Sádlo: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Oprava Category->Kategorie, odstraneni nadbytecne carky, pridany wiki odkazy (tuk, vareni, smazeni, mydlo, chleb, cibule, cesnek, mastne kyseliny, cholesterol, skvarky, mleko) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ | '''Sádlo''' je živočišný [[tuk]], který se nejčastěji získává z prasat, ale běžné je i husí, kachní atd. Sádlo se běžně používá v mnoha kuchyních na [[vaření]], [[smažení]], ale i na studenou kuchyni. Jeho použití v současné době ale klesá, protože lidé se více soustředí na takzvaně zdravý životní styl, který však propaguje částečně hydrogenované rostlinné tuky, chronicky implikované v rostoucím výskytu autoimunních onemocnění - a navíc s obsahem trans tuků. Vepřové sádlo se také stále běžně používá k výrobě [[mýdlo|mýdla]] či mastí. | ||
== Výživová kvalita == | |||
Osolený [[chléb]] se sádlem, často se podává sypaný nadrobno nakrájenou [[cibule|cibulí]] či s rozmačkaným [[česnek|česnekem]]. | |||
Sádlo je velmi kalorické (vepřové přes 3 600 kJ/100 g (64 kcal na polévkovou lžíci)) a je složeno převážně z tuků (99 %), z toho okolo 40 % nasycených [[mastné kyseliny|mastných kyselin]]. Nové poznatky nepotvrdily, že sádlo v organismu zvyšuje [[cholesterol]], a působí tak srdeční a cévní onemocnění - tento efekt je nyní dáván za vinu nadměrné produkci inzulinu vlivem vysokého obsahu [[cukr|cukrů]] v moderní stravě. Sádlo by tedy měli jíst v rozumné míře ti, kteří mají zájem o pravidelný každodenní fyzický pohyb, jako je svižná chůze, běh, kolo apod. | |||
== Výroba a skladování sádla == | |||
Při domácí přípravě sádla se nevyškvařená surovina nakrájí na malé kostky, aby se z ní tuk snáze dostával, a na slabém plameni se pomalu zahřívá, až vypustí všechnu nazlátlou šťávu. Tekutý tuk se zcedí od zbylých kousků ([[škvarky|škvarků]]) a nechá se vychladnout. Někdy se před dokončením přidává jen na prst [[mléko|mléka]] kvůli lepší barvě a křupavosti škvarků. Je ale potřeba být obezřetný: pokud je přidaného mléka příliš, rozpálené sádlo může vypěnit, celé se vylít z hrnce a může tak dojít i k vážnému popálení. Obvykle se domácí sádlo slévá do sklenic, které se ihned dostatečně důkladně uzavřou a otočí dnem vzhůru a horkem se tak prostředí uvnitř samo sterilizuje. Po částečném zchladnutí se ještě za tekutého stavu sklenice převrátí opatrně bez nárazů zpátky a sádlo se nechá dochladnout do pevné bílé podoby. Pak je sádlo připraveno na dlouhodobější skladování např. ve spíži. Někdy se pro chuť v sádle nechává i část škvarků, pak se nazývá škvarkové sádlo. | |||
== Reference == | |||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sádlo Sádlo] na české Wikipedii.'' | |||
[[Kategorie:Tuky]] | |||
Aktuální verze z 23. 10. 2025, 14:05
Sádlo je živočišný tuk, který se nejčastěji získává z prasat, ale běžné je i husí, kachní atd. Sádlo se běžně používá v mnoha kuchyních na vaření, smažení, ale i na studenou kuchyni. Jeho použití v současné době ale klesá, protože lidé se více soustředí na takzvaně zdravý životní styl, který však propaguje částečně hydrogenované rostlinné tuky, chronicky implikované v rostoucím výskytu autoimunních onemocnění - a navíc s obsahem trans tuků. Vepřové sádlo se také stále běžně používá k výrobě mýdla či mastí.
Výživová kvalita
[editovat]Osolený chléb se sádlem, často se podává sypaný nadrobno nakrájenou cibulí či s rozmačkaným česnekem. Sádlo je velmi kalorické (vepřové přes 3 600 kJ/100 g (64 kcal na polévkovou lžíci)) a je složeno převážně z tuků (99 %), z toho okolo 40 % nasycených mastných kyselin. Nové poznatky nepotvrdily, že sádlo v organismu zvyšuje cholesterol, a působí tak srdeční a cévní onemocnění - tento efekt je nyní dáván za vinu nadměrné produkci inzulinu vlivem vysokého obsahu cukrů v moderní stravě. Sádlo by tedy měli jíst v rozumné míře ti, kteří mají zájem o pravidelný každodenní fyzický pohyb, jako je svižná chůze, běh, kolo apod.
Výroba a skladování sádla
[editovat]Při domácí přípravě sádla se nevyškvařená surovina nakrájí na malé kostky, aby se z ní tuk snáze dostával, a na slabém plameni se pomalu zahřívá, až vypustí všechnu nazlátlou šťávu. Tekutý tuk se zcedí od zbylých kousků (škvarků) a nechá se vychladnout. Někdy se před dokončením přidává jen na prst mléka kvůli lepší barvě a křupavosti škvarků. Je ale potřeba být obezřetný: pokud je přidaného mléka příliš, rozpálené sádlo může vypěnit, celé se vylít z hrnce a může tak dojít i k vážnému popálení. Obvykle se domácí sádlo slévá do sklenic, které se ihned dostatečně důkladně uzavřou a otočí dnem vzhůru a horkem se tak prostředí uvnitř samo sterilizuje. Po částečném zchladnutí se ještě za tekutého stavu sklenice převrátí opatrně bez nárazů zpátky a sádlo se nechá dochladnout do pevné bílé podoby. Pak je sádlo připraveno na dlouhodobější skladování např. ve spíži. Někdy se pro chuť v sádle nechává i část škvarků, pak se nazývá škvarkové sádlo.
Reference
[editovat]V tomto článku byly použity texty z článku Sádlo na české Wikipedii.