Jáhly: Porovnání verzí
More actions
Bez shrnutí editace |
Category->Kategorie; added links: kase, mineralni latky, draslik, horcik, fosfor, zelezo, zinek, priloha, nakyp, rizoto; removed trailing space |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Jáhly''' jsou bezlepková potravinářská surovina, která je vyráběna loupáním prosa. Vznikají tak žluté kuličky o průměru asi jeden milimetr. Používají se vařené v řadě tradičních českých pokrmů – např. k přípravě jáhelníku (na sladko i na slano), jahelné kaše a jahelných škubánků. Mají vysokou výživovou hodnotu – obsahují minerální látky (draslík, hořčík, fosfor, měď, železo, zinek), vlákninu a vitamíny skupiny B. Proso je náročné na pěstování (musí se často plít), proto byly jáhly ve středověku drahé a vařily se jako sváteční jídlo a později je začala v kuchyních českých zemí nahrazovat [[rýže]]. | '''Jáhly''' jsou bezlepková potravinářská surovina, která je vyráběna loupáním prosa. Vznikají tak žluté kuličky o průměru asi jeden milimetr. Používají se vařené v řadě tradičních českých pokrmů – např. k přípravě jáhelníku (na sladko i na slano), jahelné [[kaše]] a jahelných škubánků. Mají vysokou výživovou hodnotu – obsahují [[minerální látky]] ([[draslík]], [[hořčík]], [[fosfor]], měď, [[železo]], [[zinek]]), vlákninu a vitamíny skupiny B. Proso je náročné na pěstování (musí se často plít), proto byly jáhly ve středověku drahé a vařily se jako sváteční jídlo a později je začala v kuchyních českých zemí nahrazovat [[rýže]]. | ||
Po přebrání a před vlastní úpravou je vhodné jáhly propláchnout a několikrát spařit horkou vodou, aby se zbavily nahořklé a natrpklé chuti. Vařené či dušené jáhly se používají jako příloha obdobně jako rýže. Právě rýží byly tradiční jáhly vytlačeny (od novověku, především v Evropě kromě východní) – např. místo jahelníku nastoupil rýžový nákyp (resp. na slano rizoto). | Po přebrání a před vlastní úpravou je vhodné jáhly propláchnout a několikrát spařit horkou vodou, aby se zbavily nahořklé a natrpklé chuti. Vařené či dušené jáhly se používají jako [[příloha]] obdobně jako rýže. Právě rýží byly tradiční jáhly vytlačeny (od novověku, především v Evropě kromě východní) – např. místo jahelníku nastoupil rýžový [[nákyp]] (resp. na slano [[rizoto]]). | ||
Slovo jáhla je praslovanské, nejasného původu[3]. Přídavné jméno se užívá jáhlový i jahelný. | Slovo jáhla je praslovanské, nejasného původu[3]. Přídavné jméno se užívá jáhlový i jahelný. | ||
V řadě slovanských jazyků se pro jáhly používá výraz pšeno (slovensky, rusky), ale např. polsky to jsou jagły. Většina jazyků specifický výraz pro jáhly nemá a používá slova pro proso popřípadě upřesňující sousloví, která znamenají loupané proso, prosná semena apod. | V řadě slovanských jazyků se pro jáhly používá výraz pšeno (slovensky, rusky), ale např. polsky to jsou jagły. Většina jazyků specifický výraz pro jáhly nemá a používá slova pro proso popřípadě upřesňující sousloví, která znamenají loupané proso, prosná semena apod. | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Jáhly Jáhly] na české Wikipedii.'' | ''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Jáhly Jáhly] na české Wikipedii.'' | ||
[[ | [[Kategorie:Mouka a obilné produkty]] | ||
Aktuální verze z 25. 9. 2025, 15:14
Jáhly jsou bezlepková potravinářská surovina, která je vyráběna loupáním prosa. Vznikají tak žluté kuličky o průměru asi jeden milimetr. Používají se vařené v řadě tradičních českých pokrmů – např. k přípravě jáhelníku (na sladko i na slano), jahelné kaše a jahelných škubánků. Mají vysokou výživovou hodnotu – obsahují minerální látky (draslík, hořčík, fosfor, měď, železo, zinek), vlákninu a vitamíny skupiny B. Proso je náročné na pěstování (musí se často plít), proto byly jáhly ve středověku drahé a vařily se jako sváteční jídlo a později je začala v kuchyních českých zemí nahrazovat rýže.
Po přebrání a před vlastní úpravou je vhodné jáhly propláchnout a několikrát spařit horkou vodou, aby se zbavily nahořklé a natrpklé chuti. Vařené či dušené jáhly se používají jako příloha obdobně jako rýže. Právě rýží byly tradiční jáhly vytlačeny (od novověku, především v Evropě kromě východní) – např. místo jahelníku nastoupil rýžový nákyp (resp. na slano rizoto).
Slovo jáhla je praslovanské, nejasného původu[3]. Přídavné jméno se užívá jáhlový i jahelný. V řadě slovanských jazyků se pro jáhly používá výraz pšeno (slovensky, rusky), ale např. polsky to jsou jagły. Většina jazyků specifický výraz pro jáhly nemá a používá slova pro proso popřípadě upřesňující sousloví, která znamenají loupané proso, prosná semena apod.
Reference
editovatV tomto článku byly použity texty z článku Jáhly na české Wikipedii.