Kvíčalí maso

Kvíčalí maso pochází z kvíčala (Turdus pilaris), menšího ptáka z čeledi drozdovitých. V historii středoevropské kuchyně se kvíčaly lovily jako drobná pernatá zvěřina, dnes je však jejich lov ve většině zemí EU zakázán nebo silně regulován.

Historické využití

V Čechách a na Moravě se kvíčaly lovily od středověku až do 20. století. Ptáci se chytali do sítí nebo na lep v podzimním období, kdy migrují ve velkých hejnech. Jejich maso bylo ceněno pro jemnou chuť s ovocným nádechem – kvíčaly se totiž živí jeřabinami a dalším bobulovitým ovocem.

Příprava

Kvíčaly se upravovaly jednoduše:

• celé opečené na sádle nebo rožni
• podávané na topince s bylinkovým máslem
• zapečené v hliněném hrnci s vínem

Maso z jednoho kvíčala je velmi malé – na porci bylo potřeba několik kusů.

Současnost

V České republice je kvíčala chráněný druh a jeho lov je zakázán. Kvíčalí maso proto nemá praktický význam v současné kuchyni a představuje spíše historickou kuriozitu české a středoevropské gastronomie.