Dezertní víno: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
doplnění popisu, typů a podávání |
založení článku o dezertním víně |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Dezertní víno''' je sladké [[víno]] s vyšším obsahem zbytkového | '''Dezertní víno''' je sladké [[víno]] s vyšším obsahem zbytkového [[cukr]]u, které se tradičně podává k moučníkům nebo samo jako digestiv. Obsah alkoholu bývá mezi 14 a 20 % obj., přičemž vyšších hodnot se dosahuje přidáním vinného destilátu – takzvaným fortifikováním. | ||
== Výroba == | |||
Sladkost dezertních vín vzniká různými způsoby. Nejčastěji se [[kvašení]] zastaví dříve, než kvasinky spotřebují veškerý [[cukr]] z hroznové šťávy. U fortifikovaných typů se kvašení přeruší přídavkem alkoholu. Některá vína se vyrábějí z přezrálých nebo botrytizovaných [[hrozny|hroznů]] – plíseň ''Botrytis cinerea'' způsobuje zahuštění šťávy a koncentraci cukrů. | |||
[[ | == Známé typy == | ||
[[ | |||
Mezi nejznámější dezertní vína patří [[tokajské víno]] ze slovensko-maďarského pohraničí, francouzské Sauternes, italské Vin Santo nebo jihoafrické Constantia. V Česku se dezertní vína produkují zejména na jižní Moravě z odrůd jako Pálava, Tramín nebo Ryzlink vlašský. | |||
== Podávání == | |||
Dezertní víno se podává vychlazené na 8–12 °C v menších sklenicích. Výborně ladí s tvrdými sýry, foie gras, ořechy nebo ovocnými koláči. Otevřená láhev vydrží v lednici i několik týdnů díky vyššímu obsahu cukru a alkoholu. | |||
[[Kategorie:Nápoje]] | |||
[[Kategorie:Alkoholické nápoje]] | |||
[[Kategorie:Víno]] | |||
Aktuální verze z 24. 1. 2026, 19:53
Dezertní víno je sladké víno s vyšším obsahem zbytkového cukru, které se tradičně podává k moučníkům nebo samo jako digestiv. Obsah alkoholu bývá mezi 14 a 20 % obj., přičemž vyšších hodnot se dosahuje přidáním vinného destilátu – takzvaným fortifikováním.
Výroba
[editovat]Sladkost dezertních vín vzniká různými způsoby. Nejčastěji se kvašení zastaví dříve, než kvasinky spotřebují veškerý cukr z hroznové šťávy. U fortifikovaných typů se kvašení přeruší přídavkem alkoholu. Některá vína se vyrábějí z přezrálých nebo botrytizovaných hroznů – plíseň Botrytis cinerea způsobuje zahuštění šťávy a koncentraci cukrů.
Známé typy
[editovat]Mezi nejznámější dezertní vína patří tokajské víno ze slovensko-maďarského pohraničí, francouzské Sauternes, italské Vin Santo nebo jihoafrické Constantia. V Česku se dezertní vína produkují zejména na jižní Moravě z odrůd jako Pálava, Tramín nebo Ryzlink vlašský.
Podávání
[editovat]Dezertní víno se podává vychlazené na 8–12 °C v menších sklenicích. Výborně ladí s tvrdými sýry, foie gras, ořechy nebo ovocnými koláči. Otevřená láhev vydrží v lednici i několik týdnů díky vyššímu obsahu cukru a alkoholu.