Kvašená okurka
Z WikiFood Recepty
Kvašená okurka (také kyselá okurka nebo nakládaná okurka v nálevu) je okurka konzervovaná procesem přirozené mléčné fermentace. Od běžných octových okurek se liší přípravou i chutí.
Příprava
[editovat]Základní suroviny pro pravé kvašené okurky:
- Malé nakládačky (pevné, bez dutinek)
- Voda — nejlépe nechemicky upravená (bez chlóru)
- Sůl — asi 30–40 g na litr vody (cca 3–4 %)
- Kopr — celé kvetoucí okolíky
- Česnek
- Křen — listy i kořen (křen udržuje okurky křupavé)
- Případně: bobkový list, pepř, hořčičné semínko, kousek chleba (na nastartování kvašení)
Okurky se naskládají natěsno do sklenice nebo kameninové nádoby, zalijí slaným roztokem a zatíží, aby byly ponořené. Nechají se kvasit při pokojové teplotě 3–7 dní, poté se přesunou do chladu.
Rozdíl od octových okurek
[editovat]| Kvašené | Octové | |
|---|---|---|
| Konzervace | mléčná fermentace | ocet (kyselina octová) |
| Chuť | komplexní, mírně kyselá | ostrá, octová |
| Probiotika | ano (živé bakterie) | ne |
| Výroba | dny až týdny | rychlá (zalití octem) |
Probiotický účinek
[editovat]Při kvašení se v nálevu rozmnožují laktobacily a další prospěšné bakterie mléčného kvašení. Kvašené okurky proto fungují jako přirozený probiotický pokrm — podporují střevní mikroflóru a trávení. Tento účinek mají pouze nepasterizované kvašené okurky.
Použití v kuchyni
[editovat]Kvašené okurky se podávají jako příloha k masitým pokrmům, do bramborového salátu, chlebíčků, tatarskému bifteku nebo jako samostatná svačina. V ruské a polské kuchyni jsou základem rassolniku a okurkové polévky.