Slad: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Založena nová stránka s textem „Category:Co je to... Category:Nedokončeno“ |
Článek o sladu a sladování |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ | '''Slad''' je [[obilnina|obilné]] zrno (nejčastěji [[ječmen|ječmenné]]), které prošlo řízeným procesem naklíčení a následného usušení – '''sladováním'''. Jedná se o klíčovou surovinu pro výrobu [[pivo|piva]] a [[whisky|whiskey]], ale uplatní se i v pekařství a potravinářství. | ||
[[ | |||
== Výroba sladu == | |||
Proces sladování probíhá v několika krocích: | |||
# '''Máčení''' – zrno se namočí do vody na 1–2 dny | |||
# '''Klíčení''' – zrno klíčí 4–6 dní v kontrolovaných podmínkách; aktivují se [[enzym]]y (amylázy), které dokážou štěpit [[škrob]] na [[zkvasitelné cukry]] | |||
# '''Hvozdění''' – klíčení se zastaví sušením horkým vzduchem; teplota a délka hvozdění určují barvu a chuť sladu | |||
== Druhy == | |||
* '''světlý slad''' (plzeňský, pale malt) – základ většiny [[ležák]]ů | |||
* '''mnichovský slad''' – tmavší, sladší, karamelové tóny | |||
* '''karamelový slad''' – intenzivně sladký, používá se v menším podílu | |||
* '''pražený slad''' – téměř černý, dodává barvu a hořkost [[stout]]ům | |||
* '''pšeničný slad''' – z [[pšenice]], základ [[pšeničné pivo|pšeničných piv]] | |||
== Využití mimo pivovarnictví == | |||
* '''sladový extrakt''' – sirupovitá tekutina používaná v pekařství pro barvu kůrky a chuť | |||
* '''sladová mouka''' – přidává se do [[chléb|chlebového]] těsta | |||
* '''sladový ocet''' – oblíbený v britské kuchyni (k [[fish and chips]]) | |||
* [[ječmenná káva|ječmenné kávoviny]] – pražený ječmen jako náhražka [[káva|kávy]] | |||
V Česku má sladovnictví staletou tradici úzce spojenou s [[pivovar]]nictvím. | |||
[[Kategorie:Přísady]] | |||
Aktuální verze z 29. 12. 2025, 17:36
Slad je obilné zrno (nejčastěji ječmenné), které prošlo řízeným procesem naklíčení a následného usušení – sladováním. Jedná se o klíčovou surovinu pro výrobu piva a whiskey, ale uplatní se i v pekařství a potravinářství.
Výroba sladu
[editovat]Proces sladování probíhá v několika krocích:
- Máčení – zrno se namočí do vody na 1–2 dny
- Klíčení – zrno klíčí 4–6 dní v kontrolovaných podmínkách; aktivují se enzymy (amylázy), které dokážou štěpit škrob na zkvasitelné cukry
- Hvozdění – klíčení se zastaví sušením horkým vzduchem; teplota a délka hvozdění určují barvu a chuť sladu
Druhy
[editovat]- světlý slad (plzeňský, pale malt) – základ většiny ležáků
- mnichovský slad – tmavší, sladší, karamelové tóny
- karamelový slad – intenzivně sladký, používá se v menším podílu
- pražený slad – téměř černý, dodává barvu a hořkost stoutům
- pšeničný slad – z pšenice, základ pšeničných piv
Využití mimo pivovarnictví
[editovat]- sladový extrakt – sirupovitá tekutina používaná v pekařství pro barvu kůrky a chuť
- sladová mouka – přidává se do chlebového těsta
- sladový ocet – oblíbený v britské kuchyni (k fish and chips)
- ječmenné kávoviny – pražený ječmen jako náhražka kávy
V Česku má sladovnictví staletou tradici úzce spojenou s pivovarnictvím.