Lokální potraviny
Z WikiFood Recepty
Lokální potraviny jsou potraviny vypěstované, vyrobené a prodávané v blízkém okolí spotřebitele, obvykle do vzdálenosti 50–150 km. Koncept lokální stravy (farm-to-table, km 0) představuje alternativu k průmyslovému potravinovému řetězci a zdůrazňuje sezónnost, čerstvost a transparentnost původu.
Zdroje lokálních potravin
[editovat]- Farmářské trhy – přímý prodej od zemědělců, v Česku boom od roku 2010
- Bedýnky – pravidelné dodávky sezónní zeleniny a ovoce
- Farmářské obchody – kamenné prodejny s lokálními produkty
- Komunitou podporované zemědělství (KPZ/CSA) – předplatné u konkrétního farmáře
- Přímý prodej ze dvora – vejce, mléko, med, maso
Sezónní kalendář (Česko)
[editovat]| Období | Typické suroviny |
|---|---|
| Jaro | ředkvička, špenát, chřest, rabarbora, kopřiva |
| Léto | rajčata, okurky, fazolky, jahody, meruňky, třešně |
| Podzim | dýně, jablka, hrušky, houby, ořechy, zelí |
| Zima | skladované brambory, mrkev, celer, řepa, kysané zelí |
Výhody lokální stravy
[editovat]- Čerstvost – kratší přepravní čas, plody dozrávají na poli
- Chuť – odrůdy vybrané pro chuť, ne transportovatelnost
- Uhlíková stopa – menší ekologická zátěž z přepravy
- Podpora komunity – peníze zůstávají v regionu
- Transparentnost – spotřebitel zná producenta
Lokální vs. bio
[editovat]Lokální potraviny nemusí být nutně bio a naopak. Bio avokádo z Peru má vyšší uhlíkovou stopu než konvenční jablko z Podkrkonoší. Ideální kombinací je lokální bio produkce, ale pragmatický přístup řady zastánců lokální stravy říká: lepší blízké konvenční než vzdálené bio.
Restaurace a farm-to-table
[editovat]Řada českých restaurací staví na lokálních surovinách – sestavují menu podle aktuální nabídky farmářů, uvádějí původ surovin a spolupracují s místními dodavateli. Tento přístup se prosazuje zejména v nové české kuchyni.