Editace stránky Bylinky

Používání bylinek v kuchyni se řídí kulinářskými tradicemi, které jsou v každé zemi jiné. Každá oblast má své oblíbené bylinky: dobromyslí, mátou a koprem se často ochucuje skopové na Středním východě a v Řecku; v Thajsku skoro každé jídlo na stole zdobí listy koriandru; citronela ochucuje rybí a kuřecí pokrmy. Ve Velké Británii je oblíbeným kořením šalvěj k vepřovému, sýru sage derby dává zelenou barvu, zatímco pečené jehněčí se často podává s mátovou omáčkou.

Důležitou chuťovou přisadou je kopr: ve Skandinávii k rybě, do polévky v Rusku a Dánsku a do nakládaných okurek v Americe. Italové považují za šťastné spojení bazalky s rajčaty, rozmarýny s jedněčím, Němci saturejky s boby a fazolemi a Francouzi estragonu s kuřaty a fenyklu s rybou. Známá je pronikavá vůně a řízná chuť provensálského koření; tymián, majoránka, estragon, jalovec, levandule, bobkový list (vavřín), rozmarýna a fenykl zabírají většinu zemědělské půdy a využívají dlouhé hodiny slunečního svitu v oblasti Provence. Množství koření používaného při vaření záleží zčásti na individuální chuti, zčásti na typu koření. Pronikavě aromatická koření je lépe užívat jen střídmě.

Čerstvé bylinky jsou vždy lepší než sušené, a proto si některé druhy můžeme pěstovat sami v nádobách na okenních římsách. Patří mezi ně petržel, bazalka, fenykl, majoránka a tymián. Sušené bylinky, zbavené vody, jsou mnohem vydatnější než čerstvé. Jedna lžička sušených bylinek se vyrovná třem lžičkám nebo jedné lžíci čerstvých.

Bouquet garni, s oblibou používaný ve Francii, je svazek bylinek ovinutý nití nebo malým kouskem gázoviny a vložený do omáček, dušených pokrmů nebo omáčky na ryby. Takový svazek obsahuje snítku petržele, tymiánu, bobkový list a může tam být i celer, česnek, rozmarýna, majoránka, saturejka apod. Ke konci vaření se bouquet vyjme. Také bobkové listy vložené přímo do pokrmu se před podáváním vyndají, stejně tak sušené snítky tymiánu nebo majoránky, neboť by v podávaném pokrmu rušily.