Hody

Hody (také hodové slavnosti nebo krmáš) jsou tradiční moravské a české venkovské slavnosti spojené s bohatým jídlem, pitím, tancem a posvícenskou zábavou. Konají se obvykle na podzim po sklizni nebo o patronátním svátku obce.

Hodové jídlo

Jádrem hodů je vždy bohatě prostřený stůl. Typické pokrmy:

Hodové koláče — kulaté, velké koláče z kynutého těsta s náplněmi:

• Tvarohová s rozinkami
• Povidlová (švestková)
• Máková
• Ořechová

Na jižní Moravě se pečou frgály a vdolky, v oblasti Slovácka koláčky s typickými ozdobnými kraji.

Zabijačkové speciality:

• Jitrnice a jelita
• Tlačenka s cibulí a octem
• Prdelačka (zabijačková polévka)
• Škvarky
• Ovar s křenem a hořčicí

Hlavní chody:

• Pečená kachna nebo husa s zelím a knedlíky
• Svíčková na smetaně
• Vepřová pečeně s bramborovým knedlíkem

Víno a nápoje

Na jižní Moravě jsou hody nerozlučně spjaty s burčákem a mladým vínem z právě ukončeného vinobraní. Podávají se i slivovice, meruňkovice a domácí likéry.

Průběh

Hody tradičně zahajuje stárkovský průvod — mládenci (stárci) a děvčata ve slavnostních krojích obcházejí obec s hudbou a zvou na slavnost. Trvají dva až tři dny, přičemž první den se říká velké hody, druhý malé hody a třetí dozvuky.

V mnoha moravských obcích se hodová tradice udržuje dodnes a přitahuje tisíce návštěvníků.