Hruška

Hruška je ovoce, plod hrušně, který je malvice (podobně jako jablko). Plody vyšlechtěných odrůd jsou jedlé a chutné.\n\nTyto šťavnaté plody vyšlechtěných odrůd se podle doby dozrávání respektive sklizně dělí na letní, podzimní a zimní. Přičemž letní jsou nejméně trvanlivé a zimní naopak vydrží nejdéle. Hrušky je možno skladovat, nevydrží ale tak dlouho jako jablka.\n\nDnes existuje přes 5000 kultivarů hrušní, které se pěstují na celém světě. \n\nDezertní hrušky mají štavnatou dužninu s lehce nakyslou, někdy i zcela sladkou chutí a těžkou, ale příjemnou vůní. Na zaváření se používají plody tvrdší, s nevýraznou chutí a jen málo šťavnaté.\n\nHrušky zrají a sklízejí se během krátké doby, a jakmile dozrají, velmi rychle se kazí.\n\nNejznámější anglickou odrůdou určenou pro přímý konzum je "Williamsova", dozrávající koncem léta, o něco pozdější je "Comice" a "Konference". Výbornou hruškou na kompoty je "Packhamův Triumph". Hrušky se můžou také sušit, podávat jako moučník se šlehačkou nebo jiným ovocem, čerstvé se přidávají do ovocných salátů nebo podávají celé se sýrem. Rozvařené hrušky se zpracovávají na zavařeniny a do cukrovinek.\n\nHrušky jsou ovoce s velmi nízkým obsahem vitamínu C. Nezanedbatelný je ovšem výskyt vitamínu B, a to hlavně pod slupkou.\n\n100 g hrušek má přibližně 213 kJ a 51 kcal.\n\nZ hrušek se vyráběla pracharanda, tradiční přísada do sladkých pokrmů. Dnes se z hrušek (hlavně na Moravě) vyrábí tradiční česká hruškovice.\n\n== Odrůdy ==\nPříklady odrůd rezistentních k strupovitosti a padlí jabloňovému (trend začátku 21. stol.):\n* Bohemica – pozdně zimní, dlouhá skladovatelnost;\n* Decora – zimní, šťavnaté plody, načervenalá líčka;\n* Dicolor – zimní, atraktivní vzhled barevných plodů, příjemná aromatická chuť;\n* Erika – raně zimní, sladce navinulé chuti.\n\n== Naši ==\nPro plody hrušně asijské se vžilo označení naši, i když je správně „nashi-li“, neboť „li“ znamená v čínštině hrušeň.\n\n== Reference ==\nV tomto článku byly použity texty z článku Hruška na české Wikipedii.\n\n