />
<br />
=== Couverture ===<br />
<br />
Termín používaný pro čokolády obsahující mnoho kakaového másla nejvyšší kvality. Populární druh čokolády Couverture používaný profesionálními cukráři a často prodáván v gurmánských a speciálních potravinových obchodech obsahuje ingredienty: Valrhona, Lindt, Coco Barry a Esprit des Alpes. Tyto čokolády obsahují vysoké procento čokoládového moku (někdy víc než 70 %) právě jako kakaové máslo, aspoň 32–39 %, jsou velmi tekuté po rozpuštění a mají výbornou chuť.<br />
<br />
=== Mléčná čokoláda ===<br />
<br />
Čokoláda s přídavkem kondenzovaného nebo sušeného mléka. Evropské normy specifikují minimálně 25 % kakaové sušiny.<br />
<br />
=== Bílá čokoláda ===<br />
<br />
Cukrářský výrobek založený na kakaovém másle bez pevných kakaových složek.<br />
<br />
=== Ledová čokoláda ===<br />
<br />
Čokoláda obsahující nerafinovaný kokosový tuk, který se rozpouští již při teplotě 20–23 °C, čímž v ústech způsobuje chladivý efekt. Ledová čokoláda by neměla být uchovávána v ledničce, protože pak se chladivý efekt v ústech nedostaví.<br />
<br />
=== Bublinková čokoláda ===<br />
<br />
(německy Schaumschokolade, Luftschokolade, anglicky aerated chocolate): Čokoláda, při jejíž výrobě se do čokoládové směsi vhání vzduch a chlazení se uskutečňuje v prostředí se sníženým tlakem. Byla vynalezena firmou Rowntree's v roce 1935.<br />
<br />
== Výroba čokolády ==<br />
Výroba čokolády je založena na surovinách, které tvoří kakao, a to kakaový prášek, kakaová hmota a kakaová pokrutina. Dále je to tuk, cukr nebo sladidla a další přísady (např. palmový olej). Tyto přísady se pečlivě promíchají v míchacím stroji.<br />
<br />
== Čokoládové náhražky ==<br />
Na pultech českých obchodů lze v současné době spatřit výrobky, které na první pohled vypadají jako čokoládové, ale ve skutečnosti se jedná o různé náhražky čokolád. Z náhražek bývají většinou vyrobeny i různé vánoční i velikonoční figurky. Spotřebitel by měl kvůli tomuto sledovat, zda je na obalu uvedeno, jestli se jedná o skutečný výrobek z čokolády či nikoliv.<br />
<br />
== Čokoláda a zdraví ==<br />
Díky obsahu flavonoidů některé studie poukazují na pozitivní vliv na krevní tlak a kardiovaskulární systém. U běžných čokoládových pamlsků však převažuje negativní efekt obsažených cukrů a tuků.<br />
<br />
Tradičně je pak považována za afrodiziakum a povzbuzující prostředek. Obsažené flavonoidy kakaových bobů mají antioxidační účinek a chrání organizmus před účinkem volných radikálů.<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Čokoláda Čokoláda] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Co je to...]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Cokolada.jpg&diff=21031Soubor:Cokolada.jpg2022-03-06T07:06:33Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Čokoláda</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=D%C4%9Blen%C3%AD_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9_kuchyn%C4%9B&diff=21030Dělení čínské kuchyně2022-03-06T07:05:36Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Deleni-cíiske-kuchyne.jpg|náhled|alt=Dělení čínské kuchyně]]<br />
== Císařská kuchyně ==<br />
Je to značně specifické téma, neboť se týká jidel podávaných na císařském dvoře a dnes ji v Pekingu údajně nabizejí jen dvě restaurace, Fang Šan a Ting-li-kuan, což lze volně přeložit jako dvorana na posloucháni slavíků. Bohužel jsem neměl možnost je navštívit, ale nepochybuji, že vše tam bude naprosto prvotřidní. <br />
<br />
== Šantungská kuchyně ==<br />
Chcete-li ji ochutnat, najdete ji v okolí Žluté řeky a na Šantungském polootrově. Jako hlavní specialita se zde podává kapr se sladkokyselou omáčkou (recept na ni najdete v každé čínské kuchařce), i když nevím, zda kapr z Vltavy bude mít stejnou chuť jako ten ze Žluté řeky. A protože moře je na dosah ruky, je zde i nepřeberné množství pokrmů z mušlí a ústřic, například opékané ústřice s mladou cibulkou s česnekem. Snad nejznámějším a pro nás nejexotičtějším jídlem je polévka z vlaštovčích hnízd, ale kdybych ji měl k něčemu přirovnat, byl by to nejšpíše dobrý čirý hovězí vývar. Dostanete zde vynikajici úpravy plodů moře v kombinaci s nudlemi, což je zážitek, který polévku z vlaštovčích hnízd nesrovnatelně převyšuje. <br />
<br />
== S-čchuanská kuchrně ==<br />
Tak to je úplně něco jiného a dalo by se říci, že je to ten můj šálek čaje. Provincie je vnitrozemská, a tak zde mořské speciality budete postrádat. Najdete tu však velmi ostrá jidla ochucená sečuánským pepřem, proti kterému u nás běžně používaný pepř je vhodný jen jako přísada do sunaru. Dále samozřejmě nepřeberné množství zeleniny, papriky, zázvor... Jedno z prvních čínských jidel, které se v našich kuchyních objevilo, pochází právě odtud, kuře Kung Pao. Je to stará dobrá klasika, ale takové kuřecí kousky v česnekové omáčce, to byste si také neměli nechat ujít. <br />
<br />
== Kantonská kuchyně ==<br />
Je často nazývána jižní a typické pro ni je smažené maso, opečená zelenina, ústřicová omáčka nebo nakládané černé fazole. S nudlemi zde příliš neuspějete, mistní přílohou je rýže. Jinak, jste-li milovníci domácích mazlíčků, nebo prostě jen slabší povahy, měli byste se přesunout více na sever, protože psí maso patří v této oblasti k vyhledávaným pochoutkám a teprve nedávno zmizely pod tlakem ochráncu zvířat z jídelníčku pochoutky z opice. Ale pokud milujete exotická kulinářská dobrodružství, dát si zde hada neni žádný problém a panák hadí žluče na posilněnou se jistě najde. Inu, proti gustu žádný dišputát. Chcete-li něco poněkud evropštějšího, takové šestikilové prasátko potírané směsí přísad a grilované, to není také od věci. <br />
<br />
== Sever Číny ==<br />
Do takzvané severní kuchyně se většinou zahrnuje i pekingská, i když ta je spíše směsicí všech kuchyní, které na obrovském čínském území najdeme. Vlastní severní kuchyně používá častěji nudle než rýži, což souvisí s pěstováním pšenice v této oblasti. Často se zde setkáme s taštičkami plněnými masem, omáčkami a velmi známým jídlem Šuan-jang-žou, které je i vynikající společenskou událostí. Snadno se na ně doptáte jako na Muslimský kotlík. Dalo by se říci, že je to něco jako takové polévkové fondue. K jeho přípravě potřebujete měděný kotlík, jehož středem prochází komínek z kamen na dřevěné uhlí, který přivede vodu v kotlíku do varu. Kousky beraního masa či mladého hovězího (nikdy ne vepřového, protože je to původně jidlo čínských muslimů) si každý účastník hostiny povaří ve vodě, potom namáčí v omáčkách, které jsou v miskách rozloženy kolem kotlíku, a s chutí pojídá. Ke konci se přidá zelenina a tímto vynikajícím vývarem hostina pro všechny končí. Poslední šálek vývaru se nabídne nejváženějšímu hostu. Je to opravdu ideální kombinace dobrého jidla a přátelského posezení. <br />
<br />
== Peking ==<br />
Jako ve všech velkých světových metropolích zde dostanete speciality všech kuchyní, které na obrovském území Číny najdete, o ostatních mezinárodních kuchyních ani nemluvě. Výběr je sice neuvěřitelně bohatý, ale není těžké vybrat jídlo pro pekingskou kuchyni typické, které ji proslavilo po celém světě. Je to Pekingská kachna. Před několika lety jsem měl možnost zhlédnout v televizi francouzský dokumentární film věnovaný její přípravě. Trval asi hodinku a natáčel se v restauraci, jejich tradice je delší než 130 let a jmenuje se Čchuan-tu-te, což přeloženo do češtiny zní nesmírně poeticky, znamená to úplný soubor ctností. Specializované kachní restaurace najdete v Pekingu již několik století. Tento velmi speciální recept pochází z doby dynastie Ming (porcelán z té doby je neobyčejně ceněný a krásný) a nehodí se pro něj jen tak nějaká kachna, kterou jsem viděl v jednom supermarketu - kalibrovaná kachna. Ty čínské jsou po dva měsíce zvláštním způsobem krmeny na speciálních farmách, aby měly měkounkou kůžičku, mohutná prsa a lahodné maso. Při přípravě se kůže oddělí od masa, natře sirupem, také dovnitř kachny se přidá sirup, aby měla nádherně červenou barvu. Sirup se nechá působit, aby se vsákl do masa, a teprve potom se peče ve speciální peci při teplotě kolem 250 °C. Ani ne po hodince je kachna upečená a potom ji šéfkuchař nakrájí na neuvěřitelných 120 kousků. Podává se s moučnými plackami, mladým pórkem a bobovou omáčkou s česnekem. Když už jsme u kachen, dám vám dobrý tip. Moje malá neteř, které jsem slíbil uvařit narozeninovou večeři, si z čínské kuchařky neomylně zvolila Kachnu na medu, s niž jsem neměl žádné vlastní kuchařské zkušenosti. Což o to, recept nevypadal složitě: zvolna péci kachnu a přitom ji potírat směsi vývaru, medu, sójové omáčky, žlutého vína, trochy zázvoru a Wei-su. Bylo to tak triviální, že jsem pojal podezření na nějaký trik, prostě na nějaký kuchařský fígl, bez kterého by to nebylo ono. Protože jsem dítko nechtěl zklamat a sobě udělat ostudu, zavolal jsem do jedné čínské restaurace a pohovořil s kuchařem. A měl jsem pravdu, má to svoje tajemství. Kachnu nesolíte, jen ji dáte za mírného podlévání péci do trouby. Když je asi tak z poloviny upečená, slijete všechno sádlo, posadíte se na židličku a každých 5 minut kachnu potřete. Pravda je, že při větší kachně tak strávíte dost času, ale ujišťuji vás, že výsledek stojí za to a sklenka vína vám to neustálé otevírání trouby a potírání kachny docela zpříjemní. <br />
<br />
== Fu-čou ==<br />
Fu-čou, město v jihočínské provincii Fu-ťien, je po gastromonické stránce tak významné, že je prakticky žádná kniha o čínské kuchyni nepomine. V jeho světově proslulé restauraci Ťu-čchun-Juan, která je v provozu již více než sto let, jsou vyhledávány hlavně dvě speciality. Abyste si nemysleli, že je zde chudý výběr, připravují zde více než 1000 druhů jidel, ale jedním z těch dvou trumfu je Opilý úhoř, který se napřed marinuje v krabí omáčce s rýžovým vínem a potom vaří v kuřecí polévce s bambusovými výhonky. To je prvni eso této restaurace. A ta absolutní špička, pro kterou opravdu není škoda sáhnout hlouběji do peněženky, je Fénix s ploutvemi: smažené celé kuře naplněné dušenými žraločími ploutvemi a potom dušené v kuřecím vývaru s mnoha druhy čerstvé zeleniny. <br />
<br />
[[Category:Tipy pro vaši kuchyni]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Deleni-c%C3%ADiske-kuchyne.jpg&diff=21029Soubor:Deleni-cíiske-kuchyne.jpg2022-03-06T07:05:30Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Dělení čínské kuchyně</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Vla%C5%A1sk%C3%BD_o%C5%99ech&diff=21028Vlašský ořech2022-03-05T06:55:56Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Vlassky-orech.jpg|náhled|Vlašský ořech]]<br />
'''Vlašský ořech''' je druh [[ořechu]] (v podstatě pecka plodu ořešáku), plod ořešáku královského (''Juglans regia L.''), který se skládá z poživatelného jádra obklopeného pevnou dřevnatou skořápkou. Vlašské ořechy rostou na ořešáku přibližně od čtvrtého roku u roubovanců a od 12 let u semenáčů. Plody jsou na stromě obaleny do ochranné vrstvy, ve které dozrávají. Ze začátku je toto pouzdro zelené a během dozrávání tmavne a praská. Když je ořech zralý, vypadne z ochranného pouzdra na zem nebo spadne i s pouzdrem. Ořechy dozrávají od srpna do září.<br />
<br />
Vlašské ořechy jsou velmi starou potravinou, která je nejspíše konzumována již od neolitu, jak dokládají archeologické nálezy z oblasti Périgordu ve Francii.<br />
<br />
Jádro vlašského ořechu je atypické tvarem a barvou, která se může měnit jádro od jádra. Často bývá od velmi světlé až po tmavě žlutou barvu, přes zlatavou až po hnědou, jsou i odrůdy s jádrem červeným (u čerstvým ořechů rumělkově rudým, u suchých vínové - tmavší nafialověle červené barvy). Tyto červené ořechy pomaleji žluknou a je možno je skladovat několik let. Po sklizni se ořechy suší, buď samovolně nebo za pomoci horkého suchého vzduchu. Tímto procesem dochází k poklesu vlhkosti na požadovaných 8 %, což zaručuje, že ořechy nebudou snadno napadány plísněmi.<br />
<br />
Obecně se vlašské ořešáky rozlišují podle kvality skořápky na "papíráky", "polopapíráky" a "kameňáky". Tzv. kameňáky mají tvrdou skořápku zarůstající do jádra a špatně se luští. Jsou považovány za křížence s ořešákem královským. Naproti tomu tzv. papíráky jsou poškozovány ptáky a protože mají často nedorostlou nebo děravou skořápku, napadají je při skladování moli.<br />
<br />
Vybrané klony se rozmnožují jako kultivary roubováním. Kritérii výběru jsou: chuť jádra, plodnost, kvalita skořápky, poměr váhy skořápky a jádra, doba rašení, vzrůstnost. Způsob roubování se velmi liší od roubování ovocných dřevin. Roubuje se obvykle "za zelena" ve skleníku.<br />
<br />
== Složení ==<br />
'''Vlašské ořechy''', které ořešák produkuje, jsou velice výživné, neboť obsahují v průměru 70 % tuků, obsahujících zejména velice zdravé nenasycené mastné kyseliny, 18 % proteinů (bílkovin) a přibližně 3 % sacharidů (cukrů). Z mastných kyselin se jedná převážně o omega-3-mastnou kyselinu, která pozitivně působí proti riziku aterosklerózy a jiných kardiovaskulárních chorob a podporuje u dětí rozvoj mozku. Ořechy jsou energeticky bohatým zdrojem. Vyjma mastných kyselin obsahují také bohaté zdroje vitaminu E, B1 či B6. Dále pak sůl, kyselinu listovou, minerály jako hořčík, měď a zinek. Celkově obsažené živiny působí pozitivně na lidskou psychiku, jsou cenné pro zdravé vlasy, pokožku, nehty i sexuální potenci.<br />
<br />
Uvádí se, že konzumace ořechů má protizánětlivé vlastnosti, které se projevují hlavně u srdečních a cévních chorob. Pomáhají regulovat krevní tlak a udržovat nízkou hladinu cholesterolu. Mají antioxidační účinky, působí proti astmatu a posilují střeva.<br />
<br />
== Skladování ==<br />
Ořechy se skladují buď usušené v tvrdé slupce nebo vyloupané. Ve skořápce by se měly ořechy umístit na suché a větrané místo, čímž se sníží riziko pronikání plísní a plesnivění plodů. U vyloupaných plodů se doporučuje skladovat je v mrazáku po dobu maximálně 1 roku, v ledničce okolo 4 až 6 měsíců. V některých případech se vlašská jádra skladují i naložená v medu.<br />
<br />
== Využití ==<br />
Vlašské ořechy se využívají převážně v potravinářském průmyslu, a to v pekařství a cukrářství, kde se využívají jako dochucující nebo dekorační prvek.<br />
<br />
Z ořechů se lisuje olej či se vyrábí alkoholický nápoj, tzv. ořechovka.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Naložené vlašské ořechy]]<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlašský_ořech Vlašský ořech] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Ovoce]]<br />
[[Category:Ořechy]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Vlassky-orech.jpg&diff=21027Soubor:Vlassky-orech.jpg2022-03-05T06:55:52Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Vlašský ořech</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Pep%C5%99_%C4%8Dern%C3%BD&diff=21026Pepř černý2022-03-05T06:54:15Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Pepr.jpg|náhled|Pepř černý]]<br />
'''Pepř černý''' je plod '''pepřovníku černého''' (''Piper nigrum''), sklizený v nedozrálém stavu, používá se jako koření. Pochází z Indie, kde se užíval už ve starověku, dnes se však dováží z řady tropických zemí. Je to nejrozšířenější koření, používané ve všech kuchyních. Plody pepřovníku se sklízejí v různých stupních zralosti a procházejí jiným procesem zpracování, což dává pro použití v kuchyni více druhů:<br />
<br />
* Pepř černý (fermentované nedozrálé zelené bobule).<br />
* [[Pepř bílý]] (oddělení červené slupky zcela zralých bobulí).<br />
* [[Pepř zelený]] (rychle usušené nedozrálé bobule).<br />
<br />
== Pepřovník ==<br />
Pepřovník černý je stálezelená popínavá rostlina, vzdáleně připomínající chmel. Dorůstá délky až 15 metrů a dožít se může až 60 let.<br />
<br />
== Historie ==<br />
[[Pepř]] do Evropy přivezl Alexandr Makedonský po svém tažení do Indie. Po dlouhá staletí byl velmi drahý a rostlina byla Evropě neznámá, poprvé ji popsal ve svém cestopise Marco Polo.<br />
<br />
== Zajímavosti ==<br />
Při přípravě jídel se též lze setkat s barevným pepřem, což je směs pepře černého, [[pepře bílého]], [[pepře zeleného]] a [[pepře růžového]].<br />
<br />
Věřilo se, že pepř černý podporuje tělesné žádosti, proto měla středověká církev vůči němu výhrady a bylo ho zakázáno používat v klášterech. Nahrazován byl proto plody drmku, zvaného mnišský nebo kněžský pepř, který údajně žádosti tlumil. Některé národy jsou známy nadužíváním pepře, příkladem může být například Bulharsko, kde je součástí téměř všech národních pokrmů, jako je například kebapčeta. Známé je rovněž místní lidové rčení "Pepříš jako Kănčev", kdy byl tento nižší šlechtic znám spotřebou tohoto koření stejně tak jako milenek.<br />
<br />
Přestože se dnes pepř téměř výhradně používá k přípravě slaných pokrmů a mas, dříve se přidával i do perníků.<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pepř_černý Pepř černý] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Pep%C5%99_zelen%C3%BD&diff=21025Pepř zelený2022-03-05T06:53:05Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Pepr-zeleny.jpg|náhled|Pepř zelený]]<br />
'''Pepř zelený''' jsou rychle usušené nedozrálé bobule pepřovníku černého a používá se jako koření. Pochází z Indie, kde se užíval už ve starověku, dnes se však dováží z řady tropických zemí. Je to nejrozšířenější koření, používané ve všech kuchyních. Plody pepřovníku se sklízejí v různých stupních zralosti a procházejí jiným procesem zpracování, což dává pro použití v kuchyni více druhů:<br />
<br />
* [[Pepř černý]] (fermentované nedozrálé zelené bobule).<br />
* [[Pepř bílý]] (oddělení červené slupky zcela zralých bobulí).<br />
* Pepř zelený (rychle usušené nedozrálé bobule).<br />
<br />
== Pepřovník ==<br />
Pepřovník černý je stálezelená popínavá rostlina, vzdáleně připomínající chmel. Dorůstá délky až 15 metrů a dožít se může až 60 let.<br />
<br />
== Historie ==<br />
[[Pepř]] do Evropy přivezl Alexandr Makedonský po svém tažení do Indie. Po dlouhá staletí byl velmi drahý a rostlina byla Evropě neznámá, poprvé ji popsal ve svém cestopise Marco Polo.<br />
<br />
== Zajímavosti ==<br />
Při přípravě jídel se též lze setkat s barevným pepřem, což je směs [[pepře černého]], [[pepře bílého]], pepře zeleného a [[pepře růžového]].<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pepř_zelený Pepř zelený] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Pepr-zeleny.jpg&diff=21024Soubor:Pepr-zeleny.jpg2022-03-05T06:53:01Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Pepř zelený</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Pep%C5%99_se%C4%8Du%C3%A1nsk%C3%BD&diff=21023Pepř sečuánský2022-03-05T06:51:35Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Pepr-secuansky.jpg|náhled|Pepř sečuánský]]<br />
'''Pepř sečuánský''' (nebo také '''červený pepř''' či '''fagara''') je název pro druh koření. Jedná se o jednosemenné tobolky druhu ''Zanthoxylum piperitum'' z čeledi routovité (''Rutaceae'').<br />
<br />
Je to jedno z nejstarších čínských koření. Má několik různých názvů, např. '''fagara'''. Nejde o pepř, ale o sušené tobolky keře s názvem žlutodřev peprný, tedy '''sečuánský pepř''' - obsahuje silici palčivé chuti. Je to značně aromatické koření. Sečuánský pepř je ostrý úplně jiným způsobem než [[chilli]] nebo [[klasický pepř]]. Je výborný jako náhrada pepře, protože má pepřovou chuť, ale nemá pepřovou ostrost. V Číně si opraženým drceným sečuánským pepřem koření zelený čaj. Používá se do [[čínské směsi pěti koření]] a do orientálních pokrmů.<br />
<br />
Silně aromatické plody se používají buď celé nebo drcené. Před přidáním do pokrmů se většinou praží. Je to jedno z nejstarších a nejoblíbenějších koření čínské kuchyně.<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pepř_sečuánský Pepř sečuánský] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Pepr-secuansky.jpg&diff=21022Soubor:Pepr-secuansky.jpg2022-03-05T06:51:31Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Pepř sečuánský</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Pep%C5%99_r%C5%AF%C5%BEov%C3%BD&diff=21021Pepř růžový2022-03-05T06:50:13Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Pepr-ruzovy.jpg|náhled|Pepř růžový]]<br />
'''Pepř růžový''' jsou sušené červené plody '''pepřovce obecného''' (''Schinus molle L.'') neboli pirulu. Používají se jako koření a v tradiční medicíně. Pepřovec obecný je strom z čeledi ledvinovníkovité, vysoký až 15 m. Pochází z Peruánských And odkud se rozšířil do suchých subtropů po celém světě.<br />
<br />
Plody, které mají palčivou chuť se používají stejně jako [[pepř]] ke koření pokrmů. Aromatické části rostliny, zejména listy jsou užívány v tradiční medicíně jako antibakteriální a antiseptický prostředek. V současné době se prokázaly i účinky antidepresivní, v lidovém léčitelství se používají například jako prostředek při bolesti zubů. V dřívějších dobách se používaly i jako dochucovadlo do tradičního alkoholického nápoje chihca.<br />
<br />
== Zajímavosti ==<br />
Při přípravě jídel se též setkáváme s barevným pepřem což je směs [[pepře černého]], [[pepře bílého]], [[pepře zeleného]] a pepře růžového. Bobule pepře růžového, nebo i jiné části rostliny mohou být jedovaté pro některé živočichy, například drůbež nebo prasata a existují dokonce případy zvracení a průjmů u dětí, které jej požily.<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pepř_růžový Pepř růžový] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Pepr-ruzovy.jpg&diff=21020Soubor:Pepr-ruzovy.jpg2022-03-05T06:50:09Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Pepř růžový</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Pep%C5%99_b%C3%ADl%C3%BD&diff=21019Pepř bílý2022-03-03T20:41:11Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Pepr-bily.jpg|náhled|Pepř bílý]]<br />
'''Pepř bílý''' jsou bobule pepřovníku černého s oddělením červené slupky zcela zralých bobulí a používá se jako koření. Pochází z Indie, kde se užíval už ve starověku, dnes se však dováží z řady tropických zemí. Je to nejrozšířenější koření, používané ve všech kuchyních. Plody pepřovníku se sklízejí v různých stupních zralosti a procházejí jiným procesem zpracování, což dává pro použití v kuchyni více druhů:<br />
<br />
* [[Pepř černý]] (fermentované nedozrálé zelené bobule).<br />
* Pepř bílý (oddělení červené slupky zcela zralých bobulí).<br />
* [[Pepř zelený]] (rychle usušené nedozrálé bobule).<br />
<br />
== Pepřovník ==<br />
Pepřovník černý je stálezelená popínavá rostlina, vzdáleně připomínající chmel. Dorůstá délky až 15 metrů a dožít se může až 60 let.<br />
<br />
== Historie ==<br />
[[Pepř]] do Evropy přivezl Alexandr Makedonský po svém tažení do Indie. Po dlouhá staletí byl velmi drahý a rostlina byla Evropě neznámá, poprvé ji popsal ve svém cestopise Marco Polo.<br />
<br />
== Zajímavosti ==<br />
Při přípravě jídel se též lze setkat s barevným pepřem, což je směs [[pepře černého]], pepře bílého, [[pepře zeleného]] a [[pepře růžového]].<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Pepř_bílý Pepř bílý] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Pepr-bily.jpg&diff=21018Soubor:Pepr-bily.jpg2022-03-03T20:41:01Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Pepř bílý</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Pep%C5%99&diff=21017Pepř2022-03-03T20:40:03Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Pepr.jpg|náhled|Pepř]]<br />
'''Pepř je označení pro několik druhů koření:'''<br />
<br />
* [[Chilli papričky mleté]] – též [[kayenský pepř]] či [[kajenský pepř]]<br />
* [[Pepř bílý]] – plod pepřovníku černého zbavený slupky<br />
* [[Pepř černý]] – fermentovaný plod pepřovníku černého<br />
* [[Pepř dlouhý]] – plod pepřovníku dlouhého (Piper longum)<br />
* [[Pepř sečuánský]] (červený) – červenohnědý plod rostliny Zanthoxylum piperitum (žlutodřev)<br />
* [[Pepř růžový]] – bobule stromu pepřovec (Schinus)<br />
* [[Pepř zelený]] – nedozrálý plod pepřovníku černého<br />
* [[Pepř kubebový]] – alias pepř javánský<br />
* [[Pepř jamajský]] – lidový název pro [[Nové koření]]<br />
<br />
== Pepř ==<br />
Bobule (plody) keře '''pepřovníku černého''' (''Piper nigrum''), tropické rostliny patřící do čeldi pepřovníkovité. Bubule obsahují pryskyřice, silice a alkaloid piperin. Dráždí sliznice, podporují trávení a užívají se jako koření.<br />
<br />
V mládí jsou zelené, později červené, po zaschnití černé.<br />
<br />
Tzv. '''[[černý pepř]]''' se získává ze zelených nedozrálých bobulí, které se suší na slunci, '''[[bílý pepř]]''', který je méně palčivý, jsou dozrálé bobule zbavené oplodí.<br />
<br />
Do listů '''pepřovníku betelového''' (''Piper betle'') se balí kousky plodů palmy arekové a jako "sousto betelové" se žvýká po celé jižní a jihovýchodní Asii i západní Oceánii. <br />
<br />
Hrubě mletý a prosátý [[černý pepř]] nebo [[bílý pepř]] se nazývá ''mignonette''. Hodně se používá se francouzské kuchyni. [[Sečuánský pepř]] z Číny je červený a opražený vyvolává lehký útlum.<br />
<br />
'''Pepřovník kawa''' (''Piper methysticum'') je známý z křížovek jako polynéský omamný nápoj. V Polinésii se z něj skutečně připravuje nápoj znavý '''Kawa'''.<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Pepr.jpg&diff=21016Soubor:Pepr.jpg2022-03-03T20:39:59Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Pepř</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Orel%C3%A1n%C3%ADk_barv%C3%AD%C5%99sk%C3%BD&diff=21015Oreláník barvířský2022-03-03T20:38:56Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Orelanik-barvirsky.jpg|náhled|Oreláník barvířský]]<br />
'''Oreláník barvířský''' (''Bixa orellana'') je tropický strom, jehož plody a semena jsou známé pod názvy ''achiote'', ''bija'', ''bijoul'', ''roucou'' nebo ''annatto''. Plody poskytují přírodní oranžové barvivo, které se uplatňuje v potravinářství. Mletá semena se jako [[koření]] používají v Latinské Americe a jihovýchodní Asii, kde dominují v pokrmu zvaném ''ukoy'', ochucují garnáty a bramborový koláč.<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Orelanik-barvirsky.jpg&diff=21014Soubor:Orelanik-barvirsky.jpg2022-03-03T20:38:52Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Oreláník barvířský</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Nov%C3%A9_ko%C5%99en%C3%AD&diff=21013Nové koření2022-03-03T20:37:24Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Nove-koreni.jpg|náhled|Nové koření]]<br />
'''Nové koření''' jsou sušené plody '''pimentovníku pravého''' (''Pimenta dioica'', ''Pimenta officinalis''). Morfologicky se jedná o dvousemenné bobule. Pochází z Jamajky. Jeho chuť je ostrá a palčivá, připomíná [[muškátový oříšek]], [[hřebíček]], [[skořici]] i [[pepř]]. V některých oblastech se proto nazývá '''jamajský pepř''' nebo '''hřebíčkový pepř''' či ''pimento''.<br />
<br />
== Historie ==<br />
První zprávy o novém koření přinesl Kryštof Kolumbus, jehož lékař, dr. Chanca, pimentovník objevil. Většího rozšíření v Evropě se ale toto koření dočkalo až koncem 17. století.<br />
<br />
== Použití v kuchyni ==<br />
Bobule pimentovníku, zvané '''nové koření''', má peprnou a mírně nasládlou chuť. V kuchyni se využívá k nakládání vepřového, hovězího nebo rybího masa. Hodí se do různých druhů marinád, omáček a polévek. Svou chutí dává vyniknout svařenému vínu nebo domácím likérům. V mletém stavu se přidává do sladkého pečiva, cukroví nebo pudinků.<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nové_koření Nové koření] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Nove-koreni.jpg&diff=21012Soubor:Nove-koreni.jpg2022-03-03T20:37:20Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Nové koření</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=M%C3%A1k&diff=21011Mák2022-03-02T21:29:26Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Mak.jpg|náhled|Mák]]<br />
'''Mák setý''' (''Papaver somniferum'') je využíván jako [[koření]] již několik tisíc let. Prvně se nejspíše pěstoval již v 6. tisíciletí př.n.l. v oblasti Středomoří a o tisíc let později v Mezopotámii sloužil jako zdroj opia. Některé civilizace jako např. Egypťané využívaly opia jako sedativa.<br />
<br />
V 9. století se dostal z oblasti Persie na území dnešní Číny, kde se později, přibližně v 18. století, stalo opium významnou silou ovlivňující společnost.<br />
<br />
Semena máku setého, původem ze Středního východu, jsou dvojího typu: bílá a šedomodrá. Používají se hlavně v indické, židovské a středovýchodní kuchyni. Mákem se sype pečivo a dělají se z něj sladké náplně do moučníků a buchet.<br />
<br />
== Využití ==<br />
Téměř všechna produkce je určena pro potravinářství, makovina (makovice) je využívána ve farmacii. Mák se široce používá především při přípravě makového pečiva. Přes 4/5 produkce jsou exportovány, především do slovanských zemí, kde je mák tradiční pochoutkou. V západních zemích jsou makové produkty často pokládány za nevhodné, protože je částečně mylně předpokládáno, že obsahují návykové látky.<br />
<br />
V potravinářském máku, který je pěstován v České republice, by však morfinu a kodeinu mělo být jen nepatrné množství. Výzkum provedený lékařským týmem fakultní nemocnice v Plzni však naznačuje, že hodnoty těchto látek v krvi by mohly ve výjimečných případech dosáhnout hodnot, které sice k navození euforického stavu ještě nevedou, ale mohly by postihnout reakční rychlost řidiče. Při hodnocení policejní hlídkou by velké jedlíky makových koláčů proto mohlo čekat i obvinění z řízení pod vlivem omamných a psychotropních látek.<br />
<br />
Mák však také obsahuje velké množství vápníku.<br />
<br />
Při sklizni máku je nutné klást důraz na zralost semene. Nedozrálé semeno máku může obsahovat více kodeinu, který má sedativní účinky.<br />
<br />
== Reference ==<br />
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Mák_setý Mák setý] na české Wikipedii.''<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Soubor:Mak.jpg&diff=21010Soubor:Mak.jpg2022-03-02T21:29:21Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>Mák</div>Editorhttps://www.wikifood.cz/index.php?title=Mu%C5%A1k%C3%A1tov%C3%BD_o%C5%99%C3%AD%C5%A1ek&diff=21009Muškátový oříšek2022-03-02T21:28:20Z<p>Editor: </p>
<hr />
<div>[[Soubor:Muskatovy-orisek.jpg|náhled|Muškátový oříšek]]<br />
'''Muškátový oříšek''' (''Myrisfica frafrans'') je sušené jádro pecky neboli "oříšek" a je uzavřeno v masitém plodu podobném meruňce, který roste na stálezelené dřevině z čeledi myrtovitých pocházející z Indonésie. Používání muškátového oříšku se může stát návykem. V malém množství má tlumící účinek a podporuje trávení. Prodává se celý nebo mletý.<br />
<br />
Souvisejícím kořením je [[Muškátový květ]].<br />
<br />
[[Category:Koření a semena]]</div>Editor