Vepřové sádlo: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Nový článek – vepřové sádlo, výroba a využití |
rozšíření článku |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Vepřové sádlo''' je živočišný [[tuk]] získávaný z | '''Vepřové sádlo''' je živočišný [[tuk]] získávaný z podkožní nebo vnitřní tukové tkáně prasete. Po staletí bylo v české kuchyni hlavním tukem na vaření a smažení, než ho v druhé polovině 20. století částečně vytlačily rostlinné oleje. | ||
== Druhy == | == Druhy == | ||
* '''Syrové sádlo''' – čerstvý tuk z prasete, je třeba ho přetavit (vyškvařit) | |||
* '''Škvaření (škvařené sádlo)''' – přetavené, čisté, bílé, k vaření a pečení | |||
* '''Vnitřní sádlo (lůj)''' – z okolí ledvin, nejkvalitnější, nejčistší chuť | |||
* '''Hřbetní sádlo''' – z podkoží na hřbetě, používá se i na [[slanina|slaninu]] | |||
== Příprava == | |||
Sádlo se nakrájí na kostky, dá do hrnce s trochou vody a pomalu zahřívá. Tuk se postupně rozpouští a zbytky tkáně hnědnou – vznikají [[škvarky]]. Hotové sádlo se přecedí do sklenic nebo keramických nádob a po vychladnutí ztuhne na bílou hmotu. | |||
Sádlo se | |||
== | == Použití == | ||
[[Kategorie: | Škvařené sádlo má vysoký bod kouření (kolem 190 °C) a je proto vynikající na smažení [[vepřové řízky|řízků]], bramboráků a hranolků. Dodává pokrmům charakteristickou chuť, kterou rostlinný olej nenahradí. | ||
V pekařství se sádlo přidává do těsta na [[lívance]], koláče, pagáče a cukroví – [[sádlové rohlíčky]] jsou klasika českých Vánoc. | |||
Chleba se sádlem, posypaný [[sůl|solí]] a s kolečkem [[cibule]] navrch – to je svačina, která v Česku nikdy nevyjde z módy. | |||
[[Kategorie:Vepřové maso]] | |||
Verze z 18. 1. 2026, 17:04
Vepřové sádlo je živočišný tuk získávaný z podkožní nebo vnitřní tukové tkáně prasete. Po staletí bylo v české kuchyni hlavním tukem na vaření a smažení, než ho v druhé polovině 20. století částečně vytlačily rostlinné oleje.
Druhy
- Syrové sádlo – čerstvý tuk z prasete, je třeba ho přetavit (vyškvařit)
- Škvaření (škvařené sádlo) – přetavené, čisté, bílé, k vaření a pečení
- Vnitřní sádlo (lůj) – z okolí ledvin, nejkvalitnější, nejčistší chuť
- Hřbetní sádlo – z podkoží na hřbetě, používá se i na slaninu
Příprava
Sádlo se nakrájí na kostky, dá do hrnce s trochou vody a pomalu zahřívá. Tuk se postupně rozpouští a zbytky tkáně hnědnou – vznikají škvarky. Hotové sádlo se přecedí do sklenic nebo keramických nádob a po vychladnutí ztuhne na bílou hmotu.
Použití
Škvařené sádlo má vysoký bod kouření (kolem 190 °C) a je proto vynikající na smažení řízků, bramboráků a hranolků. Dodává pokrmům charakteristickou chuť, kterou rostlinný olej nenahradí.
V pekařství se sádlo přidává do těsta na lívance, koláče, pagáče a cukroví – sádlové rohlíčky jsou klasika českých Vánoc.
Chleba se sádlem, posypaný solí a s kolečkem cibule navrch – to je svačina, která v Česku nikdy nevyjde z módy.