Akce

Editace stránky Šťovík

Varování: Nejste přihlášen(a). Pokud uložíte jakoukoli editaci, vaše IP adresa bude zveřejněna v historii této stránky. Pokud se přihlásíte nebo si vytvoříte účet, vaše editace budou připsány vašemu uživatelskému jménu a získáte i další výhody.

Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.

Aktuální verze Váš text
Řádek 1: Řádek 1:
'''Šťovík''' (''Rumex acetosa''). Z mnoha druhů šťovíku je nejvýznamnější '''šťovík kyselý''' a '''šťovík štítnatý''' (''Rumex scutatus''). Vytrvalá rostlina původem z Evropy a Asie, která v současné době roste i v Americe a Austrálii. Má osvěžující, lehce nakyslou chuť (jméno ''acetosa'' naznačuje kyselý charakter rostliny daný obsahem kyseliny šťavelové). Šťovík je příbuzný reveni. Konzumuje se jako zelenina (čerstvý do salátů nebo vařený v podobě pyré, podobně jako se připravuje [[špenát]]) nebo jako koření (do polévek i omáček a spolu s dalším kořením ochutí nádivku do ryby). Je k dispozici celé léto.
Nejméně 19 století se v Evropě sbírají nakyslé listy planých šťovíků. Jako léčivou rostlinu a zelené koření je uznávali například i Plinius a Hippokrates. Později byly z planých odrůd šťovíku vyšlechtěny zahradní formy, oblíbené zvláště ve Francii a v Itálii jako příloha k rybám a jehněčímu a skopovému masu.  
Nejméně 19 století se v Evropě sbírají nakyslé listy planých šťovíků. Jako léčivou rostlinu a zelené koření je uznávali například i Plinius a Hippokrates. Později byly z planých odrůd šťovíku vyšlechtěny zahradní formy, oblíbené zvláště ve Francii a v Itálii jako příloha k rybám a jehněčímu a skopovému masu.  


'''Šťovík kyselý''' (''Rumex acetosa'') je větší a najdeme ho na lukách. '''Šťovík menší''' (''Rumex acetosellal'') roste spíše na sušších travnatých a kamenitých místech. V jarním jídelníčku se těmto rostlinám přisuzuje význam při "čištění krve". Mladé listy šťovíku sbíráme v dubnu a květnu ještě před květem. Obsahují sacharidy, třísloviny, mnoho draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, železa, manganu, křemíku, silice, vitamín A a vitamín C ve větším množství, než je v citronech. I když obsah kyseliny šťavelové je oproti [[špenátu]] či [[rebarboře]] poloviční, doporučuje se doplňovat šťovík mléčnými výrobky a nepojídat denně více než půl šálku na osobu.
Šťovík kyselý (''Rumex acetosa'') je větší a najdeme ho na lukách. Šťovík menší (''Rumex acetosellal'') roste spíše na sušších travnatých a kamenitých místech. V jarním jídelníčku se těmto rostlinám přisuzuje význam při „čištění krve". Mladé listy šťovíku sbíráme v dubnu a květnu ještě před květem. Obsahují sacharidy, třísloviny, mnoho draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu, železa, manganu, křemíku, silice, vitamín A a vitamín C ve větším množství, než je v citronech. I když obsah kyseliny šťavelové je oproti špenátu či rebarboře poloviční, doporučuje se doplňovat šťovík mléčnými výrobky a nepojídat denně více než půl šálku na osobu.
   
   
Šťovík působí močopudně, stimuluje činnost jater, žlučníku a vyprazdňování střev. Může také zmírnit některé doprovodné projevy chřipky, dají se jím léčit drobná poranění. Pozor by si měly dát osoby náchylné ke tvorbě šťavelanových kamenů.  
Šťovík působí močopudně, stimuluje činnost jater, žlučníku a vyprazdňování střev. Může také zmírnit některé doprovodné projevy chřipky, dají se jím léčit drobná poranění. Pozor by si měly dát osoby náchylné ke tvorbě šťavelanových kamenů.  
Řádek 9: Řádek 7:
Typickou jarní rostlinu používáme do polévek, omáček, do špenátu, pomazánek, sypeme na brambory či těstoviny. Vedle skopového dodá chuť i rybám.  
Typickou jarní rostlinu používáme do polévek, omáček, do špenátu, pomazánek, sypeme na brambory či těstoviny. Vedle skopového dodá chuť i rybám.  


[[Category:Listová zelenina]]
[[Category:O surovinách]]
Všechny příspěvky do WikiFood Recepty jsou zveřejňovány podle Attribution-NonCommercial-ShareAlike 3.0 Unported (podrobnosti najdete na WikiFood Recepty:Autorské právo). Pokud si nepřejete, aby váš text byl nemilosrdně upravován a volně šířen, pak ho do WikiFood Recepty neukládejte.
Uložením příspěvku se zavazujete, že je vaším dílem nebo je zkopírován ze zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem (tzv. public domain). NEVKLÁDEJTE DÍLA CHRÁNĚNÁ AUTORSKÝM PRÁVEM BEZ DOVOLENÍ!

To protect the wiki against automated edit spam, we kindly ask you to solve the following hCaptcha:

Storno Pomoc při editování (otevře se v novém okně)
Citováno z „https://www.wikifood.cz/Šťovík“