Kůzlečí maso: Porovnání verzí
Z WikiFood Recepty
Založena nová stránka s textem „Category:Maso (suroviny) Category:Nedokončeno“ |
Souhrnný článek o kůzlečím masu – vlastnosti, partie, rozšíření |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[ | '''Kůzlečí maso''' ('''kůzlečí''') je [[maso]] z [[kůzle|kůzlat]], tedy mladých [[koza|koz]] do věku přibližně 3–6 měsíců. V celosvětovém měřítku jde o jedno z nejkonzumovanějších mas, v Česku je však málo známé a obtížně dostupné. | ||
[[ | |||
== Vlastnosti == | |||
Kůzlečí patří mezi nejlibovější červená masa vůbec. Má světle růžovou barvu, jemnou strukturu a mírnou, lehce nasládlou chuť, která je méně výrazná než u [[jehněčí maso|jehněčího]]. Obsah tuku je nízký (kolem 3–4 %), což z něj dělá dieteticky zajímavou surovinu. | |||
== Partie == | |||
Kůzle se rozřezává podobně jako [[jehně]]: | |||
* [[kůzlečí kýta|kýta]] – největší a nejlibovější kus | |||
* předek a plec – na dušení a ragú | |||
* [[kůzlečí kořínek|kořínek]] – malá partie ze zad | |||
* žebírka – na grilování | |||
* [[kůzlečí hlava|hlava]] – tradiční pokrm ve Středomoří | |||
Často se ale kůzle připravuje vcelku, protože zvíře je malé (7–12 kg živé hmotnosti). | |||
== Rozšíření == | |||
Kůzlečí maso je základem kuchyně v: | |||
* [[Řecko|Řecku]] a [[Itálie|Itálii]] – pečené kůzle o Velikonocích | |||
* [[Mexiko|Mexiku]] – ''cabrito'' pečené na grilu | |||
* [[Indie|Indii]] a [[Pákistán]]u – [[kari|kari]] z kůzlete | |||
* [[Afrika|subsaharské Africe]] – nejrozšířenější maso vůbec | |||
== V české kuchyni == | |||
Kůzlečí bylo v českých zemích historicky dostupnější, než se dnes zdá. Venkovské rodiny chovající kozy kůzlata běžně porážely, zvláště na jaře. S úpadkem drobného chovu v druhé polovině 20. století se však kůzlečí z jídelníčku prakticky vytratilo. | |||
Dnes je k sehnání u vybraných kozích farem, na farmářských [[trh]]ách nebo na objednávku. Zájem o kůzlečí mírně roste spolu s trendem [[lokální potraviny|lokálních potravin]]. | |||
== Výživové hodnoty == | |||
Kůzlečí obsahuje méně tuku a [[cholesterol]]u než [[hovězí maso|hovězí]], [[vepřové maso|vepřové]] i [[kuřecí maso|kuřecí]]. Je výborným zdrojem [[železo|železa]] a [[bílkoviny|bílkovin]]. | |||
[[Kategorie:Kůzlečí maso]] | |||
[[Kategorie:Maso]] | |||
Aktuální verze z 23. 1. 2026, 18:29
Kůzlečí maso (kůzlečí) je maso z kůzlat, tedy mladých koz do věku přibližně 3–6 měsíců. V celosvětovém měřítku jde o jedno z nejkonzumovanějších mas, v Česku je však málo známé a obtížně dostupné.
Vlastnosti
[editovat]Kůzlečí patří mezi nejlibovější červená masa vůbec. Má světle růžovou barvu, jemnou strukturu a mírnou, lehce nasládlou chuť, která je méně výrazná než u jehněčího. Obsah tuku je nízký (kolem 3–4 %), což z něj dělá dieteticky zajímavou surovinu.
Partie
[editovat]Kůzle se rozřezává podobně jako jehně:
- kýta – největší a nejlibovější kus
- předek a plec – na dušení a ragú
- kořínek – malá partie ze zad
- žebírka – na grilování
- hlava – tradiční pokrm ve Středomoří
Často se ale kůzle připravuje vcelku, protože zvíře je malé (7–12 kg živé hmotnosti).
Rozšíření
[editovat]Kůzlečí maso je základem kuchyně v:
- Řecku a Itálii – pečené kůzle o Velikonocích
- Mexiku – cabrito pečené na grilu
- Indii a Pákistánu – kari z kůzlete
- subsaharské Africe – nejrozšířenější maso vůbec
V české kuchyni
[editovat]Kůzlečí bylo v českých zemích historicky dostupnější, než se dnes zdá. Venkovské rodiny chovající kozy kůzlata běžně porážely, zvláště na jaře. S úpadkem drobného chovu v druhé polovině 20. století se však kůzlečí z jídelníčku prakticky vytratilo.
Dnes je k sehnání u vybraných kozích farem, na farmářských trhách nebo na objednávku. Zájem o kůzlečí mírně roste spolu s trendem lokálních potravin.
Výživové hodnoty
[editovat]Kůzlečí obsahuje méně tuku a cholesterolu než hovězí, vepřové i kuřecí. Je výborným zdrojem železa a bílkovin.