Editace stránky Šťovík
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Šťovík''' (''Rumex acetosa''). Z mnoha druhů šťovíku je nejvýznamnější '''šťovík kyselý''' a '''šťovík štítnatý''' ('' | '''Šťovík''' (''Rumex acetosa''). Z mnoha druhů šťovíku je nejvýznamnější '''šťovík kyselý''' a '''šťovík štítnatý''' (''Acetosella scutata''). Vytrvalá rostlina původem z Evropy a Asie, která v současné době roste i v Americe a Austrálii. Má osvěžující, lehce nakyslou chuť (jméno ''acetosa'' naznačuje kyselý charakter rostliny daný obsahem kyseliny šťavelové). Šťovík je příbuzný reveni. Konzumuje se jako zelenina (čerstvý do salátů nebo vařený v podobě pyré, podobně jako se připravuje [[špenát]]) nebo jako koření (do polévek i omáček a spolu s dalším kořením ochutí nádivku do ryby). Je k dispozici celé léto. | ||
Nejméně 19 století se v Evropě sbírají nakyslé listy planých šťovíků. Jako léčivou rostlinu a zelené koření je uznávali například i Plinius a Hippokrates. Později byly z planých odrůd šťovíku vyšlechtěny zahradní formy, oblíbené zvláště ve Francii a v Itálii jako příloha k rybám a jehněčímu a skopovému masu. | Nejméně 19 století se v Evropě sbírají nakyslé listy planých šťovíků. Jako léčivou rostlinu a zelené koření je uznávali například i Plinius a Hippokrates. Později byly z planých odrůd šťovíku vyšlechtěny zahradní formy, oblíbené zvláště ve Francii a v Itálii jako příloha k rybám a jehněčímu a skopovému masu. |