Pšenice špalda

Pšenice špalda, běžně pouze špalda (latinsky Triticum spelta, zastarale samopše) je druh rozpadavé pšenice. Byla pěstována v Evropě již před 8000 lety, pěstovali ji Egypťané, Keltové i Germáni. Později ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy.

Špalda loupaná a neloupaná

V současnosti je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice, s vyšším podílem minerálních látek a bílkovin. Vzhledem ke své minimální reakci na hnojení umělými hnojivy, značné odolnosti proti škůdcům, chorobám a nepřízni počasí je vhodnou a často využívanou plodinou v ekologickém (organickém) zemědělství. Známé je např. jídlo tzv. špaldoto, připravené podobně jako rizoto. Ze špaldy se také vyrábí kávovina jako náhražka kávy. Ve Švýcarsku se používá jako sladová přísada (pivo Dinkel Einsiedler bier).

Zdravotní účinky špaldy

Sv. Hildegarda z Bingenu údajně jednou řekla: "Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy." Moderní medicína špaldě připisuje pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému. Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro alergické jedince. Proto ji mohou lidé s alergií na pšenici použít jako náhradu pšenice. Nesmíme ovšem zaměnit alergii na pšenici s celiakií. Špalda není bezlepková, není tedy vhodná pro bezlepkovou dietu.

Další výrobky ze špaldy

Ze špaldy se praží špaldová káva, která je bez kofeinu a svou jemnou chutí a vůní uspokojí i náročné gurmány. Jsou využívána i zelená zrna zvaná grünkern, jejichž speciální přípravou se získává tzv. zelený kaviár. Z této rostliny lze zužitkovat i "odpad". Slupky (pluchy) z jejího obilného zrna jsou totiž využívány jako plnidlo do polštářů nebo slamníků. Pluchy jsou lehké a přizpůsobí se tvaru těla. Také špaldovou slámu můžeme využít k výrobě došků – původní střešní krytiny.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Pšenice špalda na české Wikipedii.