Toggle menu
10,7 tis.
11,4 tis.
13,8 tis.
152,4 tis.
WikiFood Recepty
Toggle preferences menu
Toggle personal menu
Nejste přihlášen(a)
Your IP address will be publicly visible if you make any edits.

Kopřiva dvoudomá

Z WikiFood Recepty
Kopřiva dvoudomá - léčivá bylina a chutná zelenina
Kopřiva dvoudomá je vytrvalá rostlina, která se hojně využívá v kuchyni a medicíně. Její žahavé chlupy se vařením ničí a listy jsou bohaté na živiny.
0.00
(0 hlasů)
🍴 zelenina📅 jaro🌍 Kopřiva dvoudomá je rozšířená po celé Evropě a často roste na vlhkých místech.
🥗 vegetariánské, veganské, bezlepkové
Výživa na 100 g
Kalorie42 kcal
Bílkoviny4.5 g
Tuky0.5 g
Sacharidy7 g
Vláknina2 g
Vitamíny
C, B2
Minerály
hořčík, železo
GI index
0
Vhodné pro
vegetariánské, veganské, bezlepkové
🍳 Použití v kuchyni
Kopřiva se používá do polévek, nádivky nebo jako příloha k masu. Je také oblíbená v čajích a při vaření piva.
🔍 Jak vybrat
Při výběru kopřivy hledejte mladé, svěží listy bez známek hniloby.
📦 Skladování
Sušené listy skladujte na suchém a tmavém místě, ideálně do jednoho roku.
🔄 Náhražky
Kopřivu lze nahradit špenátem nebo jinými listovými zeleninami.
💚 Zdravotní přínosy
Kopřiva je bohatá na vitamíny a minerály, podporuje imunitu a má močopudné účinky.

Obrázky jsou pouze ilustrační. Máte vlastní foto receptu? Nahrajte jej pomocí naší aplikace, dostupné pro iOS, iPadOS, macOS a Android.

Světově rozšířená kopřiva je vytrvalá rostlina, kterou je možné připravovat stejně jako šťovík a špenát. Žahavé chlupy se vařením ničí. Kopřiva je základní přísadou do kopřivové polévky a používá se také při vaření piva a čaje.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je v Česku nejznámější a nejrozšířenější zástupce rodu kopřiva. Ve střední Evropě je v současné době vnímána jako expandující druh. Je ale také široce využívána jakožto léčivá bylina či jako důležitá část potravy kachňat či housat při malochovu této drůbeže. V České republice se kromě ní běžně vyskytuje ještě její menší a méně nápadná příbuzná kopřiva žahavka.

Obsah látek

Sbírá se list (Folia urticae) nebo nať (Herba urticae), někdy i oddenek (Radix urticae) či květ (Flos urticae). Drogu je možné sbírat od jara do září, nejlépe ale pouze od jara do konce května, kdy bývá nejúčinnější. Suší se co možná nejrychleji ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 50 °C. Listy obsahují množství chlorofylu (až 1 %), asi 15 % minerálních látek, z nichž důležitý je zejména hořčík, dále karotenoidy, flavonoidy, organické kyseliny, již výše uvedené aminy, acetylcholin (asi 1 %), histamin (asi 0,5 %) a serotonin (asi 0,02 %), sacharidy (např. arabinózu, galaktózu, glukózu, manózu), vitamíny (např. B2 a zejména v mladých listech vitamín C), aminokyseliny, glukoniny (snižující hladinu krevního cukru), třísloviny (které "zastavují krvácení"), fytoncidy, kyseliny šťavelovou, mravenčí, octovou, pantotenovou (B6), křemičitou (která má zřejmě močopudné účinky) a další látky.

Gastronomie

Jako důležité obohacení potravy se čerstvě nasekané listy kopřivy přidávají do potravy drůbeži a je doporučována ke konzumaci lidem, považována je za doplněk mezi kořením a zeleninou. Je vhodná k výrobě špenátu, k okořenění jarní polévky. Přidává se též do nádivky či jako příloha k masu.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Kopřiva dvoudomá na české Wikipedii.