Akce

Kůzlečí maso: Porovnání verzí

Z WikiFood Recepty

Založena nová stránka s textem „Category:Maso (suroviny) Category:Nedokončeno
 
Souhrnný článek o kůzlečím masu – vlastnosti, partie, rozšíření
 
Řádek 1: Řádek 1:
[[Category:Maso (suroviny)]]
'''Kůzlečí maso''' ('''kůzlečí''') je [[maso]] z [[kůzle|kůzlat]], tedy mladých [[koza|koz]] do věku přibližně 3–6 měsíců. V celosvětovém měřítku jde o jedno z nejkonzumovanějších mas, v Česku je však málo známé a obtížně dostupné.
[[Category:Nedokončeno]]
 
== Vlastnosti ==
Kůzlečí patří mezi nejlibovější červená masa vůbec. Má světle růžovou barvu, jemnou strukturu a mírnou, lehce nasládlou chuť, která je méně výrazná než u [[jehněčí maso|jehněčího]]. Obsah tuku je nízký (kolem 3–4 %), což z něj dělá dieteticky zajímavou surovinu.
 
== Partie ==
Kůzle se rozřezává podobně jako [[jehně]]:
* [[kůzlečí kýta|kýta]] – největší a nejlibovější kus
* předek a plec – na dušení a ragú
* [[kůzlečí kořínek|kořínek]] – malá partie ze zad
* žebírka – na grilování
* [[kůzlečí hlava|hlava]] – tradiční pokrm ve Středomoří
 
Často se ale kůzle připravuje vcelku, protože zvíře je malé (7–12 kg živé hmotnosti).
 
== Rozšíření ==
Kůzlečí maso je základem kuchyně v:
* [[Řecko|Řecku]] a [[Itálie|Itálii]] – pečené kůzle o Velikonocích
* [[Mexiko|Mexiku]] – ''cabrito'' pečené na grilu
* [[Indie|Indii]] a [[Pákistán]]u – [[kari|kari]] z kůzlete
* [[Afrika|subsaharské Africe]] – nejrozšířenější maso vůbec
 
== V české kuchyni ==
Kůzlečí bylo v českých zemích historicky dostupnější, než se dnes zdá. Venkovské rodiny chovající kozy kůzlata běžně porážely, zvláště na jaře. S úpadkem drobného chovu v druhé polovině 20. století se však kůzlečí z jídelníčku prakticky vytratilo.
 
Dnes je k sehnání u vybraných kozích farem, na farmářských [[trh]]ách nebo na objednávku. Zájem o kůzlečí mírně roste spolu s trendem [[lokální potraviny|lokálních potravin]].
 
== Výživové hodnoty ==
Kůzlečí obsahuje méně tuku a [[cholesterol]]u než [[hovězí maso|hovězí]], [[vepřové maso|vepřové]] i [[kuřecí maso|kuřecí]]. Je výborným zdrojem [[železo|železa]] a [[bílkoviny|bílkovin]].
 
[[Kategorie:Kůzlečí maso]]
[[Kategorie:Maso]]

Aktuální verze z 23. 1. 2026, 18:29

Kůzlečí maso (kůzlečí) je maso z kůzlat, tedy mladých koz do věku přibližně 3–6 měsíců. V celosvětovém měřítku jde o jedno z nejkonzumovanějších mas, v Česku je však málo známé a obtížně dostupné.

Vlastnosti

[editovat]

Kůzlečí patří mezi nejlibovější červená masa vůbec. Má světle růžovou barvu, jemnou strukturu a mírnou, lehce nasládlou chuť, která je méně výrazná než u jehněčího. Obsah tuku je nízký (kolem 3–4 %), což z něj dělá dieteticky zajímavou surovinu.

Partie

[editovat]

Kůzle se rozřezává podobně jako jehně:

  • kýta – největší a nejlibovější kus
  • předek a plec – na dušení a ragú
  • kořínek – malá partie ze zad
  • žebírka – na grilování
  • hlava – tradiční pokrm ve Středomoří

Často se ale kůzle připravuje vcelku, protože zvíře je malé (7–12 kg živé hmotnosti).

Rozšíření

[editovat]

Kůzlečí maso je základem kuchyně v:

V české kuchyni

[editovat]

Kůzlečí bylo v českých zemích historicky dostupnější, než se dnes zdá. Venkovské rodiny chovající kozy kůzlata běžně porážely, zvláště na jaře. S úpadkem drobného chovu v druhé polovině 20. století se však kůzlečí z jídelníčku prakticky vytratilo.

Dnes je k sehnání u vybraných kozích farem, na farmářských trhách nebo na objednávku. Zájem o kůzlečí mírně roste spolu s trendem lokálních potravin.

Výživové hodnoty

[editovat]

Kůzlečí obsahuje méně tuku a cholesterolu než hovězí, vepřové i kuřecí. Je výborným zdrojem železa a bílkovin.