Skopové maso: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Založena nová stránka s textem „Category:O surovinách“ |
Souhrnný článek o skopovém masu – starší ovce, charakteristika |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ | '''Skopové maso''' (také '''skopové''') pochází ze starších [[ovce|ovcí]] nebo [[beran|beranů]], zpravidla starších jednoho roku. Od [[jehněčí maso|jehněčího]] se liší výrazně intenzivnější chutí a vůní, tužší texturou a tmavší barvou. | ||
== Charakteristika == | |||
Skopové má vyšší podíl tuku než jehněčí a tuk je tvrdší s vyšší teplotou tání. Charakteristické aroma pochází z rozvětvených mastných kyselin přítomných v tukové tkáni – jejich koncentrace roste s věkem zvířete. | |||
Barva masa se pohybuje od tmavě červené po téměř hnědočervenou. Svalovina je hrubší struktury s více kolagenu, proto vyžaduje delší tepelné zpracování. | |||
== Partie == | |||
Skopové se dělí na obdobné partie jako jehněčí: | |||
* [[skopová kýta|kýta]] – na pečení a dušení | |||
* [[skopové kotlety|kotlety]] – z hřbetu | |||
* [[skopové plecko|plecko]] – na ragú a guláše | |||
* [[skopová hlava|hlava]] – tradiční surovina | |||
* [[skopový lůj|lůj]] – používaný jako tuk | |||
== V české kuchyni == | |||
Skopové v Česku nikdy nebylo příliš populární. Ještě na začátku 20. století se běžněji konzumovalo na venkově, kde se chovaly ovce primárně na [[vlna|vlnu]] a [[mléko]]. Staré české kuchařky obsahují recepty na skopovou pečeni s [[česnek|česnekem]] a [[kmín]]em nebo skopový [[guláš]]. | |||
Dnes je skopové masa v českých obchodech vzácností. Setkáme se s ním spíše v [[Velká Británie|britské]], [[Austrálie|australské]] nebo blízkovýchodní kuchyni, kde má silnou tradici. | |||
== Výživové hodnoty == | |||
Skopové je bohatým zdrojem [[bílkoviny|bílkovin]], [[železo|železa]] a [[vitamin B|vitaminů skupiny B]]. Energetická hodnota je vyšší než u jehněčího kvůli většímu obsahu tuku. | |||
[[Kategorie:Skopové maso]] | |||
[[Kategorie:Maso]] | |||
Aktuální verze z 23. 1. 2026, 13:03
Skopové maso (také skopové) pochází ze starších ovcí nebo beranů, zpravidla starších jednoho roku. Od jehněčího se liší výrazně intenzivnější chutí a vůní, tužší texturou a tmavší barvou.
Charakteristika
[editovat]Skopové má vyšší podíl tuku než jehněčí a tuk je tvrdší s vyšší teplotou tání. Charakteristické aroma pochází z rozvětvených mastných kyselin přítomných v tukové tkáni – jejich koncentrace roste s věkem zvířete.
Barva masa se pohybuje od tmavě červené po téměř hnědočervenou. Svalovina je hrubší struktury s více kolagenu, proto vyžaduje delší tepelné zpracování.
Partie
[editovat]Skopové se dělí na obdobné partie jako jehněčí:
- kýta – na pečení a dušení
- kotlety – z hřbetu
- plecko – na ragú a guláše
- hlava – tradiční surovina
- lůj – používaný jako tuk
V české kuchyni
[editovat]Skopové v Česku nikdy nebylo příliš populární. Ještě na začátku 20. století se běžněji konzumovalo na venkově, kde se chovaly ovce primárně na vlnu a mléko. Staré české kuchařky obsahují recepty na skopovou pečeni s česnekem a kmínem nebo skopový guláš.
Dnes je skopové masa v českých obchodech vzácností. Setkáme se s ním spíše v britské, australské nebo blízkovýchodní kuchyni, kde má silnou tradici.
Výživové hodnoty
[editovat]Skopové je bohatým zdrojem bílkovin, železa a vitaminů skupiny B. Energetická hodnota je vyšší než u jehněčího kvůli většímu obsahu tuku.