Focaccia

Focaccia je italský plochý chléb z kynutého těsta s velkým množstvím olivového oleje, posypaný hrubou sůlí a bylinkami. Pochází z Ligurie (severozápadní Itálie) a patří k nejstarším typům pečiva ve Středomoří.

Příprava

Těsto na focacciu je jednoduché:

• mouka (pšeničná, hladká nebo chlebová)
• voda
• droždí
• olivový olej (štědré množství — i do těsta, i na povrch)
• sůl

Těsto se nechá dvakrát kynout — při prvním kynutí zdvojnásobí objem, poté se přenese na plech a rozloží do plochy. Následuje druhé kynutí.

Dimplování

Charakteristický krok: do nakynutého těsta se prsty vytlačí důlky (dimply). Do důlků se vlije olivový olej, který se tam při pečení udrží a vytvoří křupavé, olejové „jezírka". Dimplování také zabraňuje tvorbě velkých bublin.

Peče se při vysoké teplotě (220–230 °C) po dobu 15–20 minut do zlatova.

Varianty

Focaccia di Genova

Klasická ligurská verze — tenčí, hodně olivového oleje, sůl. Prodává se ve čtvercových kusech v pekařstvích po celém Janově.

Focaccia di Recco

Tenká focaccia plněná čerstvým sýrem (stracchino/crescenza), bez droždí — spíše dvě vrstvy těsta se sýrovou náplní. Chráněná označením IGP.

Další

• S rajčaty — cherry rajčátka zatlačená do těsta
• S rozmarýnem — nejklasičtější bylinková verze
• S cibulí — plátky cibule zapečené v povrchu
• S olivami nebo kapary
• Sladká — s hroznovým vínem (schiacciata con l'uva) v toskánské tradici

Podávání

Focaccia se jí jako příloha k jídlu, jako základ pro sendviče, nebo samostatně ke sklence vína. V Ligurii je oblíbená ke snídani namočená do cappuccina. Čerstvá focaccia se nejlépe konzumuje v den upečení — vysychá rychleji než uzavřený chléb.