Ocet: Porovnání verzí
More actions
Bez shrnutí editace |
Oprava Category->Kategorie, oprava preklepu (vyroce->vyrobce, pouzit->pouzit, s spravne->. Spravne, a anglickych->v anglickych), oprava odkazu na spravne nazvy stranek |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ocet''' je vedlejší produkt kvašení | '''Ocet''' je vedlejší produkt kvašení. Správně by se měl dělat z [[Víno|vína]] (anglický výraz pro ocet, ''vinegar'', pochází z francouzského ''vin aigre'', to znamená kyselé víno)\n\nOcet vzniká během přirozeného procesu, který zahrnuje dvojí kvašení, alkoholové a octové. K prvnímu dochází, když přírodní kvasinky (přítomné ve vzduchu nebo na [[Ovoce|ovoci]]) přeměňují [[Cukr|cukr]] na alkohol. Potom výrobce přidá ještě octové kvasinky, které jsou také přírodní. Silně se pomnoží a vytvoří dobře vyvinutý octový křís zvaný octová matka, který přeměňuje alkohol na kyselinu octovou, hlavní složku octa, a dovršuje tak druhý stupeň procesu, octové kvašení. (Pokud si obstaráte octový křís, můžete si ocet připravit sami.)\n\n=== Druhy octa ===\nIntenzita kyseliny octové je jiná u každého typu octa: [[Vinný ocet|vinný ocet]] je silnější než [[Sladový ocet|sladový ocet]] nebo [[Jablečný ocet|jablečný ocet]] a destilované octy nebo fortifikované octy jsou nejsilnější. Roztok kyseliny octové by měl být podle britských a amerických předpisů minimálně šestiprocentní u vinného octa a čtyřprocentní u ostatních druhů.\n\nRegionální a národní odlišnosti ve výrobě octa závisejí na dostupných surovinách. Na Dálném východě se ocet vyrábí z [[Rýžové víno|rýžového vína]] a z [[Ovoce|ovoce]].\n\n=== Ocet v kuchyni ===\nOcet se původně používal jen jako konzervační prostředek. Po čase se stal i cennou aromatickou přísadou k dochucení jídel.\n\nZajímavou a výraznou chuť dodávají pokrmům zvláště vinné octy s příchutí [[Bylinky|bylinek]], [[Koření|koření]] a [[Ovoce|ovoce]], jako je [[Rozmarýna|rozmarýna]], [[Estragon|estragon]], [[Kopr|kopr]], [[Česnek|česnek]], [[Chilli papričky|chilli papričky]], [[Feferonky|feferonky]], [[Citron|citron]], [[Maliny|maliny]], růžové lístky a [[Fialky|fialky]]. Kuchaři mají k dispozici široký výběr octů, protože každý typ se hodí k jinému pokrmu. Obecně platí, že výběr octa záleží na zemi, odkud recept pochází: [[Rýžový ocet|rýžový ocet]] se používá hlavně v čínských a japonských receptech a [[Sladový ocet|sladový ocet]] v anglických receptech.\n\nDobrá rada říká, že [[Jablečný ocet|jablečný ocet]] nebo [[Vinný ocet|vinný ocet]] se může použít kdykoli; [[Vinný ocet|vinný ocet]], [[Rýžový ocet|rýžový ocet]], [[sherry ocet]] nebo jakýkoli bylinkový ocet nejlépe na saláty a destilovaný, alkoholový nebo [[Sladový ocet|sladový ocet]] je vhodný pro nakládání.\n\n== Související články ==\n* [[Balsamicový ocet]]<br>\n* [[Bylinkový ocet]]<br>\n* [[Česnekový ocet]]<br>\n* [[Jablečný ocet]]<br>\n* [[Lihový (kvasný) ocet]]<br>\n* [[Malinový ocet]]<br>\n* [[Rýžový ocet]]<br>\n* [[Rýžový ocet bílý]]<br>\n* [[Rýžový ocet černý]]<br>\n* [[Sladový ocet]]<br>\n* [[Vinný ocet]]\n\n[[Kategorie:Ocet]] | ||
=== Druhy octa === | |||
=== Ocet v kuchyni === | |||
== Související články == | |||
* [[Balsamicový ocet]]<br> | |||
* [[Bylinkový ocet]]<br> | |||
* [[Česnekový ocet]]<br> | |||
* [[Jablečný ocet]]<br> | |||
* [[Lihový (kvasný) ocet]]<br> | |||
* [[Malinový ocet]]<br> | |||
* [[Rýžový ocet]]<br> | |||
* [[Rýžový ocet bílý]]<br> | |||
* [[Rýžový ocet černý]]<br> | |||
* [[Sladový ocet]]<br> | |||
* [[Vinný ocet]] | |||
[[ | |||
Aktuální verze z 22. 10. 2025, 11:45
Ocet je vedlejší produkt kvašení. Správně by se měl dělat z vína (anglický výraz pro ocet, vinegar, pochází z francouzského vin aigre, to znamená kyselé víno)\n\nOcet vzniká během přirozeného procesu, který zahrnuje dvojí kvašení, alkoholové a octové. K prvnímu dochází, když přírodní kvasinky (přítomné ve vzduchu nebo na ovoci) přeměňují cukr na alkohol. Potom výrobce přidá ještě octové kvasinky, které jsou také přírodní. Silně se pomnoží a vytvoří dobře vyvinutý octový křís zvaný octová matka, který přeměňuje alkohol na kyselinu octovou, hlavní složku octa, a dovršuje tak druhý stupeň procesu, octové kvašení. (Pokud si obstaráte octový křís, můžete si ocet připravit sami.)\n\n=== Druhy octa ===\nIntenzita kyseliny octové je jiná u každého typu octa: vinný ocet je silnější než sladový ocet nebo jablečný ocet a destilované octy nebo fortifikované octy jsou nejsilnější. Roztok kyseliny octové by měl být podle britských a amerických předpisů minimálně šestiprocentní u vinného octa a čtyřprocentní u ostatních druhů.\n\nRegionální a národní odlišnosti ve výrobě octa závisejí na dostupných surovinách. Na Dálném východě se ocet vyrábí z rýžového vína a z ovoce.\n\n=== Ocet v kuchyni ===\nOcet se původně používal jen jako konzervační prostředek. Po čase se stal i cennou aromatickou přísadou k dochucení jídel.\n\nZajímavou a výraznou chuť dodávají pokrmům zvláště vinné octy s příchutí bylinek, koření a ovoce, jako je rozmarýna, estragon, kopr, česnek, chilli papričky, feferonky, citron, maliny, růžové lístky a fialky. Kuchaři mají k dispozici široký výběr octů, protože každý typ se hodí k jinému pokrmu. Obecně platí, že výběr octa záleží na zemi, odkud recept pochází: rýžový ocet se používá hlavně v čínských a japonských receptech a sladový ocet v anglických receptech.\n\nDobrá rada říká, že jablečný ocet nebo vinný ocet se může použít kdykoli; vinný ocet, rýžový ocet, sherry ocet nebo jakýkoli bylinkový ocet nejlépe na saláty a destilovaný, alkoholový nebo sladový ocet je vhodný pro nakládání.\n\n== Související články ==\n* Balsamicový ocet
\n* Bylinkový ocet
\n* Česnekový ocet
\n* Jablečný ocet
\n* Lihový (kvasný) ocet
\n* Malinový ocet
\n* Rýžový ocet
\n* Rýžový ocet bílý
\n* Rýžový ocet černý
\n* Sladový ocet
\n* Vinný ocet\n\n