Půst

Půst je dobrovolné omezení nebo úplné vynechání jídla po určitou dobu. V dějinách lidstva se vyskytuje napříč kulturami — jako náboženská praxe, léčebná metoda i součást moderních stravovacích přístupů.

Náboženský půst

Křesťanství

Křesťanský Velký půst trvá 40 dní před Velikonocemi. Tradičně se omezuje konzumace masa, vajec a mléčných výrobků. Postní kuchyně zahrnuje ryby, luštěniny, zeleninu a houby. Typická česká postní jídla: bramborová kaše s kyselými okurkami, houbový kuba, smažený kapr.

Islám

Během ramadánu se muslimové postí od úsvitu do západu slunce. Půst se přerušuje lehkým jídlem iftar, tradičně datlemi a vodou, poté následuje hlavní pokrm. Před úsvitem se jí suhúr — vydatná snídaně.

Judaismus

Jom kipur vyžaduje 25hodinový úplný půst. Před jeho začátkem se podává vydatná večeře a po skončení lehký pokrm s chalou a sladkostmi.

Intermittentní fasting

Moderní forma půstu, při které se střídají okna příjmu potravy s obdobími hladovění:

• 16:8 — 16 hodin půst, 8 hodin okno pro jídlo
• 5:2 — 5 dní normální strava, 2 dny omezený příjem (500–600 kcal)
• OMAD — jedno jídlo denně

Postní kuchyně

Náboženské posty inspirovaly vznik bohaté kulinářské tradice. Právě omezení vedla kuchaře k tvůrčímu přístupu — vznikly recepty na fazolové polévky, špenátové knedlíky, tvarohové koláče bez vajec nebo rybí polévky. Středověké kláštery zásadně přispěly k rozvoji pivovarnictví a vinařství, neboť tekuté kalorie neporušovaly postní pravidla.