Niva: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
Oprava: Category -> Kategorie, 'Unie' -> 'unie', 'statech' -> 'statu', 'konsistenci' -> 'konzistenci', pomlcky v rozsazich, pridany wiki odkazy (syr, plisen, Roquefort, kuchynska sul, rokfor, vino) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Niva''' je [[Sýr|sýr]] s modrou [[Plíseň|plísní]] uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je napodobeninou francouzského ovčího sýra [[Roquefort|Roquefortu]]. Obsahuje 52 % sušiny, 50 % tuku v sušině, 5 % [[Kuchyňská sůl|kuchyňské soli]], 1,5 % cukru a 1500 kJ využitelné energie na 100 gramů sýra. | |||
Výslovnost slova niva odpovídá pravopisu a slovo se tedy vyslovuje měkce. | Výslovnost slova niva odpovídá pravopisu a slovo se tedy vyslovuje měkce. | ||
== Název == | == Název == | ||
Ve čtyřicátých letech 20. století se název Roquefort stal chráněným názvem, a proto tento podobný sýr musel dostat jiné jméno. Technologa, ruského (donského) kozáka, Charitonova z mlékárny v Českém Krumlově (později JIHOČESKÉ MLÉKÁRNY (JČM), dnes Madeta) napadla niva, protože modrozelená barva sýru mu připomínala úrodnou louku. (Niva je i název obce sousedící s lokalitou jednoho z tradičních výrobců | Ve čtyřicátých letech 20. století se název Roquefort stal chráněným názvem, a proto tento podobný sýr musel dostat jiné jméno. Technologa, ruského (donského) kozáka, Charitonova z mlékárny v Českém Krumlově (později JIHOČESKÉ MLÉKÁRNY (JČM), dnes Madeta) napadla niva, protože modrozelená barva sýru mu připomínala úrodnou louku. (Niva je i název obce sousedící s lokalitou jednoho z tradičních výrobců – Mlékárnou v Otinovsi). Tehdy zkoušel, který sýr by byl vůbec nejvhodnější pro výrobu v českokrumlovské pobočce. Zjistil, že nejvhodnější bude vyrábět sýr s modrozelenou plísní uvnitř obecně známý pod názvem [[Rokfór|rokfór]], [[Roquefort]]. | ||
Nivu jako zavedený název používají všichni stávající výrobci v Česku. Pouze dvě značky, Jihočeská niva a Jihočeská zlatá niva, mají ochranné označení Evropské | Nivu jako zavedený název používají všichni stávající výrobci v Česku. Pouze dvě značky, Jihočeská niva a Jihočeská zlatá niva, mají ochranné označení Evropské unie. Byl veden spor o užívání tohoto názvu se Slovenskem, které spor prohrálo (26:1). Tento spor a jeho výhra vlastně dokazují, že pojmenování sýru Niva/niva je známo pouze na Slovensku, díky předchozí historii ve společném státě a trhu. Ve většině států EU není vůbec tento název znám. | ||
== Vzhled == | == Vzhled == | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Sýr ve stáří: | Sýr ve stáří: | ||
* 21–30 dnů – je pevnější tvarohovité konzistence, a proto je vhodný například k obalování či výrobě pomazánek. | * 21–30 dnů – je pevnější tvarohovité konzistence, a proto je vhodný například k obalování či výrobě pomazánek. | ||
* 25–55 dnů – s měkčí prozrálou | * 25–55 dnů – s měkčí prozrálou konzistencí a s pikantní výraznou chutí je vhodný k [[Víno|vínu]]. | ||
Minimální trvanlivost sýra je obvykle 21–24 dní od data balení při skladování při vhodné teplotě 4–8 °C. | Minimální trvanlivost sýra je obvykle 21–24 dní od data balení při skladování při vhodné teplotě 4–8 °C. | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Niva_(sýr) Niva (sýr)] na české Wikipedii.'' | ''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Niva_(sýr) Niva (sýr)] na české Wikipedii.'' | ||
[[ | [[Kategorie:Sýry (suroviny)]] | ||
Aktuální verze z 20. 10. 2025, 01:43
Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je napodobeninou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Obsahuje 52 % sušiny, 50 % tuku v sušině, 5 % kuchyňské soli, 1,5 % cukru a 1500 kJ využitelné energie na 100 gramů sýra.
Výslovnost slova niva odpovídá pravopisu a slovo se tedy vyslovuje měkce.
Název
[editovat]Ve čtyřicátých letech 20. století se název Roquefort stal chráněným názvem, a proto tento podobný sýr musel dostat jiné jméno. Technologa, ruského (donského) kozáka, Charitonova z mlékárny v Českém Krumlově (později JIHOČESKÉ MLÉKÁRNY (JČM), dnes Madeta) napadla niva, protože modrozelená barva sýru mu připomínala úrodnou louku. (Niva je i název obce sousedící s lokalitou jednoho z tradičních výrobců – Mlékárnou v Otinovsi). Tehdy zkoušel, který sýr by byl vůbec nejvhodnější pro výrobu v českokrumlovské pobočce. Zjistil, že nejvhodnější bude vyrábět sýr s modrozelenou plísní uvnitř obecně známý pod názvem rokfór, Roquefort.
Nivu jako zavedený název používají všichni stávající výrobci v Česku. Pouze dvě značky, Jihočeská niva a Jihočeská zlatá niva, mají ochranné označení Evropské unie. Byl veden spor o užívání tohoto názvu se Slovenskem, které spor prohrálo (26:1). Tento spor a jeho výhra vlastně dokazují, že pojmenování sýru Niva/niva je známo pouze na Slovensku, díky předchozí historii ve společném státě a trhu. Ve většině států EU není vůbec tento název znám.
Vzhled
[editovat]Sýr má barvu smetanovou až sýrově žlutou. Povrch je světle hnědý a celistvý se zřetelnými vpichy a na řezu s mramorovitým prorostem světlé až tmavě zelené ušlechtilé plísně. Barva na povrchu je znakem vyzrálosti sýrů a neovlivňuje jejich zdravotní nezávadnost. Vnitřní prorost plísní může být i mírně drobivý nebo roztíratelný podle stupně zralosti sýra.
Konzistence sýru je poloměkká.
Ke konci trvanlivosti se pod obalem může objevit slabě oranžový maz nebo prorost plísně. Tento jev je přirozený a není závadný.
Chuť
[editovat]Chuť sýru je slaná, výrazně pikantní a má příchuť po ušlechtilé plísni.
Použití
[editovat]Sýr ve stáří:
- 21–30 dnů – je pevnější tvarohovité konzistence, a proto je vhodný například k obalování či výrobě pomazánek.
- 25–55 dnů – s měkčí prozrálou konzistencí a s pikantní výraznou chutí je vhodný k vínu.
Minimální trvanlivost sýra je obvykle 21–24 dní od data balení při skladování při vhodné teplotě 4–8 °C.
Reference
[editovat]V tomto článku byly použity texty z článku Niva (sýr) na české Wikipedii.