Liška

Liška (též liška obecná, Cantharellus cibarius, slovensky kuriatko) je jedlá houba žlutooranžové barvy, která patří k nejoblíbenějším a nejsbíranějším houbám v Evropě.

Rozpoznání

Liška obecná je poměrně snadno identifikovatelná:

• Barva – žlutá až vaječně oranžová, celá houba stejnobarevná
• Klobouk – zpočátku vypouklý, později nálevkovitý s vlnitým okrajem
• Lupeny – nejsou pravé, ale žebrovité lišty sbíhající po třeni
• Třeň – plný, zúžený dolů
• Vůně – příjemná ovocná, připomínající meruňky

Záměna

Nebezpečná záměna hrozí s liškou nepravou (Hygrophoropsis aurantiaca), která má ale pravé lupeny a roste na dřevě. Jedovatá strmělka oranžová se v ČR vyskytuje vzácně.

Výskyt

Liška roste v lesích od června do října, především:

• v smrkových a smíšených lesích
• na kyselejších půdách, ve mechu
• často ve skupinách podél lesních cest

V Česku je hojná a patří mezi nejpopulárnější druhy u houbařů. Na trzích v Francii (girolle) a Itálii (finferli) se prodává jako delikatesa.

Kulinářské využití

Lišky mají jemnou pepřitou chuť s ovocnými tóny. Při tepelné úpravě krásně voní a zachovávají si tvar.

Klasické přípravy

• Na smetaně – nejklasičtější český způsob, s cibulkou a petrželkou
• Na másle – jednoduché orestování s česnekem a bylinkami
• V omeletě – francouzská klasika
• Na toastu – opečené lišky na křupavém chlebu
• V risottu – italská příprava s parmazánem
• Polévka z lišek – krémová nebo čistý vývar

Konzervace

• Sušení – lišky mění při sušení chuť, ztrácejí jemnost
• Nakládání – v octu s kořením jako pikantní příloha
• Zamrazení – nejlépe po krátkém opražení na pánvi
• Lišky v sádle – tradiční český způsob konzervace

Lišky v české kuchyni

Lišky na smetaně s knedlíkem nebo bramborovými knedlíky jsou ikonický český pokrm letních měsíců. V restauracích se v sezóně objevují v nabídkách jako sezónní specialita.