Vorvaň

Vorvaň tuponosý (Physeter macrocephalus) je největší ozubená velryba a jeden z nejhlubších potápěčů v oceánu. V dějinách gastronomie a obchodu s kořením sehrál překvapivou roli díky ambře a vorvanímu tuku.

Ambra

Ambra (ambergris) je voňavá hmota vznikající v trávicím traktu vorvaně jako reakce na nestravitelné části hlavonožců (zobáky sépií a chobotnic). Čerstvá ambra je tmavá a páchnoucí, po měsících až letech na mořské hladině a slunci vyzrává ve světlou, sladce vonící substanci.

V historické gastronomii se ambra používala jako ochucovadlo v čokoládě, kávě a likérech. Osmanští kuchaři ji přidávali do šerbetu. V Francii 17.–18. století byla ambra součástí luxusních dezertů a bonbonů. Dnes je její použití v potravinářství vzácné a nahrazují ji syntetické aromata.

Vorvaní tuk

Spermacet (spermaceti) je voskovitý tuk z hlavy vorvaně. V 18.–19. století se používal jako vysoce kvalitní svíčkový vosk a mazivo, v potravinářství okrajově jako základ některých krémů a mastí. Velrybářství kvůli spermacetu a oleji téměř vyhubilo vorvaně.

Konec velrybářství

Mezinárodní moratorium na lov velryb (1986) ukončilo komerční lov vorvaňů. Ambra se dnes získává výhradně jako náhodný nález vyplavený na pláže. V mnoha zemích je obchod s produkty z velryb zakázán.