Vepřové sádlo

Vepřové sádlo je živočišný tuk získávaný z podkožní nebo vnitřní tukové tkáně prasete. Po staletí bylo v české kuchyni hlavním tukem na vaření a smažení, než ho v druhé polovině 20. století částečně vytlačily rostlinné oleje.

Druhy

• Syrové sádlo – čerstvý tuk z prasete, je třeba ho přetavit (vyškvařit)
• Škvaření (škvařené sádlo) – přetavené, čisté, bílé, k vaření a pečení
• Vnitřní sádlo (lůj) – z okolí ledvin, nejkvalitnější, nejčistší chuť
• Hřbetní sádlo – z podkoží na hřbetě, používá se i na slaninu

Příprava

Sádlo se nakrájí na kostky, dá do hrnce s trochou vody a pomalu zahřívá. Tuk se postupně rozpouští a zbytky tkáně hnědnou – vznikají škvarky. Hotové sádlo se přecedí do sklenic nebo keramických nádob a po vychladnutí ztuhne na bílou hmotu.

Použití

Škvařené sádlo má vysoký bod kouření (kolem 190 °C) a je proto vynikající na smažení řízků, bramboráků a hranolků. Dodává pokrmům charakteristickou chuť, kterou rostlinný olej nenahradí.

V pekařství se sádlo přidává do těsta na lívance, koláče, pagáče a cukroví – sádlové rohlíčky jsou klasika českých Vánoc.

Chleba se sádlem, posypaný solí a s kolečkem cibule navrch – to je svačina, která v Česku nikdy nevyjde z módy.