Akce

Pálenka: Porovnání verzí

Z WikiFood Recepty

Bez shrnutí editace
článek o pálence – výroba a moravské tradice
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Category:Alkohol]]
'''Pálenka''' je obecné označení pro ovocný [[destiláty|destilát]] vyráběný z kvašeného [[ovoce]]. V českém a moravském prostředí se jedná o tradiční způsob zpracování přebytků ovoce, zejména [[švestka|švestek]], [[třešně|třešní]], hrušek, jablek nebo [[meruňka|meruněk]].
[[Category:Nedokončeno]]
 
== Výroba ==
 
Ovoce se nechá vykvasit v kádích – vznikne tzv. kvas. Ten se poté jednorázově nebo opakovaně destiluje v měděných kotlích. Důležitá je kvalita ovoce a správný průběh kvašení – špatně vykvasený kvas produkuje pálenku s nežádoucími příchutěmi.
 
Po destilaci se pálenka ředí na požadovanou koncentraci alkoholu, obvykle 40–52 % obj. Některé pálenky se nechávají zrát v dubových sudech, čímž získávají zlatavou barvu a jemnější chuť.
 
== Tradice na Moravě a ve Slezsku ==
 
Pálení ovoce je na Moravě a ve Slezsku hluboce zakořeněnou tradicí. Téměř každá obec měla svou pálenici, kam lidé vozili vlastní ovoce na zpracování. Tato praxe přetrvává dodnes – v Česku fungují stovky pěstitelských pálenic, kde si každý může nechat vypálit vlastní ovoce v zákonném limitu 30 litrů absolutního alkoholu ročně.
 
Nejznámějšími českými pálenkami jsou [[slivovice]] (ze švestek), [[třešňovice]] (z třešní) a hruškovice. Kvalitní pálenka by měla věrně odrážet chuť a vůni ovoce, z něhož byla vyrobena.
 
[[Kategorie:Nápoje]]
[[Kategorie:Alkoholické nápoje]]
[[Kategorie:Destiláty]]

Aktuální verze z 25. 1. 2026, 14:43

Pálenka je obecné označení pro ovocný destilát vyráběný z kvašeného ovoce. V českém a moravském prostředí se jedná o tradiční způsob zpracování přebytků ovoce, zejména švestek, třešní, hrušek, jablek nebo meruněk.

Výroba

[editovat]

Ovoce se nechá vykvasit v kádích – vznikne tzv. kvas. Ten se poté jednorázově nebo opakovaně destiluje v měděných kotlích. Důležitá je kvalita ovoce a správný průběh kvašení – špatně vykvasený kvas produkuje pálenku s nežádoucími příchutěmi.

Po destilaci se pálenka ředí na požadovanou koncentraci alkoholu, obvykle 40–52 % obj. Některé pálenky se nechávají zrát v dubových sudech, čímž získávají zlatavou barvu a jemnější chuť.

Tradice na Moravě a ve Slezsku

[editovat]

Pálení ovoce je na Moravě a ve Slezsku hluboce zakořeněnou tradicí. Téměř každá obec měla svou pálenici, kam lidé vozili vlastní ovoce na zpracování. Tato praxe přetrvává dodnes – v Česku fungují stovky pěstitelských pálenic, kde si každý může nechat vypálit vlastní ovoce v zákonném limitu 30 litrů absolutního alkoholu ročně.

Nejznámějšími českými pálenkami jsou slivovice (ze švestek), třešňovice (z třešní) a hruškovice. Kvalitní pálenka by měla věrně odrážet chuť a vůni ovoce, z něhož byla vyrobena.