Hinduismus

Hinduismus je nejrozšířenější náboženství Indie, jehož stravovací pravidla formují jídelníček stovek milionů lidí. Vztah k jídlu je v hinduismu neodmyslitelně spjat s koncepty čistoty, karmy a kosmického řádu.

Posvátná kráva

Hovězí maso je pro většinu hinduistů tabu. Kráva je považována za posvátné zvíře — symbol mateřství, hojnosti a neubližování (ahimsa). Mnoho indických států má zákaz porážení krav zakotvený v zákoně. Mléčné výrobky (mléko, ghí, jogurt, panýr) jsou naopak vysoce ceněné a tvoří základ hinduistické kuchyně.

Vegetariánství

Hinduistické stravování se pohybuje na spektru:

• Striktní vegetariánství — žádné maso, ryby, vejce; rozšířené mezi bráhmany a v oblastech Gudžarátu a Rádžasthánu
• Lakto-vegetariánství — bez masa a vajec, ale s mléčnými výrobky (nejběžnější forma)
• Ne-vegetariánství — v některých oblastech (Bengálsko, Kerala, severovýchod) se konzumuje kuřecí maso, skopové, ryby

Ájurvéda a tři guny

Ájurvédská tradice dělí potraviny podle tří kvalit (gun):

• Sáttvické (čisté) — ovoce, zelenina, mléko, ghí, med, ořechy — podporují klid a jasnost mysli
• Rádžasické (stimulující) — chilli, cibule, česnek, káva — zvyšují energii a vášeň
• Támasické (otupující) — maso, alkohol, přezrálé a zpracované potraviny — vedou k lenosti

Ghí v rituálech

Ghí má v hinduismu sakrální postavení. Používá se při obětních obřadech (hóma), kde se lije do posvátného ohně. V chrámech se ghí zapaluje v lampičkách. V kuchyni je ghí symbolem čistoty a hojnosti — pokrmy připravené na ghí jsou považovány za rituálně čisté.

Postní dny a svátky

• Ekádaší — půst dvakrát měsíčně, omezení na ovoce, mléko a ořechy
• Navarátri — devítidenní půst, striktně vegetariánská strava bez cibule a česneku
• Diwali — svátek světel provázený bohatou nabídkou sladkostí (mithai): laddu, barfi, gulab jamun, džalebi