Pálenka: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Založena nová stránka s textem „Category:O surovinách“ |
článek o pálence – výroba a moravské tradice |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ | '''Pálenka''' je obecné označení pro ovocný [[destiláty|destilát]] vyráběný z kvašeného [[ovoce]]. V českém a moravském prostředí se jedná o tradiční způsob zpracování přebytků ovoce, zejména [[švestka|švestek]], [[třešně|třešní]], hrušek, jablek nebo [[meruňka|meruněk]]. | ||
== Výroba == | |||
Ovoce se nechá vykvasit v kádích – vznikne tzv. kvas. Ten se poté jednorázově nebo opakovaně destiluje v měděných kotlích. Důležitá je kvalita ovoce a správný průběh kvašení – špatně vykvasený kvas produkuje pálenku s nežádoucími příchutěmi. | |||
Po destilaci se pálenka ředí na požadovanou koncentraci alkoholu, obvykle 40–52 % obj. Některé pálenky se nechávají zrát v dubových sudech, čímž získávají zlatavou barvu a jemnější chuť. | |||
== Tradice na Moravě a ve Slezsku == | |||
Pálení ovoce je na Moravě a ve Slezsku hluboce zakořeněnou tradicí. Téměř každá obec měla svou pálenici, kam lidé vozili vlastní ovoce na zpracování. Tato praxe přetrvává dodnes – v Česku fungují stovky pěstitelských pálenic, kde si každý může nechat vypálit vlastní ovoce v zákonném limitu 30 litrů absolutního alkoholu ročně. | |||
Nejznámějšími českými pálenkami jsou [[slivovice]] (ze švestek), [[třešňovice]] (z třešní) a hruškovice. Kvalitní pálenka by měla věrně odrážet chuť a vůni ovoce, z něhož byla vyrobena. | |||
[[Kategorie:Nápoje]] | |||
[[Kategorie:Alkoholické nápoje]] | |||
[[Kategorie:Destiláty]] | |||
Aktuální verze z 25. 1. 2026, 14:43
Pálenka je obecné označení pro ovocný destilát vyráběný z kvašeného ovoce. V českém a moravském prostředí se jedná o tradiční způsob zpracování přebytků ovoce, zejména švestek, třešní, hrušek, jablek nebo meruněk.
Výroba
[editovat]Ovoce se nechá vykvasit v kádích – vznikne tzv. kvas. Ten se poté jednorázově nebo opakovaně destiluje v měděných kotlích. Důležitá je kvalita ovoce a správný průběh kvašení – špatně vykvasený kvas produkuje pálenku s nežádoucími příchutěmi.
Po destilaci se pálenka ředí na požadovanou koncentraci alkoholu, obvykle 40–52 % obj. Některé pálenky se nechávají zrát v dubových sudech, čímž získávají zlatavou barvu a jemnější chuť.
Tradice na Moravě a ve Slezsku
[editovat]Pálení ovoce je na Moravě a ve Slezsku hluboce zakořeněnou tradicí. Téměř každá obec měla svou pálenici, kam lidé vozili vlastní ovoce na zpracování. Tato praxe přetrvává dodnes – v Česku fungují stovky pěstitelských pálenic, kde si každý může nechat vypálit vlastní ovoce v zákonném limitu 30 litrů absolutního alkoholu ročně.
Nejznámějšími českými pálenkami jsou slivovice (ze švestek), třešňovice (z třešní) a hruškovice. Kvalitní pálenka by měla věrně odrážet chuť a vůni ovoce, z něhož byla vyrobena.