Med: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Med | '''Med''' je hustá sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami (případně i jiným hmyzem) sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru z květů (med květový) a medovice (med medovicový), kterou vylučují například mšice. Sběrem a přetvořením medovice vzniká medovicový med. Tmavost medovicového medu je způsobena barvivy obsaženými v míze lesních dřevin. | ||
Med považujeme za jednu ze základních potravin. Lékaři jej doporučují k prodloužení života. | Med považujeme za jednu ze základních potravin. Lékaři jej doporučují k prodloužení života. | ||
Med vyrábí včela z nektaru ukrytého v květech a také z medovice, kterou vytváří hmyz ze šťávy jehličí a listů. Med je směsí dvou monosacharidů (40 %) a glukózy (30 %) obohacenou o 20 % vody, řadou minerálních látek a vitamínů, přírodních barviv a aromatických látek i kyselin. V prodeji se setkáme s včelím medem s propolisem, s mateří kašičkou, pastovaným, ochucovaným mateřídouškou, ovocem, pampeliškovým, kaštanovým, z letních a lesních květin, akátovým nebo pohankovým. Krystalizace medu není vadou na jakosti, nahřátím (ne více jak 45 °C) nezničíme biologickou hodnotu. | Med vyrábí včela z nektaru ukrytého v květech a také z medovice, kterou vytváří hmyz ze šťávy jehličí a listů. Med je směsí dvou monosacharidů (40 %) a glukózy (30 %) obohacenou o 20 % vody, řadou minerálních látek a vitamínů, přírodních barviv a aromatických látek i kyselin. V prodeji se setkáme s včelím medem s propolisem, s mateří kašičkou, pastovaným, ochucovaným mateřídouškou, ovocem, pampeliškovým, kaštanovým, z letních a lesních květin, akátovým nebo pohankovým. Krystalizace medu není vadou na jakosti, nahřátím (ne více jak 45 °C) nezničíme biologickou hodnotu. | ||
== Význam a základní vlastnosti == | |||
Pro včelstvo je med zásobou energeticky bohaté potravy. Během roku silné včelstvo vyrobí a z větší části i spotřebuje řádově stovky kg medu. Většina spotřeby probíhá v sezoně, na přečkání zimy včelstvu stačí přibližně 1 kg na měsíc. | |||
Med má zvláštní chuť, pro kterou mu někteří lidé dávají přednost před cukrem a jinými sladidly. Má vhodné chemické vlastnosti pro pečení. | |||
Kapalný med se nekazí, pokud v něm není nepřiměřené množství vody (nezralý med). Díky vysoké koncentraci cukrů ničí bakterie při procesu zvaném osmóza (vysává z buněk vodu a tím ničí jejich membrány). Pouze spory některých bakterií osmóze odolávají. V medu se nemohou uchytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký. Přírodní neupravený med má obsah vody asi 14–18 %. Je-li obsah vody pod 18 %, nemůže se v medu množit prakticky žádný organismus. | |||
Při dlouhodobém skladování při pokojové (nebo vyšší) teplotě se může díky sedimentaci (usazování) cukrů na povrchu medu v nádobě vytvořit tenká řidší vrstvička, v níž se rozmnoží osmofilní druhy kvasinek (zkvášejí koncentrované roztoky cukrů – nad 50 %), které jsou v medu přirozeně obsaženy. Takové kvašení ovlivňuje především senzorické, nikoliv nutriční vlastnosti medu. | |||
== Složení == | |||
Med je směs [[cukrů]], [[vody]], a jiných složek. Specifické složení medu závisí nejvíc na směsi květů navštívených včelami, které med produkovaly a liší se podle lokality, období/sezony i jednotlivých včelstev. Hmotnost 1 litru medu je asi 1,4 kg. | |||
== Med v kuchyni == | |||
Než se začal v evropské kuchyni používat třtinový a posléze i řepný cukr, hlavním sladidlem byl med. Až do 17. století se používal zejména do kaší, některých druhů chleba, nápojů (medovina), ale i masitých jídel, na některé věci se však nehodil (např. piškot a cukrovinky). Dost časté bylo spojení medu, [[pepře]] (peprník→perník), [[zázvoru]] a [[šafránu]]. | |||
== Zdravotní účinky == | |||
Po 2700 let byl med užíván pro léčení chorob včetně tropických až do plného pochopení příčin infekce v moderních dobách a nasazení antibiotik. Lidové používání medu se tak dostalo vědeckého vysvětlení: med působí jako antibakteriální a antiseptický činitel. Antibakteriální vlastnosti medu jsou výsledkem nízké aktivity vody v medu způsobující osmózu, efekt peroxidu vodíku a vysoké kyselosti. | |||
== Reference == | |||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Med Med] na české Wikipedii.'' | |||
[[Category:Cukr a jiná sladidla]] | [[Category:Cukr a jiná sladidla]] | ||
Aktuální verze z 24. 10. 2018, 19:26
Med je hustá sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami (případně i jiným hmyzem) sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru z květů (med květový) a medovice (med medovicový), kterou vylučují například mšice. Sběrem a přetvořením medovice vzniká medovicový med. Tmavost medovicového medu je způsobena barvivy obsaženými v míze lesních dřevin.
Med považujeme za jednu ze základních potravin. Lékaři jej doporučují k prodloužení života.
Med vyrábí včela z nektaru ukrytého v květech a také z medovice, kterou vytváří hmyz ze šťávy jehličí a listů. Med je směsí dvou monosacharidů (40 %) a glukózy (30 %) obohacenou o 20 % vody, řadou minerálních látek a vitamínů, přírodních barviv a aromatických látek i kyselin. V prodeji se setkáme s včelím medem s propolisem, s mateří kašičkou, pastovaným, ochucovaným mateřídouškou, ovocem, pampeliškovým, kaštanovým, z letních a lesních květin, akátovým nebo pohankovým. Krystalizace medu není vadou na jakosti, nahřátím (ne více jak 45 °C) nezničíme biologickou hodnotu.
Význam a základní vlastnosti[editovat]
Pro včelstvo je med zásobou energeticky bohaté potravy. Během roku silné včelstvo vyrobí a z větší části i spotřebuje řádově stovky kg medu. Většina spotřeby probíhá v sezoně, na přečkání zimy včelstvu stačí přibližně 1 kg na měsíc.
Med má zvláštní chuť, pro kterou mu někteří lidé dávají přednost před cukrem a jinými sladidly. Má vhodné chemické vlastnosti pro pečení.
Kapalný med se nekazí, pokud v něm není nepřiměřené množství vody (nezralý med). Díky vysoké koncentraci cukrů ničí bakterie při procesu zvaném osmóza (vysává z buněk vodu a tím ničí jejich membrány). Pouze spory některých bakterií osmóze odolávají. V medu se nemohou uchytit ani kvasinky ze vzduchu, protože obsah vody je příliš nízký. Přírodní neupravený med má obsah vody asi 14–18 %. Je-li obsah vody pod 18 %, nemůže se v medu množit prakticky žádný organismus.
Při dlouhodobém skladování při pokojové (nebo vyšší) teplotě se může díky sedimentaci (usazování) cukrů na povrchu medu v nádobě vytvořit tenká řidší vrstvička, v níž se rozmnoží osmofilní druhy kvasinek (zkvášejí koncentrované roztoky cukrů – nad 50 %), které jsou v medu přirozeně obsaženy. Takové kvašení ovlivňuje především senzorické, nikoliv nutriční vlastnosti medu.
Složení[editovat]
Med je směs cukrů, vody, a jiných složek. Specifické složení medu závisí nejvíc na směsi květů navštívených včelami, které med produkovaly a liší se podle lokality, období/sezony i jednotlivých včelstev. Hmotnost 1 litru medu je asi 1,4 kg.
Med v kuchyni[editovat]
Než se začal v evropské kuchyni používat třtinový a posléze i řepný cukr, hlavním sladidlem byl med. Až do 17. století se používal zejména do kaší, některých druhů chleba, nápojů (medovina), ale i masitých jídel, na některé věci se však nehodil (např. piškot a cukrovinky). Dost časté bylo spojení medu, pepře (peprník→perník), zázvoru a šafránu.
Zdravotní účinky[editovat]
Po 2700 let byl med užíván pro léčení chorob včetně tropických až do plného pochopení příčin infekce v moderních dobách a nasazení antibiotik. Lidové používání medu se tak dostalo vědeckého vysvětlení: med působí jako antibakteriální a antiseptický činitel. Antibakteriální vlastnosti medu jsou výsledkem nízké aktivity vody v medu způsobující osmózu, efekt peroxidu vodíku a vysoké kyselosti.
Reference[editovat]
V tomto článku byly použity texty z článku Med na české Wikipedii.