Půda

Půda je svrchní vrstva zemské kůry vzniklá zvětráváním hornin a rozkladem organické hmoty. V kontextu potravinářství a gastronomie hraje klíčovou roli jako základ pro pěstování plodin — její složení přímo ovlivňuje chuť, vůni a nutriční hodnotu potravin.

Terroir

Pojem terroir označuje souhru půdních, klimatických a geografických podmínek, které vtiskují potravinám jedinečný charakter. Nejčastěji se používá ve vinařství, kde minerální složení půdy ovlivňuje profil vína. Například ryzlink z břidlicových půd Mosela chutí jinak než tentýž kultivar z vápencových svahů Burgundska.

Terroir se uplatňuje i u kávy, čaje, olivového oleje, sýrů nebo medu.

Typy půd a plodiny

• Písčité půdy — propustné, vhodné pro mrkev, chřest, brambory
• Hlinité půdy — těžší, zadržují vodu, dobré pro pšenici a řepu
• Černozemě — nejúrodnější, hlavní obilnářské oblasti
• Vulkanické půdy — bohaté na minerály, ideální pro vinnou révu (Etna, Santorini)
• Rašelinné půdy — kyselé, specifické pro brusinky a borůvky

Organické zemědělství

Organické zemědělství klade důraz na zdraví půdy. Místo syntetických hnojiv se používá kompost, zelené hnojení a střídání plodin. Cílem je zachovat biologickou aktivitu půdy — přítomnost žížal, hub (mykorhiza) a bakterií, které zpřístupňují živiny rostlinám.

Kontaminace

Znečištěná půda může vést k akumulaci těžkých kovů (kadmium, olovo) nebo pesticidů v potravinách. Proto existují přísné limity pro obsah kontaminantů v zemědělské půdě.