Akce

Gorgonzola

Z WikiFood Recepty

Verze z 7. 10. 2025, 18:00, kterou vytvořil Editor (diskuse | příspěvky) (Oprava Category->Kategorie, oprava preklepu gongorzola->gorgonzola, srovnani, k->ke, pridani wiki odkazu)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Gorgonzola je slámově bílý sýr s typicky modrou plísní, který je jedním z nejznámějších představitelů italských plísňových sýrů. Má krémovou a vláčnou strukturu s výraznou a pro něj typickou chutí a nezaměnitelnou vůní. Svůj název dostal podle města Gorgonzola, ležícího východně od Milána v Lombardii, kde byl poprvé vyroben v devátém století, dnes se tam ale již nevyrábí.\n\n== Výroba ==\nGorgonzola se odedávna vyrábí z kravského mléka, což ji také nejvýrazněji odlišuje od konkurenčního Roquefortu - ten se vyrábí z mléka ovčího. Typická modrá plíseň se původně v oblasti vyskytovala díky specifickému podnebí zcela přirozeně, dnes je však výsledkem složitého procesu, který trvá několik měsíců.\n\n== Průběh výroby ==\nGorgonzola se vyrábí z pasterizovaného mléka, které se s přidáním mléčných enzymů a plísňových zárodků nalévá do nádob s teplotou okolo 30 °C. Zhruba po měsíci je sýr vyndán a následně propíchán měděnými jehlicemi, které pustí dovnitř vzduch a proces plesnivění se tak ještě zintenzivní. Sýr je posléze zabalen do folie, aby se uchovala vlhkost, a zrání pokračuje další tři až čtyři měsíce, během kterých se na desetikilových kolech sýra vytvoří typická načervenalá kůra.\n\nSprávně uzrálá Gorgonzola obsahuje 48 % tuku a její měkký střed má slámově bílou barvu s typickým nazelenalým mramorováním.\n\n== Druhy ==\nPodle doby zrání a intenzity chuti rozdělujeme tento sýr na velmi mladý bianco, u kterého se žilky ještě neprojevily, sladší dolce nebo intenzivnější naturale, který se také někdy nazývá piccante.\n\nNejvíce se gorgonzola pojídá v syrovém stavu k vybraným vínům. Skvěle se hodí k sladkým červeným vínům. Méně uzrálá Gorgonzola je vhodná k bílým vínům a dokonce i k růžovým.\n\n== Ochranné označení původu ==\nGorgonzola byla 12. června 1996 zařazena do evropského seznamu ochranných známek PDO (EU). Podle tohoto certifikátu se smí gorgonzola vyrábět jen v určitých provinciích (Bergamo, Brescia, Cremona nebo Milán) a z mléka pocházejícího od krav z těchto provincií. Mléko nesmí být znečištěno dezinfekčními prostředky, pesticidy ani antibiotiky běžně používaných v zemědělství, průmyslu a šlechtění. Celá výroba a proces zrání podléhá přísným pravidlům, na které dohlíží Konsorcium vzniklé v roce 1970.\n\nAby mohl být sýr prodáván jako pravá Gorgonzola musí být zabalený do hliníkového obalu, na kterém nesmí chybět originální značka v podobě velkého G. Tato značka je udělována Konsorciem a poskytuje záruku kvality a pravosti.\n\n== Export ==\nRoční produkce tohoto sýra dosahuje v Itálii kolem čtyř milionu kusů. Z toho celých 31% je vyváženo do zahraničí. Největšími odběrateli (50% z exportu) jsou Německo a Francie. Švýcarsko, Velká Británie, Nizozemí a Rakousko jsou evropskými zeměmi, které je následují. Potom přichází USA a Kanada. Gorgonzola se setkává s úspěchem i na dálném východě. Například v Japonsku byly italské sýry vždy oblíbené.\n\n== Gorgonzola jako léčivo ==\nVe středověku, v oblastech okolo Milána, které jsou kolébkou tohoto sýra, byla gorgonzola často užívaná k léčení různých gastronomických potíží. Věřilo se například, že napomáhá ke správnému fungovaní střev a také, kdo ji jedl pravidelně, žil prý déle.\n\nGorgonzola je bohatá na minerální látky a vitamíny. Obsahuje rovněž pozoruhodné množství ušlechtilých bílkovin a relativně nízký podíl tuku ve srovnání s ostatními sýry.\n\n== Reference ==\nV tomto článku byly použity texty z článku Gorgonzola na české Wikipedii.\n\n