| Aktuální verze |
Váš text |
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Ocet''' je vedlejší produkt kvašení s správně by se měl dělat z [[vína]] (anglický výraz pro ocet, ''vinegar'', pochází z francouzského ''vin aigre'', to znamená kyselé víno) | | '''Ocet''' je potravinářská přísada a konzervační činidlo, jehož hlavní složkou je kyselina octová v koncentraci podle druhu octa od asi 4 do 18 % (nejčastější koncentrace je 8 %). |
|
| |
|
| Ocet vzniká během přirozeného procesu, který zahrnuje dvojí kvašení, alkoholové a octové. K prvnímu dochází, když přírodní kvasinky (přítomné ve vzduchu nebo na [[ovoci]]) přeměňují [[cukr]] na alkohol. Potom výroce přidá ještě octové kvasinky, které jsou také přírodní. Silně se pomnoží a vytvoří dobře vyvinutý octový křís zvaný octová matka, který přeměňuje alkohol na kyselinu octovou, hlavní složku octa, a dovršuje tak druhý stupeň procesu, octové kvašení. (Pokud si obstaráte octový křís, můžete si ocet připravit sami.)
| | Potravinářský ocet se vyrábí oxidací tekutin obsahujících ethanol, například vinný ocet z vína. Během oxidace bakterie rodu Acetobacter oxidují za přítomnosti kyslíku ethanol na kyselinu octovou. |
|
| |
|
| === Druhy octa ===
| | Ocet se v potravinářství užívá jednak ke konzervaci zeleniny, jednak jako okyselující součást pokrmů v řadě kuchyní světa. Byl takto používán již v antice. Pro své chuťové, konzervační, deodorační a čisticí vlastnosti je často nazýván pokladem domácnosti. |
| Intenzita kyseliny octové je jiná u každého typu octa: [[vinný ocet]] je silnější než [[sladový ocet]] nebo [[jablečný ocet]] a destilované octy nebo fortifikované octy jsou nejsilnější. Roztok kyseliny octové by měl být podle britských a amerických předpisů minimálně šestiprocentní u vinného octa a čtyřprocentní u ostatních druhů.
| |
|
| |
|
| Regionální a národní odlišnosti ve výrobě octa závisejí na dostupných surovinách. Na Dálném východě se ocet vyrábí z [[rýžového vína]] a z [[ovoce]].
| | == Druhy octa == |
| | |
| === Ocet v kuchyni ===
| |
| Ocet se původně používal jen jako konzervační prostředek. Po čase se stal i cennou aromatickou přísadou k dochucení jídel.
| |
| | |
| Zajímavou a výraznou chuť dodávají pokrmům zvláště vinné octy s příchutí [[bylinek]], [[koření]] a [[ovoce]], jako je [[rozmarýna]], [[estragon]], [[kopr]], [[česnek]], [[chilli papričky]], [[feferonky]], [[citron]], [[maliny]], růžové lístky a [[fialky]]. Kuchaři mají k dispozici široký výběr octů, protože každý typ se hodí k jinému pokrmu. Obecně platí, že výběr octa záleží na zemi, odkud recept pochází: [[rýžový ocet]] se používá hlavně v čínských a japonských receptech a [[sladový ocet]] a anglických receptech.
| |
| | |
| Dobrá rada říká, že [[jablečný ocet]] nebo [[vinný ocet]] se může použit kdykoli; [[vinný ocet]], [[rýžový ocet]], [[sherry ocet]] nebo jakýkoli bylinkový ocet nejlépe na saláty a destilovaný, alkoholový nebo [[sladový ocet]] je vhodný pro nakládání.
| |
| | |
| == Související články ==
| |
| * [[Balsamicový ocet]]<br> | | * [[Balsamicový ocet]]<br> |
| * [[Bylinkový ocet]]<br> | | * [[Bylinkový ocet]]<br> |
| Řádek 27: |
Řádek 17: |
| * [[Sladový ocet]]<br> | | * [[Sladový ocet]]<br> |
| * [[Vinný ocet]] | | * [[Vinný ocet]] |
| | |
| | == Reference == |
| | ''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Ocet Ocet] na české Wikipedii.'' |
|
| |
|
| [[Category:Ocet]] | | [[Category:Ocet]] |