Krev

Krev má v kulinářství dlouhou tradici jako surovina pro přípravu pokrmů a masných výrobků. Využití zvířecí krve při vaření sahá do prehistorie a dodnes se uplatňuje v mnoha světových kuchyních.

Krevní výrobky

Nejrozšířenějším použitím krve jsou plněné střevní výrobky:

• Jelita (Česko) — vepřová krev s kroupami a kořením
• Black pudding (Británie, Irsko) — krevní pudink s ovesnými vločkami a sádlem
• Morcilla (Španělsko) — krevní klobása s rýží a cibulí
• Boudin noir (Francie) — jemná krevní klobása, často s jablky
• Blodpudding (Švédsko) — krevní pudink s rýží a rozinkami
• Sundae (Korea) — krevní klobása s nudlemi

Krev jako ingredience

V polské a litevské kuchyni se připravuje czernina (černá polévka) z husí nebo kachní krve. Finská veriohukainen jsou krevní palačinky. V klasické francouzské kuchyni slouží krev jako přirozené zahušťovadlo — například v civet de lièvre (zaječí ragú), kde se omáčka na závěr zahustí zaječí krví.

Zabijačkové tradice

V české a slovenské tradici je krev neodmyslitelně spojena se zabijačkou. Čerstvá vepřová krev se ihned zpracovává na jelita a jitrnice. Prdelačka (zabijačková polévka) rovněž krev obsahuje. Tradice zabijačky, při které se zužitkovalo celé zvíře včetně krve, představuje důležitou součást venkovské kultury.