Ocet: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Ocet''' je | '''Ocet''' je vedlejší produkt kvašení s správně by se měl dělat z [[vína]] (anglický výraz pro ocet, ''vinegar'', pochází z francouzského ''vin aigre'', to znamená kyselé víno) | ||
Ocet vzniká během přirozeného procesu, který zahrnuje dvojí kvašení, alkoholové a octové. K prvnímu dochází, když přírodní kvasinky (přítomné ve vzduchu nebo na [[ovoci]]) přeměňují [[cukr]] na alkohol. Potom výroce přidá ještě octové kvasinky, které jsou také přírodní. Silně se pomnoží a vytvoří dobře vyvinutý octový křís zvaný octová matka, který přeměňuje alkohol na kyselinu octovou, hlavní složku octa, a dovršuje tak druhý stupeň procesu, octové kvašení. (Pokud si obstaráte octový křís, můžete si ocet připravit sami.) | |||
=== Druhy octa === | |||
Intenzita kyseliny octové je jiná u každého typu octa: [[vinný ocet]] je silnější než [[sladový ocet]] nebo [[jablečný ocet]] a destilované octy nebo fortifikované octy jsou nejsilnější. Roztok kyseliny octové by měl být podle britských a amerických předpisů minimálně šestiprocentní u vinného octa a čtyřprocentní u ostatních druhů. | |||
== | Regionální a národní odlišnosti ve výrobě octa závisejí na dostupných surovinách. Na Dálném východě se ocet vyrábí z [[rýžového vína]] a z [[ovoce]]. | ||
=== Ocet v kuchyni === | |||
Ocet se původně používal jen jako konzervační prostředek. Po čase se stal i cennou aromatickou přísadou k dochucení jídel. | |||
Zajímavou a výraznou chuť dodávají pokrmům zvláště vinné octy s příchutí [[bylinek]], [[koření]] a [[ovoce]], jako je [[rozmarýna]], [[estragon]], [[kopr]], [[česnek]], [[chilli papričky]], [[feferonky]], [[citron]], [[maliny]], růžové lístky a [[fialky]]. Kuchaři mají k dispozici široký výběr octů, protože každý typ se hodí k jinému pokrmu. Obecně platí, že výběr octa záleží na zemi, odkud recept pochází: [[rýžový ocet]] se používá hlavně v čínských a japonských receptech a [[sladový ocet]] a anglických receptech. | |||
Dobrá rada říká, že [[jablečný ocet]] nebo [[vinný ocet]] se může použit kdykoli; [[vinný ocet]], [[rýžový ocet]], [[sherry ocet]] nebo jakýkoli bylinkový ocet nejlépe na saláty a destilovaný, alkoholový nebo [[sladový ocet]] je vhodný pro nakládání. | |||
== Související články == | |||
* [[Balsamicový ocet]]<br> | * [[Balsamicový ocet]]<br> | ||
* [[Bylinkový ocet]]<br> | * [[Bylinkový ocet]]<br> | ||
| Řádek 18: | Řádek 28: | ||
* [[Vinný ocet]] | * [[Vinný ocet]] | ||
[[Category:Ocet]] | |||
[[Category: | |||
Aktuální verze z 19. 1. 2019, 13:44
Ocet je vedlejší produkt kvašení s správně by se měl dělat z vína (anglický výraz pro ocet, vinegar, pochází z francouzského vin aigre, to znamená kyselé víno)
Ocet vzniká během přirozeného procesu, který zahrnuje dvojí kvašení, alkoholové a octové. K prvnímu dochází, když přírodní kvasinky (přítomné ve vzduchu nebo na ovoci) přeměňují cukr na alkohol. Potom výroce přidá ještě octové kvasinky, které jsou také přírodní. Silně se pomnoží a vytvoří dobře vyvinutý octový křís zvaný octová matka, který přeměňuje alkohol na kyselinu octovou, hlavní složku octa, a dovršuje tak druhý stupeň procesu, octové kvašení. (Pokud si obstaráte octový křís, můžete si ocet připravit sami.)
Druhy octa[editovat]
Intenzita kyseliny octové je jiná u každého typu octa: vinný ocet je silnější než sladový ocet nebo jablečný ocet a destilované octy nebo fortifikované octy jsou nejsilnější. Roztok kyseliny octové by měl být podle britských a amerických předpisů minimálně šestiprocentní u vinného octa a čtyřprocentní u ostatních druhů.
Regionální a národní odlišnosti ve výrobě octa závisejí na dostupných surovinách. Na Dálném východě se ocet vyrábí z rýžového vína a z ovoce.
Ocet v kuchyni[editovat]
Ocet se původně používal jen jako konzervační prostředek. Po čase se stal i cennou aromatickou přísadou k dochucení jídel.
Zajímavou a výraznou chuť dodávají pokrmům zvláště vinné octy s příchutí bylinek, koření a ovoce, jako je rozmarýna, estragon, kopr, česnek, chilli papričky, feferonky, citron, maliny, růžové lístky a fialky. Kuchaři mají k dispozici široký výběr octů, protože každý typ se hodí k jinému pokrmu. Obecně platí, že výběr octa záleží na zemi, odkud recept pochází: rýžový ocet se používá hlavně v čínských a japonských receptech a sladový ocet a anglických receptech.
Dobrá rada říká, že jablečný ocet nebo vinný ocet se může použit kdykoli; vinný ocet, rýžový ocet, sherry ocet nebo jakýkoli bylinkový ocet nejlépe na saláty a destilovaný, alkoholový nebo sladový ocet je vhodný pro nakládání.