Sacharin

Sacharin: Umělé sladidlo s nízkým obsahem kalorií

Sacharin je umělé sladidlo, které je asi pětsetkrát sladší než cukr, avšak má hořký dojezd. Jeho použití se rozšířilo v potravinářství a farmacii pro snížení kalorií.

0.00

(0 hlasů)

🍴 cukrovinky📅 celoroční🌍 Sacharin byl poprvé syntetizován chemikem Constantinem Fahlbergem v USA.

🥗 bezlepkové, bezlaktózové, low-carb, keto

Výživa na 100 g

Kalorie	0 kcal
Bílkoviny	0 g
Tuky	0 g
Sacharidy	0 g
Vláknina	0 g

GI index

0

Vhodné pro

bezlepkové, bezlaktózové, low-carb, keto

🍳 Použití v kuchyni

Sacharin se používá k doslazování potravin a nápojů, také se přidává do zubních past.

🔍 Jak vybrat

Při výběru sacharinu se zaměřte na kvalitu a značku, abyste zajistili jeho čistotu.

📦 Skladování

Skladujte na suchém a chladném místě, mimo dosah dětí.

🔄 Náhražky

Místo sacharinu lze použít jiné umělé sladidlo, jako je aspartam nebo stevia.

💚 Zdravotní přínosy

Sacharin je vhodný pro osoby, které chtějí snížit příjem kalorií, ale může mít hořkou pachuť.

Obrázky jsou pouze ilustrační. Máte vlastní foto receptu? Nahrajte jej pomocí naší aplikace, dostupné pro iOS, iPadOS, macOS a Android.

Sacharin (též cukerín, cukerin a zuckerin, E954, systematický název 2H-1λ-6,2-benzothiazol-1,1,3-trion) je neenergetické náhradní sladidlo, které vynalezl roku 1878 chemik Constantin Fahlberg. Chutí je asi pětsetkrát sladší než cukr, má však nepříjemný hořký chuťový dojezd.

V 19. století byl sacharin pro svou cenu a postavení nedostatkového zboží pašován obyvateli horských oblastí českého pohraničí – zejména na hranici s Německem. Pašování cukerinu za dob Rakouska-Uherska si vzal spisovatel Franta Sauer jako námět pro svoji knihu Pašeráci.

Vlastnosti

Sacharin je bílá krystalická látka či bílý krystalový prášek bez zápachu nebo s nepatrnou aromatickou vůní. Ve vodě je prakticky nerozpustný, dobře rozpustný je v zásaditých roztocích a mírně rozpustný je v ethanolu. Jedná se o poměrně kyselou sloučeninu, která tvoří nejčastěji soli se sodíkem, které jsou ve vodě dobře rozpustné. Méně častější soli sacharinu jsou vápenaté a draselné.

Historie

Sacharin byl objeven v roce 1879 a je spojován se jménem chemika Constantina Fahlberga působícího na Univerzitě Johnse Hopkinse v USA. Méně je známo jméno Ira Ramsena, který tuto látku náhodně objevil v laboratoři spolu s Fahlbergem. Nicméně Fahlberg byl rychlejší, nechal si sacharin patentovat a značně na něm zbohatl. Sacharin byl používán od roku 1887. Byl hojně užíván v době, kdy byl nedostatek cukru, např. při první světové válce. Ačkoli byly po roce 1945 některé nápoje doslazovány kombinací sacharózy a sacharinu, nápoje s nižším obsahem cukru začaly být více oblíbené až po představení aspartamu v 80. letech.

Použití

Spolu s aspartamem patří mezi nejpoužívanější nízkoenergetická sladidla. Jsou jím doslazovány potraviny, nápoje a také zubní pasty. Využití nachází i ve farmacii, kde slouží k úpravě chuti. Původní výhodou při využití sacharinu v potravinářském průmyslu byla jeho nízká cena, s postupným nárůstem obezity však nabyl na významu pro snížení kalorií. Jeho nevýhodou je hořká pachuť.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Sacharin na české Wikipedii.