Granátové jablko

Granátové jablko je aromatické ovoce se sladkokyselou chutí, plod granátovníku obecného, latinsky Punica granatum, starším českým termínem se nazývá marhaník granátový.

Jedí se pouze kuličky v dužnině. Jablko se příčně rozkrojí, vydlabají se kuličky a pokropí se citronovou šťávou. Přidávají se do dezertů a zmrzliny.

Pochází z Persie a jeho plody patří mezi nejstarší známé ovoce. Granátová jablka jsou k dostání v podzimních měsících a obvykle se pojídají čerstvá; šťáva z plodů je osvěžujícím nápojem. Na některých místech Středního východu se šťáva přidává do polévky, na Karibských ostrovech se běžně používá při vaření a do zavařenin. Semena granátového jablka se zpracovávají na grenadinový sirup.

Popis a složení

Granátovníky jsou menší stromy rostoucí hlavně ve Středozemí. Granátové jablko je až 12 cm velká bobule se zvláštní vnitřní stavbou a zakulaceným šestibokým tvarem. Pod tlustou, tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600.

Granátová jablka obsahují cca 77 % vody, vápník, fosfor, železo, hořčík, velké množství sodíku, draslíku, cukrů, organické kyseliny (zejména kyselinu citrónovou), z vitamínů jsou významně zastoupeny vitamín B (B1, B2 a B3) a C, v menší míře pak i vitamín A ve formě provitamínu (karotenoidů); obsahují také 6 esenciálních a 9 neesenciálních aminokyselin.

Slupka granátového jablka a vnitřní přepážky mají vysoký obsah hořkých a trpkých (svíravých) látek, např. kyseliny taninové, které mají obstipační (stavěcí) účinek. Jedlé části granátových jablek působí spíš projímavě. (Pojmy jako taniny, polyfenolické látky, třísloviny a flavonoidy se u granátového jablka hodně prolínají.)

Obsahem hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva granátovníku vhodná pro sportovce, těžce pracující a osoby s horečkou a pracující v horku, kteří potem a vyšším příjmem tekutin ztrácejí minerály.

Olejnatost granátového jablka je 16–25 %.

Využití

Z granátového jablka se využívá především šťáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Oblíbený je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha salátů. V teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám. V Asii se využívá i jako koření, k tomuto účelu se lépe hodí divoce rostoucí rostliny, především z úpatí Himálaje.

Jadérka a listy obsahují fytoestrogeny s příznivým vlivem na zdraví mužů i žen, dětí, starců – ovlivňují stav cév, kůže aj.

Fenolické látky obsažené ve šťávě působí proti některým střevním parazitům.

Granátová jablka se pěstují v celém Středomoří, Indii, Argentině, USA a po celé Asii. Za nejkvalitnější jsou považovány plody z Íránu. Sklizeň probíhá v září až listopadu, výjimečně i dříve.

Marhaník pochází původně z malého ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, kde byl endemitem. Odtud jej lidé rozšířili přes Írán do celého Středomoří, kde je odedávna symbolem plodnosti.

Symbolika a emblematika

Granátové jablko je nejčastěji symbolem úrodnosti, plodnosti a blahobytu.

Reference

V tomto článku byly použity texty z článku Granátové jablko na české Wikipedii.