Jan Křtitel

Svátek svatého Jana Křtitele připadající na 24. června provází řada lidových tradic spojených s jídlem, bylinkami a oslavou letního slunovratu.

Svatojánský chléb

Název svatojánský chléb (karob) odkazuje na legendu, podle níž se Jan Křtitel na poušti živil lusky karobového stromu a medem divokých včel. Karobová mouka se dodnes používá jako náhražka kakaa v cukrářství – má přirozeně sladkou chuť a neobsahuje kofein ani theobromin.

Bylinkové tradice

Kolem svatojánské noci se sbírají léčivé byliny, jimž se v tento den přisuzuje zvýšená účinnost:

• Třezalka – nazývaná „svatojánské koření", macerát jejích květů ve slunečnicovém oleji (svatojánský olej) se používal v lidové kuchyni
• Heřmánek, máta, dobromysl a tymián – sbírané na svatého Jana pro sušení a celoroční využití v kuchyni

Svatojánské pokrmy

V různých evropských zemích se ke svátku váží konkrétní jídla:

• Ve Skandinávii se podává nakládaný sleď, čerstvé brambory a jahody se šlehačkou (midsommar)
• Ve Francii patří k oslavám galety a crêpes
• V Portugalsku jsou typické grilované sardinky (festa de São João)
• V Čechách se pekly koláče a rozdávaly bylinkové věnce

Medovina a nápoje

Na svatého Jana se tradičně připravovala medovina a bylinkové likéry. Čerstvě nasbírané byliny se macerují v líhu nebo medu a výsledné tinktury slouží jako digestiv.