Akce

Hummus: Porovnání verzí

Z WikiFood Recepty

Bez shrnutí editace
Oprava Category na Kategorie, oprava pomlcek na em-dash, pridany wiki odkazy (Tahini, Olivovy olej, Citron, Sezam, Zeleno, Kyselina listova, Bilkovina, Vlaknina, pecivo)
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Hummus''' je studený pokrm levantského původu, kaše či dip z rozmačkané uvařené [[cizrny]] smíchané s [[tahinou]] ([[sezamovou pastou]]), [[olivovým olejem]], [[citronovou šťávou]], [[solí]] a [[česnekem]]. Je oblíbený zejména v oblasti Středního východu, v kuchyních původem z této oblasti se používá celosvětově.
'''Hummus''' je studený pokrm levantského původu, kaše či dip z rozmačkané uvařené [[cizrna|cizrny]] smíchané s [[Tahini|tahinou]] ([[Tahini|sezamovou pastou]]), [[Olivový olej|olivovým olejem]], [[Citron|citronovou šťávou]], [[sůl]]í a [[česnek|česnekem]]. Je oblíbený zejména v oblasti Středního východu, v kuchyních původem z této oblasti se používá celosvětově.


== Historie ==
== Historie ==
Základní složky hummusu - [[cizrna]], [[sezam]], [[citróny]] a [[česnek]] - jsou v oblasti původu hummusu konzumovány již po tisíciletí. Rozmačkaná studená [[cizrna]] se však na zdejším jídelníčku nevyskytovala až do doby vlády dynastie Abbásovců.
Základní složky hummusu [[cizrna]], [[Sezam|sezam]], [[Citron|citróny]] a [[česnek]] jsou v oblasti původu hummusu konzumovány již po tisíciletí. Rozmačkaná studená cizrna se však na zdejším jídelníčku nevyskytovala až do doby vlády dynastie Abbásovců.


Nejstarší recept na pokrm podobný současnému hummusu (ovšem bez [[tahini]] a [[česneku]]) pochází ze 13. století z Egypta z knihy Kitāb al-Wusla ilā l-habīb fī wasf al-tayyibāt wa-l-tīb. Nejstarší záznam o hummusu v současné podobě pochází z pozdního 19. století, v té době však zřejmě hummus nebyl znám nikde mimo Damašek.
Nejstarší recept na pokrm podobný současnému hummusu (ovšem bez [[Tahini|tahini]] a [[česnek|česneku]]) pochází ze 13. století z Egypta z knihy ''Kitab al-Wusla ila l-habib fi wasf al-tayyibat wa-l-tib''. Nejstarší záznam o hummusu v současné podobě pochází z pozdního 19. století, v té době však zřejmě hummus nebyl znám nikde mimo Damašek.


== Výživová hodnota ==
== Výživová hodnota ==
Hummus má velký obsah železa, vitamínu C, kyseliny listové a vitamínu B6. Díky [[cizrně]] má vysoký obsah proteinů a vlákniny, což je zároveň dobře doplněno methioninem obsaženým v sezamu v [[tahini]]. Hummus má své uplatnění ve vegetariánské a veganské kuchyni, kde při konzumaci (typicky s pečivem) může sloužit jako celkový zdroj proteinů.
Hummus má velký obsah [[Železo|železa]], vitamínu C, [[Kyselina listová|kyseliny listové]] a vitamínu B6. Díky [[cizrna|cizrně]] má vysoký obsah [[Bílkovina|proteinů]] a [[Vláknina|vlákniny]], což je zároveň dobře doplněno methioninem obsaženým v [[Sezam|sezamu]] v [[Tahini|tahini]]. Hummus má své uplatnění ve vegetariánské a veganské kuchyni, kde při konzumaci (typicky s [[pečivo|pečivem]]) může sloužit jako celkový zdroj proteinů.


== Související články ==
== Související články ==
Řádek 15: Řádek 15:
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hummus Hummus] na české Wikipedii.''
''V tomto článku byly použity texty z článku [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hummus Hummus] na české Wikipedii.''


[[Category:Co je to...]]
[[Kategorie:Co je to...]]

Aktuální verze z 21. 10. 2025, 14:50

Hummus je studený pokrm levantského původu, kaše či dip z rozmačkané uvařené cizrny smíchané s tahinou (sezamovou pastou), olivovým olejem, citronovou šťávou, sůlí a česnekem. Je oblíbený zejména v oblasti Středního východu, v kuchyních původem z této oblasti se používá celosvětově.

Historie

[editovat]

Základní složky hummusu – cizrna, sezam, citróny a česnek – jsou v oblasti původu hummusu konzumovány již po tisíciletí. Rozmačkaná studená cizrna se však na zdejším jídelníčku nevyskytovala až do doby vlády dynastie Abbásovců.

Nejstarší recept na pokrm podobný současnému hummusu (ovšem bez tahini a česneku) pochází ze 13. století z Egypta z knihy Kitab al-Wusla ila l-habib fi wasf al-tayyibat wa-l-tib. Nejstarší záznam o hummusu v současné podobě pochází z pozdního 19. století, v té době však zřejmě hummus nebyl znám nikde mimo Damašek.

Výživová hodnota

[editovat]

Hummus má velký obsah železa, vitamínu C, kyseliny listové a vitamínu B6. Díky cizrně má vysoký obsah proteinů a vlákniny, což je zároveň dobře doplněno methioninem obsaženým v sezamu v tahini. Hummus má své uplatnění ve vegetariánské a veganské kuchyni, kde při konzumaci (typicky s pečivem) může sloužit jako celkový zdroj proteinů.

Související články

[editovat]

Reference

[editovat]

V tomto článku byly použity texty z článku Hummus na české Wikipedii.