Baltské moře
Z WikiFood Recepty
Baltské moře je z pohledu rybolovu a gastronomie důležitá evropská vodní plocha, která po staletí zásobovala pobaltské a skandinávské národy rybami. Oproti Severnímu moři je Balt brakický (poloslaný), což ovlivňuje druhové složení i chuť úlovků.
Hlavní lovené druhy
[editovat]- Sleď baltický — menší než atlantický, ale chuťově výrazný. Základ mnoha tradičních pokrmů v Švédsku, Finsku, Estonsku a Polsku.
- Šproty — drobné ryby příbuzné sledím, uzené nebo nakládané v oleji. Rižské šproty jsou legendární.
- Štika — sladkovodní dravec lovený v pobřežních lagunách a říčních deltách.
- Úhoř — kdysi hojný, dnes ohrožený druh. Uzený úhoř je delikatesa.
- Losos — v Baltu žije populace lososa obecného, lovená především ve švédských a finských vodách.
- Okoun a plotice — běžné příbřežní druhy.
Vliv na pobaltskou kuchyni
[editovat]Baltské ryby formovaly stravování celého regionu:
- Estonsko — uzený úhoř, šprotový sendvič na černém chlebu
- Lotyšsko — Rīgas šprotes (uzené šproty v konzervě), národní potravinový symbol
- Litva — uzený candát a naložený sleď
- Polsko — sleď v různých marinádách (ve smetaně, v oleji, s cibulí) jako tradiční vánoční pokrm
Skandinávská tradice
[editovat]Švédský surströmming (kvašený sleď) je jednou z nejkontroverznějších potravin světa díky extrémnímu zápachu. Naproti tomu jemně nakládaný sleď (inlagd sill) je základem švédského smörgåsbordu. Finské loňkové trhy (silakkamarkkinat) v Helsinkách oslavují baltického sledě každý říjen.
Uzení ryb
[editovat]Uzení je v Pobaltí tradiční konzervační metoda. Ryby se udí za studena (pod 30 °C) i za tepla (60–80 °C), nejčastěji nad olšovým nebo bukovým dřevem. Typická jsou malá přímořská udírna, kde se ryby prodávají přímo z háků.