Srnčí maso
Z WikiFood Recepty
Srnčí maso pochází ze srnce obecného (Capreolus capreolus), nejběžnějšího volně žijícího kopytníka v Česku. V české kuchyni zaujímá srnčí mezi zvěřinou výsadní postavení – je jemné, křehké a při dobré přípravě naprosto vynikající.
Chuť a vlastnosti
Srnčí maso je tmavší než telecí, ale světlejší než jelení. Chuť je jemně zvěřinová, ne tak intenzivní jako u jelena. Maso je extrémně libové, proto vyžaduje opatrnou přípravu, aby nevyschlo. Obsah tuku se pohybuje kolem 2 %.
Tradiční české recepty
Srnčí hřbet (sedlo) pečený na kořenové zelenině se smetanovou omáčkou a houskovým knedlíkem je královské jídlo, které se v mysliveckých rodinách připravuje po úspěšném honu.
Srnčí kýta se peče vcelku, prošpikovaná slaninou – to je nezbytné, protože maso samo o sobě nemá dost tuku. Plec se nakrájí na kusy a dusí na zvěřinový guláš s cibulí, česnekem, jalovcem a brusinkami.
Syrové srnčí se marinuje v červeném víně s kořením, byť u mladého srnčete to není nutné. Ke zvěřině se tradičně podávají brusinkový kompot, šípková omáčka nebo divoké houby.
Sezona
Srnci se loví od května do září (srnec) a od září do prosince (srna). Čerstvé maso se dá sehnat přímo od myslivců nebo v prodejnách zvěřiny.