Openec

Openec - jedlá houba s oříškovou chutí

Openec, známý také jako penízovka, je jedlá houba rostoucí na tlejícím dřevě a kompostu, s příjemnou oříškovou chutí.

0.00

(0 hlasů)

🍴 houby📅 jaro🌍 Openec roste na tlejícím dřevě a v zahradách s mulčem, obvykle v mírném podnebí.

🥗 vegetariánské, veganské

Výživa na 100 g

Kalorie	35 kcal
Bílkoviny	3.1 g
Tuky	0.5 g
Sacharidy	6.3 g
Vláknina	2.5 g

Vitamíny

B2, B3, D

Minerály

draslík, fosfor, železo

GI index

0

Vhodné pro

vegetariánské, veganské

🍳 Použití v kuchyni

Openec se hodí na smažení, do omáček a polévek, díky své masité textuře.

🔍 Jak vybrat

Při výběru houbu zkontrolujte, zda má pevný klobouk a světlé lupeny.

📦 Skladování

Skladujte na chladném a suchém místě, ideálně v papírovém sáčku, maximálně 5-7 dní.

🔄 Náhražky

Můžete ho nahradit jinými jedlými houbami, jako jsou žampiony nebo hříbky.

💚 Zdravotní přínosy

Openec je nízkokalorický a bohatý na vlákninu, což podporuje trávení a zdraví srdce.

Obrázky jsou pouze ilustrační. Máte vlastní foto receptu? Nahrajte jej pomocí naší aplikace, dostupné pro iOS, iPadOS, macOS a Android.

Openec (též penízovka, rod Cyclocybe nebo Agrocybe) je rod menších hub rostoucích na tlejícím dřevě, pilinách a kompostu. V českém houbařském kontextu bývá openec méně známý než tradiční lesní houby, ale v posledních letech roste zájem o jeho pěstování.

Vzhled

Klobouk je kulatý, průměr 3–8 cm, barva okrová až hnědá. Povrch bývá hladký nebo jemně rozpraskaný. Třeň je tenký, vláknitý, se zřetelným prstencem. Lupeny jsou zpočátku světlé, později hnědnou.

Výskyt

V přírodě roste na starém dřevě, pilinách, štěpce a v zahradách s mulčem. Objevuje se od jara do podzimu, často po vydatných deštích.

Jedlost

Openec je jedlý a má příjemnou, mírně oříškovou chuť. Textura klobouku je pevná a masitá. Hodí se na smažení, do omáček a polévek. Třeň je obvykle tuhý a vyhazuje se.

Pěstování

Openec se dá poměrně snadno pěstovat doma na substrátu ze slámy nebo pilin. Sadařské sety jsou dostupné v zahradnických obchodech.

Záměna

Méně zkušení houbaři by si ho mohli splést s některými jedovatými druhy – zejména s jedovatými vláknicemi. Při nejistotě je vždy lepší houbu nechat v lese.