Bakterie
Z WikiFood Recepty
Bakterie jsou jednobuněčné mikroorganismy, které hrají v potravinářství dvojí roli – některé druhy jsou nepostradatelné pro výrobu tradičních potravin, jiné způsobují kažení a mohou vyvolat vážné otravy.
Prospěšné bakterie v potravinářství
Mléčné kvašení
Bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus, Streptococcus, Leuconostoc) přeměňují cukry na kyselinu mléčnou. Tento proces je základem výroby řady potravin:
- Jogurt – fermentace mléka kulturami Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus
- Sýr – mléčné kultury zahajují srážení mléka a podílejí se na zrání
- Kysané zelí – přirozená fermentace hlávkového zelí v solném láku
- Kefír – symbiotická kultura bakterií a kvasinek
- Kváskový chléb – divoké bakterie a kvasinky
Octové kvašení
Bakterie rodu Acetobacter přeměňují etanol na kyselinu octovou – tak vzniká ocet.
Probiotika
Některé kmeny bakterií (zejména Lactobacillus a Bifidobacterium) se záměrně přidávají do potravin jako probiotika. Pozitivně ovlivňují střevní mikroflóru a podporují imunitu.
Škodlivé bakterie
Patogeny v potravinách
- Salmonella – přenáší se nedostatečně tepelně upraveným masem, vejci a mléčnými výrobky
- Listeria monocytogenes – nebezpečná v nepasterizovaných sýrech a masných výrobcích
- Escherichia coli – některé kmeny způsobují průjmová onemocnění
- Clostridium botulinum – produkuje botulinový toxin, riziko u domácích konzerv
- Campylobacter – nejčastější příčina bakteriálních střevních infekcí v Evropě
Prevence
Správná hygiena potravin zahrnuje:
- Důkladné tepelné zpracování masa a vajec
- Udržování chladového řetězce
- Oddělené skladování syrových a hotových potravin
- Mytí rukou a pracovních ploch
- Dodržování data spotřeby
Fermentace jako konzervace
Historicky lidé využívali bakteriální fermentaci k prodloužení trvanlivosti potravin dávno předtím, než pochopili mikrobiologii. Kyselé prostředí vytvořené mléčným kvašením brání růstu nežádoucích mikroorganismů – proto vydrží kysané zelí nebo nakládané okurky měsíce bez chlazení.