Pampeliška

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), velmi často uváděná pod názvem smetánka lékařská, je běžná rostlina z čeledi hvězdnicovitých. Má nápadné žluté květenství, tzv. úbor, který se posléze mění v plodenství ochmýřených nažek. Pampeliška roste obecně na loukách, u cest a na trávnících, kvete zpravidla od dubna do června a někdy znovu na podzim.

Planá luční rostlina s jasně žlutými úbory a dlouhým kůlovým kořenem. Mladé listy pampelišky se mohou před rozkvětem sbírat a jíst čerstvé, později hořknou. Z bělených listů se připravují saláty hlavně ve Francii a v Jižní Americe. Kořeny slouží jako náhražka kávy a v Japonsku se používají jako zelenina.

Využití a účinky

Pampeliška je významná léčivka. Sbíráme kořen před rozkvětem rostliny (březen – duben), listy (květen – září), nať s kořenem (březen – duben). Droga je bez zápachu a má mírně nahořklou chuť. Z kořene lze po usušení, upražení a rozemletí připravit hořkou "pampeliškovou mouku".

Příznivě se projevuje při zánětech močových cest a při ledvinových kamenech, zvyšuje tvorbu a vylučování žluči.

Je to také významná včelařská rostlina. V některých zemích se používá k přípravě bylinkových salátů nebo k výrobě vína.

Ačkoli je pampeliška lékařská (též známá jako smetánka lékařská) brána spíše jako plevel, už samotný její druhový název napovídá, že se jedná o významnou léčivku. Doporučována je zejména při zánětech močových cest, ledvinových kamenech, případně při zánětech ledvin a ledvinových kaméncích. Pozitivní účinky má ovšem i na trávicí soustavu, takže ji lze užívat při žaludečních poruchách, překyselení žaludku, ale také při prudkém střevním kataru, nechutenství anebo zácpě.

Obsahové látky

Zásobním cukrem je inulin, namísto u rostlin obvyklého škrobu. Inulin je vhodnější pro diabetiky. Dále obsahuje mimo jiné hořčiny taraxacin a taraxasterin, třísloviny a fytoncidy.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Pampeliška lékařská na české Wikipedii.