Akce

Bakterie mléčného kvašení

Z WikiFood Recepty

Verze z 19. 12. 2025, 00:23, kterou vytvořil Editor (diskuse | příspěvky) (článek o bakteriích mléčného kvašení — jogurt, zelí, probiotika)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Bakterie mléčného kvašení (též mléčné bakterie nebo laktobacily v širším smyslu) jsou skupinou mikroorganismů, které přeměňují cukry na kyselinu mléčnou. Tento proces — laktická fermentace — je základem výroby řady tradičních potravin po celém světě.

Mléčné výrobky

[editovat]

Mléčné bakterie jsou klíčové pro výrobu:

  • Jogurt — vzniká fermentací mléka bakteriemi Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus a Streptococcus thermophilus. Mléko zhoustne, získá kyselou chuť a krémovou texturu.
  • Kefír — fermentace kefírovými zrny, která obsahují symbiotickou kulturu bakterií a kvasinek. Výsledkem je lehce šumivý, mírně kyselý nápoj.
  • Podmáslí — tradiční podmáslí vzniká jako vedlejší produkt stloukání másla, moderní se vyrábí fermentací.
  • Sýr — mléčné bakterie zahajují proces výroby téměř všech sýrů; různé kmeny dávají různým sýrům specifickou chuť.
  • Zakysaná smetana a smetanový jogurt

Kvašená zelenina

[editovat]

Kvašené nápoje

[editovat]
  • Kombucha — fermentovaný slazený čaj
  • Vodní kefír — z vody, cukru a kefírových kultur
  • Kvás — tradiční slovanský kvašený nápoj z chleba

Probiotika

[editovat]

Živé bakterie mléčného kvašení v potravinách fungují jako probiotika — prospěšné mikroorganismy, které podporují zdravou střevní mikroflóru. Aby potravina měla probiotický účinek, musí obsahovat živé kultury — pasterizované výrobky (např. sterilizované zelí v konzervách) živé bakterie neobsahují.

Kvašení vs. konzervování octem

[editovat]

Důležité je rozlišovat kvašenou a octovou zeleninu. Pravé kvašení probíhá spontánně díky bakteriím, které produkují kyselinu mléčnou. Naproti tomu zelenina zalitá octem (většina komerčních „okurek") prošla pouze chemickým zakonzervováním — chutná kysele, ale nemá probiotické účinky.