Zaječí kýta

Zaječí kýta je zadní stehno zajíce, nejmasitější část tohoto zvířete a základ mnoha receptů české myslivecké kuchyně. Patří k nejoblíbenějším partiím zaječího masa.

Charakteristika

Zajíc je divoké zvíře, jehož svalovina je tmavší, tužší a chuťově výraznější než u domácího králíka. Zaječí kýta má hluboce rudé maso s typickou zvěřinovou vůní. Díky pohybu zvířete ve volné přírodě je svalovina kompaktní, s minimem tuku.

Kýta dospělého zajíce váží přibližně 300–500 g.

Příprava

Zaječí kýta vyžaduje marinování, které maso zjemní a zmírní výraznou chuť:

Marinování

Kýty se kladou do nálevu z červeného vína (nebo octa zředěného vodou) s cibulí, mrkví, bobkovým listem, jalovcem a pepřem. Marinují se v chladu 24–48 hodin.

Pečení

Po marinování se kýty osuší, obalí plátky slaniny a pečou při 160–170 °C přibližně 1,5 hodiny. Průběžně se podlévají marinádou nebo vývarem.

Zaječí kýta po česku

Klasický sváteční recept: zaječí kýta pečená na slanině s cibulkou, šťáva zahuštěná smetanou a ochucená brusinkovou zavařeninou. Podává se s houskovými knedlíky nebo bramboráky.

V mysliveckých rodinách se zaječí kýta připravuje zejména na podzim a v zimě, v období lovu.