Akce

Tofu: Porovnání verzí

Z WikiFood Recepty

Založena nová stránka s textem „'''Tofu''' (japonsky: 豆腐 tófu, čínsky: 豆腐 pinyin: dòu fu) je jídlo vyráběné srážením sojového mléka s potravinářskou sádrou (s…“
 
[[Category:]] -> [[Kategorie:]]; Oprava wiki odkazu
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Tofu''' (japonsky: 豆腐 tófu, čínsky: 豆腐 pinyin: dòu fu) je jídlo vyráběné srážením [[sojového mléka]] s potravinářskou sádrou (síran vápenatý), případně jinými prostředky. V některých publikacích se setkáme i s variantami názvu toufu (dle Švarného), či tou-fu.
'''Tofu''' (japonsky: 豆腐 tófu, čínsky: 豆腐 pinyin: dòu fu) je jídlo vyráběné srážením [[Sojové mléko|sojového mléka]] s potravinářskou sádrou (síran vápenatý), případně jinými prostředky. V některých publikacích se setkáme i s variantami názvu toufu (dle Švarného), či tou-fu.\n\n== Výroba tofu ==\nNejprve se [[Sójové boby|sójové boby]] důkladně propláchnou, poté se namočí a nechají se bobtnat. Až jsou sójové boby dostatečně nabobtnalé, i s vodou se umixují. Výsledkem by měla být kaše co nejjemnější konzistence. Následuje vaření při teplotě větší než 100 °C. Pasírováním vznikne sójový nápoj (surovina pro výrobu tofu), který je potřeba ještě vysrážet. Vysrážený sójový nápoj se zatíží, aby vytekla přebytečná voda. Výsledkem je tofu natural.\n\n== Původ a rozšíření ==\nTofu pochází z Číny, kde se začalo vyrábět ve druhém století před naším letopočtem. V sedmém století se jeho znalost rozšířila i do Japonska. V obou těchto zemích, stejně tak jako ve Vietnamu, Koreji a Thajsku patří dodnes k tradičním jídlům.\n\nV západních zemích bylo tofu takřka neznámé až do poloviny 20. století, ale s rostoucím zájmem o vegetariánství a zdravou stravu se i zde začalo masivně rozšiřovat. Dnes lze tofu koupit nejen v obchodech se zdravou výživou, ale i v mnoha hypermarketech a supermarketech.\n\n== Využití ==\nV asijské kuchyni se tofu využívá ve slaných i sladkých jídlech a je ceněno především pro svou schopnost přejmout chuť ostatních použitých přísad. V Evropě a Americe je tofu spojeno především s vegetariánstvím a veganstvím, jelikož jej díky vysokému obsahu bílkovin lze použít jako náhražku masa.\n\nTofu se většinou prodává v těchto podobách:\n* „tvrdé tofu“ (木綿豆腐, momendófu Japonsky, dosl. bavlněné tofu), které vzhledem připomíná sýr\n* „měkké tofu“ (絹漉し豆腐, kinugoši tófu Japonsky, dosl. hedvábím cezené tofu), které vzhledem připomíná pudink\nTvrdší varianta se většinou používá v jídlech, která mají mít tvar, například v tzv. „číně“, či jídlech připomínajících maso. Měkké tofu se používá v dezertech, polévkách, či omáčkách.\n\nTofu lze různými způsoby ochucovat a přidávat do něj rozmanité přísady, např. zeleninu, mořské řasy či bylinky; na trhu existuje též tofu uzené, marinované apod. Výrobci zdravé výživy dodávají další výrobky či polotovary odvozené z tofu nebo vyrobené obdobnou technologií, jako jsou karbanátky, pomazánky, či salámy.\n\n== Reference ==\n''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tofu Tofu] na české Wikipedii.''\n\n[[Kategorie:Co je to...]]
 
== Výroba tofu ==
Nejprve se [[sójové boby]] důkladně propláchnou, poté se namočí a nechají se bobtnat. Až jsou sójové boby dostatečně nabobtnalé, i s vodou se umixují. Výsledkem by měla být kaše co nejjemnější konzistence. Následuje vaření při teplotě větší než 100 °C. Pasírováním vznikne sójový nápoj (surovina pro výrobu tofu), který je potřeba ještě vysrážet. Vysrážený sójový nápoj se zatíží, aby vytekla přebytečná voda. Výsledkem je tofu natural.
 
== Původ a rozšíření ==
Tofu pochází z Číny, kde se začalo vyrábět ve druhém století před naším letopočtem. V sedmém století se jeho znalost rozšířila i do Japonska. V obou těchto zemích, stejně tak jako ve Vietnamu, Koreji a Thajsku patří dodnes k tradičním jídlům.
 
V západních zemích bylo tofu takřka neznámé až do poloviny 20. století, ale s rostoucím zájmem o vegetariánství a zdravou stravu se i zde začalo masivně rozšiřovat. Dnes lze tofu koupit nejen v obchodech se zdravou výživou, ale i v mnoha hypermarketech a supermarketech.
 
== Využití ==
V asijské kuchyni se tofu využívá ve slaných i sladkých jídlech a je ceněno především pro svou schopnost přejmout chuť ostatních použitých přísad. V Evropě a Americe je tofu spojeno především s vegetariánstvím a veganstvím, jelikož jej díky vysokému obsahu bílkovin lze použít jako náhražku masa.
 
Tofu se většinou prodává v těchto podobách:
* „tvrdé tofu“ (木綿豆腐, momendófu Japonsky, dosl. bavlněné tofu), které vzhledem připomíná sýr
* „měkké tofu“ (絹漉し豆腐, kinugoši tófu Japonsky, dosl. hedvábím cezené tofu), které vzhledem připomíná pudink
Tvrdší varianta se většinou používá v jídlech, která mají mít tvar, například v tzv. „číně“, či jídlech připomínajících maso. Měkké tofu se používá v dezertech, polévkách, či omáčkách.
 
Tofu lze různými způsoby ochucovat a přidávat do něj rozmanité přísady, např. zeleninu, mořské řasy či bylinky; na trhu existuje též tofu uzené, marinované apod. Výrobci zdravé výživy dodávají další výrobky či polotovary odvozené z tofu nebo vyrobené obdobnou technologií, jako jsou karbanátky, pomazánky, či salámy.
 
== Reference ==
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Tofu Tofu] na české Wikipedii.''
 
[[Category:Co je to...]]

Aktuální verze z 6. 10. 2025, 21:24

Tofu (japonsky: 豆腐 tófu, čínsky: 豆腐 pinyin: dòu fu) je jídlo vyráběné srážením sojového mléka s potravinářskou sádrou (síran vápenatý), případně jinými prostředky. V některých publikacích se setkáme i s variantami názvu toufu (dle Švarného), či tou-fu.\n\n== Výroba tofu ==\nNejprve se sójové boby důkladně propláchnou, poté se namočí a nechají se bobtnat. Až jsou sójové boby dostatečně nabobtnalé, i s vodou se umixují. Výsledkem by měla být kaše co nejjemnější konzistence. Následuje vaření při teplotě větší než 100 °C. Pasírováním vznikne sójový nápoj (surovina pro výrobu tofu), který je potřeba ještě vysrážet. Vysrážený sójový nápoj se zatíží, aby vytekla přebytečná voda. Výsledkem je tofu natural.\n\n== Původ a rozšíření ==\nTofu pochází z Číny, kde se začalo vyrábět ve druhém století před naším letopočtem. V sedmém století se jeho znalost rozšířila i do Japonska. V obou těchto zemích, stejně tak jako ve Vietnamu, Koreji a Thajsku patří dodnes k tradičním jídlům.\n\nV západních zemích bylo tofu takřka neznámé až do poloviny 20. století, ale s rostoucím zájmem o vegetariánství a zdravou stravu se i zde začalo masivně rozšiřovat. Dnes lze tofu koupit nejen v obchodech se zdravou výživou, ale i v mnoha hypermarketech a supermarketech.\n\n== Využití ==\nV asijské kuchyni se tofu využívá ve slaných i sladkých jídlech a je ceněno především pro svou schopnost přejmout chuť ostatních použitých přísad. V Evropě a Americe je tofu spojeno především s vegetariánstvím a veganstvím, jelikož jej díky vysokému obsahu bílkovin lze použít jako náhražku masa.\n\nTofu se většinou prodává v těchto podobách:\n* „tvrdé tofu“ (木綿豆腐, momendófu Japonsky, dosl. bavlněné tofu), které vzhledem připomíná sýr\n* „měkké tofu“ (絹漉し豆腐, kinugoši tófu Japonsky, dosl. hedvábím cezené tofu), které vzhledem připomíná pudink\nTvrdší varianta se většinou používá v jídlech, která mají mít tvar, například v tzv. „číně“, či jídlech připomínajících maso. Měkké tofu se používá v dezertech, polévkách, či omáčkách.\n\nTofu lze různými způsoby ochucovat a přidávat do něj rozmanité přísady, např. zeleninu, mořské řasy či bylinky; na trhu existuje též tofu uzené, marinované apod. Výrobci zdravé výživy dodávají další výrobky či polotovary odvozené z tofu nebo vyrobené obdobnou technologií, jako jsou karbanátky, pomazánky, či salámy.\n\n== Reference ==\nV tomto článku byly použity texty z článku Tofu na české Wikipedii.\n\n