Kýta

Kýta je řeznické označení pro zadní nohu zvířete – oblast od kyčle po koleno. Jedná se o jeden z největších a nejpoužívanějších řeznických řezů, ceněný pro objem masa i jeho univerzálnost.

Druhy kýty

• Vepřová kýta – základ českého pečeného vepřového (vepřo-knedlo-zelo), šunky a rolády
• Hovězí kýta – dělí se na špičku, růži a ořech; vhodná na pečeně, guláš, tatarák (špička)
• Jehněčí kýta – ceněná v středomořské a blízkovýchodní kuchyni; peče se celá s česnkem a rozmarýnem
• Telecí kýta – jemné maso na řízky (Wiener Schnitzel) a pečeně
• Zvěřinová kýta – srnčí, jelení; marinuje se a dusí

Příprava vepřové kýty

Klasická česká pečená kýta:

1. Maso potřít česnkem, kmínem, solí a pepřem.
2. Vložit do pekáče na cibulovou podložku, podlít vodou.
3. Péct při 160–180 °C, počítat cca 60 minut na 1 kg.
4. Pravidelně podlévat šťávou.
5. Hotová kýta má vnitřní teplotu 75–80 °C.

Šunka z kýty

Z vepřové nebo telecí kýty se vyrábí šunka – nasolené a uzené nebo vařené maso. Nejznámější jsou prosciutto (italská sušená šunka), jamón serrano (španělská) a pražská šunka.

Nutriční hodnota

Kýta je relativně libový řez, zejména po odstranění vnějšího tuku. Vepřová kýta bez kosti obsahuje přibližně 140 kcal, 22 g bílkovin a 5 g tuku na 100 g.