Světová zdravotnická organizace

Světová zdravotnická organizace a její vliv na výživu

Světová zdravotnická organizace (WHO) se zaměřuje na veřejné zdraví a výživová doporučení, která ovlivňují stravovací návyky po celém světě.

0.00

(0 hlasů)

🍴 ostatní📅 celoroční🌍 Světová zdravotnická organizace má sídlo v Ženevě, Švýcarsko.

Výživa na 100 g

Kalorie	0 kcal
Bílkoviny	0 g
Tuky	0 g
Sacharidy	0 g
Vláknina	0 g

GI index

0

🍳 Použití v kuchyni

WHO poskytuje směrnice pro zdravou stravu a bezpečnost potravin, které jsou důležité pro veřejné zdraví.

🔍 Jak vybrat

Není relevantní, protože se nejedná o konkrétní potravinu.

📦 Skladování

Informace o skladování potravin se liší podle typu potraviny a doporučení WHO.

🔄 Náhražky

Není relevantní, protože se nejedná o konkrétní potravinu.

💚 Zdravotní přínosy

WHO se snaží zlepšit veřejné zdraví prostřednictvím výživových doporučení a bezpečnostních standardů pro potraviny.

Obrázky jsou pouze ilustrační. Máte vlastní foto receptu? Nahrajte jej pomocí naší aplikace, dostupné pro iOS, iPadOS, macOS a Android.

Světová zdravotnická organizace (anglicky World Health Organization, WHO) je specializovaná agentura OSN se sídlem v Ženevě, která se zabývá veřejným zdravím včetně výživových doporučení a bezpečnosti potravin.

Výživová doporučení

WHO vydává globální směrnice pro zdravou stravu, které ovlivňují národní výživové politiky po celém světě:

• Cukr – doporučuje omezit příjem volných cukrů na méně než 10 % denního energetického příjmu (ideálně pod 5 %, tj. cca 25 g pro dospělého)
• Sůl – příjem sodíku by neměl překračovat 2 g denně (odpovídá asi 5 g soli)
• Trans-mastné kyseliny – WHO usiluje o celosvětové odstranění průmyslových trans-tuků z potravinového řetězce (kampaň REPLACE)
• Ovoce a zelenina – minimálně 400 g denně (asi 5 porcí)
• Nasycené mastné kyseliny – pod 10 % energetického příjmu

Bezpečnost potravin

WHO spolu s FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) spravuje Codex Alimentarius – soubor mezinárodních norem pro bezpečnost potravin, hygienu, označování a přídatné látky. Tyto normy slouží jako reference při mezinárodním obchodu s potravinami.

Klasifikace karcinogenů

Agentura WHO pro výzkum rakoviny (IARC) v roce 2015 zařadila zpracované maso (uzeniny, šunka, párky) do skupiny 1 (prokázaný karcinogen) a červené maso do skupiny 2A (pravděpodobný karcinogen). Tato klasifikace vyvolala celosvětovou debatu o konzumaci masa.

Pandemie a potraviny

WHO koordinuje také reakci na potravinové krize – od salmonelových nákaz přes kontaminaci mléka melaminem v Číně (2008) až po otázky přenosu nemocí prostřednictvím potravin.