Toggle menu
10,3 tis.
166
13,8 tis.
89,6 tis.
WikiFood Recepty
Toggle preferences menu
Toggle personal menu
Nejste přihlášen(a)
Your IP address will be publicly visible if you make any edits.

Skořice: Porovnání verzí

Z WikiFood Recepty
m Nahrazení textu „Category:Koření“ textem „Category:Bylinky, koření a semena
Oprava [[Category:]] na [[Kategorie:]]; pridany wiki odkazy na skoricovniku cejlonskeho, skoricovonika cinskeho, skoricovy olej, skorice prava, skorice kasiova
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Koření z kůry některých druhů skořicovníků (''Cinnamomum''). Celkem je asi 100 druhů. Vždyzelené stromy nebo keře z čeledi vavřínovité.
[[Koření]] z kůry některých druhů skořicovníků (''Cinnamomum''). Celkem je asi 100 druhů. Vždyzelené stromy nebo keře z čeledi vavřínovité.


Nejcennější skořice se získává ze '''skořicovníku cejlonského''' (''Cinnamomum zeylanicum''), který roste v deštných pralesích na Cejlonu a na Malabarském pobřeží Indie. Pěstuje se hodně na plantážích. První úroda se sklízí dva až tři roky po výsadbě, nejkvalitnější je skořice z osmiletých keřů.
Nejcennější [[skořice]] se získává ze '''[[skořicovníku cejlonského]]''' (''Cinnamomum zeylanicum''), který roste v deštných pralesích na Cejlonu a na Malabarském pobřeží Indie. Pěstuje se hodně na plantážích. První úroda se sklízí dva až tři roky po výsadbě, nejkvalitnější je skořice z osmiletých keřů.


Již ve starověku se užívala skořice ze skořicovníku čínského (''Cinnamomum cassia''), který dodnes roste v jižní Číně a Barmě. Jeho kůra je hrubší než u skořicovníku cejlonského, z něhož pochází většina skořice dnes. Po usušení netvoří typické trubičky, ale pouze žlábkovité pruhy. Sbírají se i květy těsně po odkvětu. Suší se a destiluje se z nich [[skořicový olej]] užívaný k ochucování čokolád, likérů a podobně.
Již ve starověku se užívala skořice ze '''[[skořicovníku čínského]]''' (''Cinnamomum cassia''), který dodnes roste v jižní Číně a Barmě. Jeho kůra je hrubší než u skořicovníku cejlonského, z něhož pochází většina skořice dnes. Po usušení netvoří typické trubičky, ale pouze žlábkovité pruhy. Sbírají se i květy těsně po odkvětu. Suší se a destiluje se z nich [[skořicový olej]] užívaný k ochucování čokolád, likérů a podobně.


[[Category:Bylinky, koření a semena]]
== Související články ==
* [[Skořice pravá]]
* [[Skořice kasiová]]
 
[[Kategorie:Koření a semena]]

Aktuální verze z 27. 10. 2025, 06:12

Koření z kůry některých druhů skořicovníků (Cinnamomum). Celkem je asi 100 druhů. Vždyzelené stromy nebo keře z čeledi vavřínovité.

Nejcennější skořice se získává ze skořicovníku cejlonského (Cinnamomum zeylanicum), který roste v deštných pralesích na Cejlonu a na Malabarském pobřeží Indie. Pěstuje se hodně na plantážích. První úroda se sklízí dva až tři roky po výsadbě, nejkvalitnější je skořice z osmiletých keřů.

Již ve starověku se užívala skořice ze skořicovníku čínského (Cinnamomum cassia), který dodnes roste v jižní Číně a Barmě. Jeho kůra je hrubší než u skořicovníku cejlonského, z něhož pochází většina skořice dnes. Po usušení netvoří typické trubičky, ale pouze žlábkovité pruhy. Sbírají se i květy těsně po odkvětu. Suší se a destiluje se z nich skořicový olej užívaný k ochucování čokolád, likérů a podobně.

Související články

editovat